Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První dvoumetr

První dvoumetr

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) nad observatoří v Tautenburgu, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl II. Observatoř Tautenburg, celým názvem Karl Schwarzschild Observatory, se nachází jen několik desítek kilometrů od místa zrodu legendární optiky. Město Jena proslavila hlavně firma ZEISS a i když se zde už astronomické dalekohledy nevyrábějí, tak zmodernizovaná optická továrna je zde stálou ikonou. Firmu ZEISS není možné ze seriálu o dalekohledech vynechat, protože to není jen o výrobě dalekohledů, ale to je už příběh, který započal mnohem dříve než stavba observatoře v Tautenburgu. Firma ZEISS vyrobila ve své historii opravdu hodně dalekohledů. Jen namátkově a se značnou mírou nepřesnosti (jedná se o průměr zrcadla) -  3 x 3,6 metru, 2 x 2,2 metru, 5 x 2 metry a 11 x 1 metr. V průběhu seriálu některé z nich navštívíme, ale nyní to bude o tom prvním, který se hovorově nazývá - dvoumetr.

Observatoř v německém Tautenburgu zahájila pozorování v roce 1960 a pro stavbu vědeckého pracoviště nebylo toto místo vybráno náhodou. Jedním z důvodů byla malá vzdálenost mateřské továrny, protože jak bychom to dnes celé pojmenovali, tak stavba byla pilotním projektem. Nutno podotknout, že v době svého zrodu se jednalo o jeden z největších dalekohledů světa.

Dalekohled Alfred Jensch v kopuli za dne. Observatoř Tautenburg, Německo Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Alfred Jensch v kopuli za dne. Observatoř Tautenburg, Německo
Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled samotný je umístěn na paralaktické vidlicové montáži a má poněkud ojedinělý vzhled. 
Hlavní kulové zrcadlo s průměrem 2 metry (f=4000 mm 1:2, hmotnost i s držákem 7 000 kilogramů) je umístěno v tubusu čtvercového průřezu a není původní. V roce 1985 byl primární zrcadlo vyměněno za nové ze sklokeramického materiálu Sitall. Součástí tubusu jsou i dva čočkové hledáčky s průměrem objektivu 30 centimetrů a ohniskem 4,7 metru.

Otevřená kopule s dalekohledem Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Otevřená kopule s dalekohledem Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon
Jistou zajímavostí je optická konfigurace hlavního dalekohledu. Vlastně je a není to Schmidtova komora. Dalekohled je totiž vyroben s neuvěřitelnou genialitou a může pracovat v několika optických režimech. První konfigurací je Schmidtova komora s ohniskovou vzdáleností 4 metry (f2). Druhá konfigurace vznikne po vyjmutí korekční desky a výměně sekundárního zrcadla. Potom lze pozorovat „klasicky” v Quasi-Cassegrain-System s ohniskovou vzdáleností 21 metrů (f10,5) (paprsek světla je odkloněn skrze dutou deklinační osu). Pak následuje třetí konfigurace Quasi-Coudé-System s ohniskem 96 metrů (f46). Schmidtova korekční deska má průměr 1 340 mm a hmotnost 300 kilogramů.

Schmidtova korekční deska dalekohledu Alfred Jensch na Observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Schmidtova korekční deska dalekohledu Alfred Jensch na Observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon
Hlavní vědecké přístroje jsou dva. Kapalným dusíkem chlazená Schmidt-CCD-Kamerasystem s čipem 2048x2048 a Echelle spektrograf.
Každého, jistě zaujme jak je možné používat kulové zrcadlo v několika verzích. A v tom spočívá genialita legendárního optika firmy ZEISS. Alfréd Jensch, po kterém je dalekohled pojmenován. Celý problém vyřešil konfigurací pomocného sekundárního zrcadla, které koriguje optické vady hlavního zrcadla. Bude to znít neuvěřitelně, ale poslední úpravy vlnoplochy dělal ručně!

Pohled na dalekohled Alfred Jensch při nočním pozorování.Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na dalekohled Alfred Jensch při nočním pozorování.Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon
Jistou zajímavostí je profukování tubusu. K tomu účelu slouží klimatizace, která ohebnou trubkou vhání do uzavřeného tubusu relativně chladný a suchý vzduch. Důvodem je aklimatizace optiky pro noční pozorování.
A aby byly informace kompletní, tak je nutné zmínit základní parametry kopule. Ta má venkovní průměr 23 a vnitřní 20 metrů. Celková hmotnost je 180 tun. Pohon zabezpečují čtyři motory o výkonu 4 kilowatt. Gradient poklesu teplotu uvnitř kopule je přibližně 1°C za den. To je výsledek perfektní tepelné izolace dómu. 

Jako astrofotograf si nemůžu odpustit svůj největší zážitek. Návštěvu archivu skleněných fotografických desek. S typicky německým smyslem pro pořádek je vše přehledně na svém místě. Mojí obří poctou byla možnost si prohlédnout úplně první nasnímanou desku. Kdybych mohl, tak bych nechal čtenáře hádat, co bylo tím vůbec prvním objektem v „objektivu” dalekohledu. Samozřejmě to samé, co vyfotografuje snad každý amatér – galaxii M31 v Andromedě. V podání dalekohledu Alfréd Jensch na desce o rozměrech 24x24 centimetrů se disk galaxie rozprostírá úhlopříčně z rohu do rohu. Fantastický pohled!

Archiv fotografických desek observatoře Tautenburg Autor: Zdeněk Bardon
Archiv fotografických desek observatoře Tautenburg
Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled je již po několikáté modernizaci a je nejen funkční, ale stále může dát světu astronomie hodnotné výsledky. Navíc je tento přístroj součástí konzorcia PLATOSpec, jejímž lídrem je Dr. Petr Kabath z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, ale o tom až v příštích dílech.

Kopule dalekohledu Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon

Detailní pohled na pohon hodinové osy dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Detailní pohled na pohon hodinové osy dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon

Původní řídící systém dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Původní řídící systém dalekohledu Alfred Jensch na observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon

Deska se jménem dvoumetrového dalekohledu - Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo. Autor: Zdeněk Bardon
Deska se jménem dvoumetrového dalekohledu - Alfred Jensch. Observatoř Tautenburg, Německo.
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu Alfred Jensch a radioteleskop LOFAR na observatoři v Tautenburgu Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu Alfred Jensch a radioteleskop LOFAR na observatoři v Tautenburgu
Autor: Zdeněk Bardon

Vstup do areálu observatoře Tautenburg Autor: Zdeněk Bardon
Vstup do areálu observatoře Tautenburg
Autor: Zdeněk Bardon

Poděkování za poskytnuté informace: Dr. Eike Guenther, Tautenburg observatory

Příště: Dvojče Perkova dalekohledu




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »