Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Objektivem do vesmíru i kolem nás

Objektivem do vesmíru i kolem nás

kniha_titulni.jpg
Vážené dámy a pánové, držím v ruce úžasnou knihu s názvem „Objektivem do vesmíru i kolem nás“. Kniha obsahuje pouze české fotografie pocházející z ČAM (Česká astrofotografie měsíce) a ZpČAS (Západočeská pobočka České astronomické společnosti). Tedy žádný Hubbleův dalekohled, žádný pětimetr či osmimetr, pouze nejlepší české astrofotografické práce. Ve formátu A4, na křídovém papíře a ve skvělé tiskové kvalitě.

kniha_uvod.jpg
Kniha vznikla, stejně jako mnoho skvělých nápadů, vlastně náhodou, když firma XEROX nabídla Akademii věd České republiky v rámci předvedení nového tiskařského stroje na tiskařském veletrhu v Brně reprezentativní tisk vhodné publikace.

Šanci na mimořádnou prezentaci dostala právě domácí astrofotografická tvorba a díky velké obětavosti lidí působících v ČAM a ZpČAS mohla tato kniha vzniknout za neobvykle krátký čas. Teprve když jsme ji dostali vytištěnou do ruky, tak jsme si uvědomili, jaký rozměr tato kniha ve skutečnosti má.

Bohužel je neprodejná a dostanou ji pouze publikovaní fotografové. Je to sice mrzuté, ale více výtisků od firmy XEROX nelze žádat, protože tisk i předtisková příprava byly firmou XEROX poskytnuty zcela zdarma.

Ovšem nezoufejte, na konci „fotografického tunelu“ je malé světlo! Porota ČAM momentálně zvažuje a již tak trochu i rozpracovává nápad s pracovním názvem „Astrofotografická ročenka ČAM 2007“. V této knize by mohly být publikovány vždy tři snímky každého kalendářního měsíce nominované do úzkého výběru na snímek měsíce. To znamená publikování 36 fotografií za kalendářní rok včetně titulu „Astrofotograf roku“. Tedy tak trochu papírová verze galerie ČAM, která vyjde na začátku roku 2008. Ovšem za předpokladu, že budou peníze a vše dobře dopadne. Co nás k tomu vede? Do ČAM přicházejí stále lepší a lepší fotografie a nám je velice líto, že není možné ocenit více snímků. Na druhé straně neznám žádného astronoma, který by nechtěl mít ve své knihovně publikaci obsahující právě jeho snímky. A navíc, i kdyby těchto důvodů nebylo, cítíme, že v naší současné astronomické literatuře chybí publikace podobná Klepeštově „Dvacet let mezi přáteli astronomie“ a jiným podobným, které byly v rámci ČAS kdysi vydávány. Snad tento náš nový počin alespoň částečně zaplní tuto pro nás citelnou mezeru.

Závěrem bych rád poděkoval jednomu skromnému, ale o to více pracovitému astronomovi, který je téměř vždy u každého dobrého nápadu, ale díky své, snad vrozené skromnosti stojí většinou nenápadně v pozadí. Jedna, dvě věty jsou málo, jako poděkování, ale snad to bude znít jako malé pohlazení po duši. Díky Pavle Suchane !

scan_08_09.jpg
scan_34_35.jpg
scan_50_51.jpg




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »