Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Objektivem do vesmíru i kolem nás

Objektivem do vesmíru i kolem nás

kniha_titulni.jpg
Vážené dámy a pánové, držím v ruce úžasnou knihu s názvem „Objektivem do vesmíru i kolem nás“. Kniha obsahuje pouze české fotografie pocházející z ČAM (Česká astrofotografie měsíce) a ZpČAS (Západočeská pobočka České astronomické společnosti). Tedy žádný Hubbleův dalekohled, žádný pětimetr či osmimetr, pouze nejlepší české astrofotografické práce. Ve formátu A4, na křídovém papíře a ve skvělé tiskové kvalitě.

kniha_uvod.jpg
Kniha vznikla, stejně jako mnoho skvělých nápadů, vlastně náhodou, když firma XEROX nabídla Akademii věd České republiky v rámci předvedení nového tiskařského stroje na tiskařském veletrhu v Brně reprezentativní tisk vhodné publikace.

Šanci na mimořádnou prezentaci dostala právě domácí astrofotografická tvorba a díky velké obětavosti lidí působících v ČAM a ZpČAS mohla tato kniha vzniknout za neobvykle krátký čas. Teprve když jsme ji dostali vytištěnou do ruky, tak jsme si uvědomili, jaký rozměr tato kniha ve skutečnosti má.

Bohužel je neprodejná a dostanou ji pouze publikovaní fotografové. Je to sice mrzuté, ale více výtisků od firmy XEROX nelze žádat, protože tisk i předtisková příprava byly firmou XEROX poskytnuty zcela zdarma.

Ovšem nezoufejte, na konci „fotografického tunelu“ je malé světlo! Porota ČAM momentálně zvažuje a již tak trochu i rozpracovává nápad s pracovním názvem „Astrofotografická ročenka ČAM 2007“. V této knize by mohly být publikovány vždy tři snímky každého kalendářního měsíce nominované do úzkého výběru na snímek měsíce. To znamená publikování 36 fotografií za kalendářní rok včetně titulu „Astrofotograf roku“. Tedy tak trochu papírová verze galerie ČAM, která vyjde na začátku roku 2008. Ovšem za předpokladu, že budou peníze a vše dobře dopadne. Co nás k tomu vede? Do ČAM přicházejí stále lepší a lepší fotografie a nám je velice líto, že není možné ocenit více snímků. Na druhé straně neznám žádného astronoma, který by nechtěl mít ve své knihovně publikaci obsahující právě jeho snímky. A navíc, i kdyby těchto důvodů nebylo, cítíme, že v naší současné astronomické literatuře chybí publikace podobná Klepeštově „Dvacet let mezi přáteli astronomie“ a jiným podobným, které byly v rámci ČAS kdysi vydávány. Snad tento náš nový počin alespoň částečně zaplní tuto pro nás citelnou mezeru.

Závěrem bych rád poděkoval jednomu skromnému, ale o to více pracovitému astronomovi, který je téměř vždy u každého dobrého nápadu, ale díky své, snad vrozené skromnosti stojí většinou nenápadně v pozadí. Jedna, dvě věty jsou málo, jako poděkování, ale snad to bude znít jako malé pohlazení po duši. Díky Pavle Suchane !

scan_08_09.jpg
scan_34_35.jpg
scan_50_51.jpg




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »