Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zápis ze setkání porotců ČAM 2007

Zápis ze setkání porotců ČAM 2007

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Se začátkem roku 2008 nastalo i hodnocení soutěže ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za rok 2007. Na půdě Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. se sešli porotci a organizátoři v tomto složení: Dr. Pavel Ambrož, Ing. Marcel Bělik, Ing. Martin Myslivec, Ing. Martin Cholasta, Pavel Suchan a Zdeněk Bardon (Mgr. Karel Mokrý byl omluven pro pracovní zaneprázdněnost).

ČAM vstoupila již do třetího roku své existence a má své významné místo ve veřejném astronomickém životě české, ale i slovenské společnosti. Za dobu jejího fungování se dosud nestalo, že by nepřišly v hodnoceném období, tj. kalendářním měsíci, žádné snímky. Právě naopak, počet a hlavně kvalita snímků se stále zvyšuje. Je téměř neuvěřitelné, že za dva roky fungování soutěže se jí zúčastnilo již 66 astrofotografů a to někdy i z poněkud cizokrajných míst naší planety. Můžeme směle konstatovat, že vítězné snímky mohou konkurovat snímkům pořízeným v daleko lepších světelných podmínkách.

Z hodnocení uplynulého roku bylo učiněno několik závěrů. Prodleva ve zveřejňování galerie se zkrátí na tři měsíce a k vítězné fotografii měsíce budou připojena jména astrofotografů postupujících do úzkého výběru daného kola. Za rok 2007 vznikne speciální galerie "Vítězných astrofotografů" jednotlivých měsíců, kde budou uveřejněny jejich astronomické životopisy, včetně fotografií a popisů jejich přístrojů a vítězných fotografií. Pokud vše dobře dopadne, tak již koncem února 2008 bude galerie zveřejněna. Malou korunovací je čestné místo "Astrofotograf roku". Je naším přáním a nabídkou, aby tato galerie byla zároveň otištěna i v časopise ASTROPIS, kde by tak mohla vzniknout speciální dvoustrana věnovaná ČAM. Tím by vznikla i tištěná podoba nejlepších snímků ČAM a příběhů vítězných astrofotografů.

"Astrofotografem roku 2007" se stal pan Ing. Martin Myslivec se snímkem galaxie M31. Blahopřejeme a přejeme jasné nebe do další práce pod oblohou. Slavnostní předání se uskuteční na celorepublikovém setkání České astronomické společnosti v Praze - Kolovratech 12. dubna 2008. Přesný program bude včas zveřejněn.

V průběhu roku 2008 bude umístěna mosazná plaketa se jmény "Astrofotografa roku 2006 a 2007" v malé kopuli Dr. Bečváře na Hvězdárně v Úpici, kde právě probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Slavnostní otevření bude oznámeno a čtenáři www.astro.cz budou informováni. Na plaketu budou v budoucnu připsáni všichni další "Astrofotografové roku". Domníváme se, že tuto poctu si opravdu zaslouží nejlepší z nejlepších. Na slavnostní otevření budou pozváni účastníci ČAM, kteří zaslali své fotografie, ať už vyhráli či ne.

"Co se do ČAM nevešlo" je článek připravovaný k publikaci na www.astro.cz, na který se můžete právem těšit. Bude v něm komentován výčet toho nejzajímavějšího, co rok přinesl, včetně nejaktivnějších astrofotografů a nejzajímavějších snímků. Uveřejnění je naplánováno na začátek února 2008.

Všichni porotci tímto děkují účastníkům soutěže za jejich aktivitu a ochotu podělit se o své snímky s veřejností. Jsme rádi, že v této konzumní společnosti význam slov "morální ocenění" je více než peníze a upřímně nás to všechny těší.

Závěrem bych rád poděkoval všem členům poroty, kteří svoji práci vykonávají nezištně a bez nároků na jakoukoli odměnu. Speciální poděkování patří Pavlu Suchanovi za významnou pomoc při mediálním šíření ČAM. Vždyť posuďte sami - snímky ČAM se pravidelně objevují na ČTK, tiskovém serveru Akademie věd ČR, na serveru Aktuálně dnes, serveru APO, v rádiu Leonardo a nepravidelně i v České televizi a v mnohých časopisech včetně www.astro.cz. Co dodat víc!

Jasné nebe všem, kteří mají rádi temnou oblohu! Těšíme se na Vaše snímky v roce 2008.




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »