Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zápis ze setkání porotců ČAM 2007

Zápis ze setkání porotců ČAM 2007

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Se začátkem roku 2008 nastalo i hodnocení soutěže ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za rok 2007. Na půdě Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. se sešli porotci a organizátoři v tomto složení: Dr. Pavel Ambrož, Ing. Marcel Bělik, Ing. Martin Myslivec, Ing. Martin Cholasta, Pavel Suchan a Zdeněk Bardon (Mgr. Karel Mokrý byl omluven pro pracovní zaneprázdněnost).

ČAM vstoupila již do třetího roku své existence a má své významné místo ve veřejném astronomickém životě české, ale i slovenské společnosti. Za dobu jejího fungování se dosud nestalo, že by nepřišly v hodnoceném období, tj. kalendářním měsíci, žádné snímky. Právě naopak, počet a hlavně kvalita snímků se stále zvyšuje. Je téměř neuvěřitelné, že za dva roky fungování soutěže se jí zúčastnilo již 66 astrofotografů a to někdy i z poněkud cizokrajných míst naší planety. Můžeme směle konstatovat, že vítězné snímky mohou konkurovat snímkům pořízeným v daleko lepších světelných podmínkách.

Z hodnocení uplynulého roku bylo učiněno několik závěrů. Prodleva ve zveřejňování galerie se zkrátí na tři měsíce a k vítězné fotografii měsíce budou připojena jména astrofotografů postupujících do úzkého výběru daného kola. Za rok 2007 vznikne speciální galerie "Vítězných astrofotografů" jednotlivých měsíců, kde budou uveřejněny jejich astronomické životopisy, včetně fotografií a popisů jejich přístrojů a vítězných fotografií. Pokud vše dobře dopadne, tak již koncem února 2008 bude galerie zveřejněna. Malou korunovací je čestné místo "Astrofotograf roku". Je naším přáním a nabídkou, aby tato galerie byla zároveň otištěna i v časopise ASTROPIS, kde by tak mohla vzniknout speciální dvoustrana věnovaná ČAM. Tím by vznikla i tištěná podoba nejlepších snímků ČAM a příběhů vítězných astrofotografů.

"Astrofotografem roku 2007" se stal pan Ing. Martin Myslivec se snímkem galaxie M31. Blahopřejeme a přejeme jasné nebe do další práce pod oblohou. Slavnostní předání se uskuteční na celorepublikovém setkání České astronomické společnosti v Praze - Kolovratech 12. dubna 2008. Přesný program bude včas zveřejněn.

V průběhu roku 2008 bude umístěna mosazná plaketa se jmény "Astrofotografa roku 2006 a 2007" v malé kopuli Dr. Bečváře na Hvězdárně v Úpici, kde právě probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Slavnostní otevření bude oznámeno a čtenáři www.astro.cz budou informováni. Na plaketu budou v budoucnu připsáni všichni další "Astrofotografové roku". Domníváme se, že tuto poctu si opravdu zaslouží nejlepší z nejlepších. Na slavnostní otevření budou pozváni účastníci ČAM, kteří zaslali své fotografie, ať už vyhráli či ne.

"Co se do ČAM nevešlo" je článek připravovaný k publikaci na www.astro.cz, na který se můžete právem těšit. Bude v něm komentován výčet toho nejzajímavějšího, co rok přinesl, včetně nejaktivnějších astrofotografů a nejzajímavějších snímků. Uveřejnění je naplánováno na začátek února 2008.

Všichni porotci tímto děkují účastníkům soutěže za jejich aktivitu a ochotu podělit se o své snímky s veřejností. Jsme rádi, že v této konzumní společnosti význam slov "morální ocenění" je více než peníze a upřímně nás to všechny těší.

Závěrem bych rád poděkoval všem členům poroty, kteří svoji práci vykonávají nezištně a bez nároků na jakoukoli odměnu. Speciální poděkování patří Pavlu Suchanovi za významnou pomoc při mediálním šíření ČAM. Vždyť posuďte sami - snímky ČAM se pravidelně objevují na ČTK, tiskovém serveru Akademie věd ČR, na serveru Aktuálně dnes, serveru APO, v rádiu Leonardo a nepravidelně i v České televizi a v mnohých časopisech včetně www.astro.cz. Co dodat víc!

Jasné nebe všem, kteří mají rádi temnou oblohu! Těšíme se na Vaše snímky v roce 2008.




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »