Observatoře očima bačkorového astronoma
Díl nultý: bačkorový astronom. Jmenuji se Zdeněk Bardon a jsem spolupracovníkem Hvězdárny v Úpici, dlouholetým členem České astronomické společnosti (ČAS), Slovenské svazu astronomů (SZA), Evropské astronomické společnosti (EAS), Foto ambasadorem ESO (Evropská jižní observatoř) a zakladatelem fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Přátelé mne znají spíše pod přezdívkou Bačkorový astronom. Proč právě „bačkorový” a jakou to má souvislost se seriálem, který touto předmluvou začíná?
Bačkorový astronom, tedy já, je člověk sedící v teple obýváku a v bačkorách řídí svoji observatoř na dálku. Totiž mojí vášní a zároveň i prací jsou modernizace a robotizace astronomických observatoří. V roce 2005 jsem po osmi letech dokončil robotizaci svojí observatoře s průměrem kopule 1,2 metru, která jen o něco málo později dostala profesionální řídící systém velmi podobný tomu, jenž byl instalován na Perkově 2metrovém dalekohledu. Hlavním cílem bylo ověřit postupy pro mnohem větší hvězdárny po celém světě.
Něco jako „pokusný králík”. Přebudovaná paralaktická montáž Losmandy G-11 zvládá nejen astrofotografii, ale i pozorování Slunce a nebo i sledování satelitů. Samozřejmě v automatickém režimu. Bohužel za patnáct let se situace se světelným znečištěním výrazně zhoršila a smysluplné pozorování je v místě mého bydliště už téměř nemožné. Velmi pravděpodobně jsem jedním z mála šťastlivců, kteří za svůj život mohli navštívit tak velké množství hvězdáren. Ovšem nejen v roli návštěvníka, ale jako technik modernizující profesionální pracoviště, a tak jsem v této poněkud ponuré době dostal nápad. Myslím tím fotografický výlet, respektive seriál o profesionálních observatořích. Prostě se podívat na místa, kam se lze dostat jen s obtížemi.
Za dvacet let jsem navštívil hodně observatoří a nashromáždil velmi mnoho fotografií. V tomto pohnutém času, kdy nemůžeme cestovat, se alespoň prostřednictvím krátkého popisu a fotografií podíváme na astronomicky zajímavá místa naší planety. Nepůjde o vyčerpávající popis technického vybavení, ale spíše o drobné zajímavosti a zážitky „z natáčení”. Těšit se můžete například na pět dvoumetrů, observatoř ESO, La Silla v Chile, Vatikánskou observatoř v USA, obří dalekohled LBT na Mount Graham v Arizoně, legendární Kitt Peak, Mount Wilson, WHT na La Palma a další (poněkud „záhadné” zkratky vysvětlím v následujících dílech). Moje iniciativa není žádnou reklamou, ale spíše hrdostí, a snad potěší srdce milovníků astronomie či dalekohledů.
První ochutnávkou je krátké video z observatoří Ondřejov a Tautenburg.
Příště: Díl první - Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
Seriál
- Observatoře očima bačkorového astronoma
- Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
- První dvoumetr
- Dvojče Perkova dalekohledu
- Perkův dalekohled
- Dalekohled a medvědi na Rozhenu
- Dvoumetr pod Elbrusem
- Laserová observatoř
- Česká stopa v astronomickém ráji
- Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
- Legenda astronomie - Dánský dalekohled
- Lovec exoplanet
- Znovuzrození E152
- Hranatá kopule dalekohledu NTT
- Dalekohled a čokoláda
- Porodnice zrcadel
- Katedrála astronomie
- Dalekohled programu Apollo
- SkyCenter na Mount Lemmon
- John F. Kennedy a americký Stonehenge
- Dalekohledy města andělů
- Modré oko
- William Herschel Telescope
- Legenda československé astronomie
- Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!