Vážené dámy a pánové, držím v ruce úžasnou knihu s názvem „Objektivem do vesmíru i kolem nás“. Kniha obsahuje pouze české fotografie pocházející z ČAM (Česká astrofotografie měsíce) a ZpČAS (Západočeská pobočka České astronomické společnosti). Tedy žádný Hubbleův dalekohled, žádný pětimetr či osmimetr, pouze nejlepší české astrofotografické práce. Ve formátu A4, na křídovém papíře a ve skvělé tiskové kvalitě.
Kniha vznikla, stejně jako mnoho skvělých nápadů, vlastně náhodou, když firma XEROX nabídla Akademii věd České republiky v rámci předvedení nového tiskařského stroje na tiskařském veletrhu v Brně reprezentativní tisk vhodné publikace.
Šanci na mimořádnou prezentaci dostala právě domácí astrofotografická tvorba a díky velké obětavosti lidí působících v ČAM a ZpČAS mohla tato kniha vzniknout za neobvykle krátký čas. Teprve když jsme ji dostali vytištěnou do ruky, tak jsme si uvědomili, jaký rozměr tato kniha ve skutečnosti má.
Bohužel je neprodejná a dostanou ji pouze publikovaní fotografové. Je to sice mrzuté, ale více výtisků od firmy XEROX nelze žádat, protože tisk i předtisková příprava byly firmou XEROX poskytnuty zcela zdarma.
Ovšem nezoufejte, na konci „fotografického tunelu“ je malé světlo! Porota ČAM momentálně zvažuje a již tak trochu i rozpracovává nápad s pracovním názvem „Astrofotografická ročenka ČAM 2007“. V této knize by mohly být publikovány vždy tři snímky každého kalendářního měsíce nominované do úzkého výběru na snímek měsíce. To znamená publikování 36 fotografií za kalendářní rok včetně titulu „Astrofotograf roku“. Tedy tak trochu papírová verze galerie ČAM, která vyjde na začátku roku 2008. Ovšem za předpokladu, že budou peníze a vše dobře dopadne. Co nás k tomu vede? Do ČAM přicházejí stále lepší a lepší fotografie a nám je velice líto, že není možné ocenit více snímků. Na druhé straně neznám žádného astronoma, který by nechtěl mít ve své knihovně publikaci obsahující právě jeho snímky. A navíc, i kdyby těchto důvodů nebylo, cítíme, že v naší současné astronomické literatuře chybí publikace podobná Klepeštově „Dvacet let mezi přáteli astronomie“ a jiným podobným, které byly v rámci ČAS kdysi vydávány. Snad tento náš nový počin alespoň částečně zaplní tuto pro nás citelnou mezeru.
Závěrem bych rád poděkoval jednomu skromnému, ale o to více pracovitému astronomovi, který je téměř vždy u každého dobrého nápadu, ale díky své, snad vrozené skromnosti stojí většinou nenápadně v pozadí. Jedna, dvě věty jsou málo, jako poděkování, ale snad to bude znít jako malé pohlazení po duši. Díky Pavle Suchane !
Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).
Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4