Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První dvoumetr

První dvoumetr

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) nad observatoří v Tautenburgu, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl II. Observatoř Tautenburg, celým názvem Karl Schwarzschild Observatory, se nachází jen několik desítek kilometrů od místa zrodu legendární optiky. Město Jena proslavila hlavně firma ZEISS a i když se zde už astronomické dalekohledy nevyrábějí, tak zmodernizovaná optická továrna je zde stálou ikonou. Firmu ZEISS není možné ze seriálu o dalekohledech vynechat, protože to není jen o výrobě dalekohledů, ale to je už příběh, který započal mnohem dříve než stavba observatoře v Tautenburgu. Firma ZEISS vyrobila ve své historii opravdu hodně dalekohledů. Jen namátkově a se značnou mírou nepřesnosti (jedná se o průměr zrcadla) -  3 x 3,6 metru, 2 x 2,2 metru, 5 x 2 metry a 11 x 1 metr. V průběhu seriálu některé z nich navštívíme, ale nyní to bude o tom prvním, který se hovorově nazývá - dvoumetr.

Observatoř v německém Tautenburgu zahájila pozorování v roce 1960 a pro stavbu vědeckého pracoviště nebylo toto místo vybráno náhodou. Jedním z důvodů byla malá vzdálenost mateřské továrny, protože jak bychom to dnes celé pojmenovali, tak stavba byla pilotním projektem. Nutno podotknout, že v době svého zrodu se jednalo o jeden z největších dalekohledů světa.

Dalekohled Alfred Jensch v kopuli za dne. Observatoř Tautenburg, Německo Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Alfred Jensch v kopuli za dne. Observatoř Tautenburg, Německo
Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled samotný je umístěn na paralaktické vidlicové montáži a má poněkud ojedinělý vzhled. 
Hlavní kulové zrcadlo s průměrem 2 metry (f=4000 mm 1:2, hmotnost i s držákem 7 000 kilogramů) je umístěno v tubusu čtvercového průřezu a není původní. V roce 1985 byl primární zrcadlo vyměněno za nové ze sklokeramického materiálu Sitall. Součástí tubusu jsou i dva čočkové hledáčky s průměrem objektivu 30 centimetrů a ohniskem 4,7 metru.

Otevřená kopule s dalekohledem Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Otevřená kopule s dalekohledem Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon
Jistou zajímavostí je optická konfigurace hlavního dalekohledu. Vlastně je a není to Schmidtova komora. Dalekohled je totiž vyroben s neuvěřitelnou genialitou a může pracovat v několika optických režimech. První konfigurací je Schmidtova komora s ohniskovou vzdáleností 4 metry (f2). Druhá konfigurace vznikne po vyjmutí korekční desky a výměně sekundárního zrcadla. Potom lze pozorovat „klasicky” v Quasi-Cassegrain-System s ohniskovou vzdáleností 21 metrů (f10,5) (paprsek světla je odkloněn skrze dutou deklinační osu). Pak následuje třetí konfigurace Quasi-Coudé-System s ohniskem 96 metrů (f46). Schmidtova korekční deska má průměr 1 340 mm a hmotnost 300 kilogramů.

Schmidtova korekční deska dalekohledu Alfred Jensch na Observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Schmidtova korekční deska dalekohledu Alfred Jensch na Observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon
Hlavní vědecké přístroje jsou dva. Kapalným dusíkem chlazená Schmidt-CCD-Kamerasystem s čipem 2048x2048 a Echelle spektrograf.
Každého, jistě zaujme jak je možné používat kulové zrcadlo v několika verzích. A v tom spočívá genialita legendárního optika firmy ZEISS. Alfréd Jensch, po kterém je dalekohled pojmenován. Celý problém vyřešil konfigurací pomocného sekundárního zrcadla, které koriguje optické vady hlavního zrcadla. Bude to znít neuvěřitelně, ale poslední úpravy vlnoplochy dělal ručně!

Pohled na dalekohled Alfred Jensch při nočním pozorování.Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na dalekohled Alfred Jensch při nočním pozorování.Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon
Jistou zajímavostí je profukování tubusu. K tomu účelu slouží klimatizace, která ohebnou trubkou vhání do uzavřeného tubusu relativně chladný a suchý vzduch. Důvodem je aklimatizace optiky pro noční pozorování.
A aby byly informace kompletní, tak je nutné zmínit základní parametry kopule. Ta má venkovní průměr 23 a vnitřní 20 metrů. Celková hmotnost je 180 tun. Pohon zabezpečují čtyři motory o výkonu 4 kilowatt. Gradient poklesu teplotu uvnitř kopule je přibližně 1°C za den. To je výsledek perfektní tepelné izolace dómu. 

Jako astrofotograf si nemůžu odpustit svůj největší zážitek. Návštěvu archivu skleněných fotografických desek. S typicky německým smyslem pro pořádek je vše přehledně na svém místě. Mojí obří poctou byla možnost si prohlédnout úplně první nasnímanou desku. Kdybych mohl, tak bych nechal čtenáře hádat, co bylo tím vůbec prvním objektem v „objektivu” dalekohledu. Samozřejmě to samé, co vyfotografuje snad každý amatér – galaxii M31 v Andromedě. V podání dalekohledu Alfréd Jensch na desce o rozměrech 24x24 centimetrů se disk galaxie rozprostírá úhlopříčně z rohu do rohu. Fantastický pohled!

Archiv fotografických desek observatoře Tautenburg Autor: Zdeněk Bardon
Archiv fotografických desek observatoře Tautenburg
Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled je již po několikáté modernizaci a je nejen funkční, ale stále může dát světu astronomie hodnotné výsledky. Navíc je tento přístroj součástí konzorcia PLATOSpec, jejímž lídrem je Dr. Petr Kabath z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, ale o tom až v příštích dílech.

Kopule dalekohledu Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon

Detailní pohled na pohon hodinové osy dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Detailní pohled na pohon hodinové osy dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon

Původní řídící systém dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Původní řídící systém dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon

Deska se jménem dvoumetrového dalekohledu - Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Deska se jménem dvoumetrového dalekohledu - Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu Alfred Jensch a radioteleskop LOFAR na observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu Alfred Jensch a radioteleskop LOFAR na observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon

Vstup do areálu observatoře Tautenburg Autor: Zdeněk Bardon
Vstup do areálu observatoře Tautenburg
Autor: Zdeněk Bardon

Poděkování za poskytnuté informace: Dr. Eike Guenther, Tautenburg observatory

Příště: Dvojče Perkova dalekohledu




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy

Panorama mobilním telefonem. Složeno ze šesti expozic (30sec., ISO 3200).

Další informace »