Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kometa 73/P a M57

Kometa 73/P a M57

Comet_schwas_M57_080506_w.jpg
CCD astrofotografie komet má svá úskalí a i když je internet zaplaven povedenými fotografiemi komety 73/P Schwassmann-Wachmann, dovoluji si zde publikovat jeden domácí amatérský snímek.

Dne 8.5.2006 nad ránem byla pravá příležitost vyfotografovat kometu u prstencové mlhoviny M57 v souhvězdí Lyry. Pravděpodobně pouze na Šumavě bylo dobré počasí bez zákalu, ale fotografování rušil Měsíc. Protože jsem vyznavačem CCD fotografie, chtěl jsem vyzkoušet barevnou CCD fotografii pro snímání komety. Přípravou jsem strávil asi tři hodiny, protože jsem chtěl aby kometa "vplula" do záběru. Parametry snímku jsou tak trochu "šílené", ale berte to spíše jako pokus než jako cestu k následování. Pro celou kompozici jsem zvolil tu nejobtížnější cestu - LRGB. To znamená, že pro pozadí s mlhovinou byly použity subexpozice s délkou 2 x 10min, takže součet snímku pozadí je roven 80 minutám. Pro kometu jsem použil 10 x 60 sec. subexpozic také metodou LRGB. To představuje celkový součet 40 minut. Krátké subexpozice jsem udělal záměrně, protože kometa se rychle pohybovala a tak jsem se obával, že snímky komety budou rozmazané.

Pro fotografování jsem použil refraktor 106/f5 na montáži GP-DX Vixen. Použitá CCD kamera je ST-2000XM. Ačkoli se paradoxně nejedná pouze o fotografii mlhoviny M57, musel jsem mlhovinu zvětšit, protože na snímku jsou , dle mého soudu, neuvěřitelné detaily vzhledem k malému průměru dalekohledu.

Začátek snímání komety byl v 00:33 UT a konec v 01:29 UT. Pro zpracování jsem použil programy MaxIm DL a Adobe Photoshop. Kometa je složena "na jádro" s funkcí SD mask, která eliminuje hvězdy. Po složení jednotlivých barev se výsledná fotografie "vrátí" do posledního snímku komety. Barevnou složeninu komety jsem "prohnal" funkcí Lucy-Richardson a ukázalo se, že přece jenom nějaké detaily v okolí jádra komety jsou viditelné. Konečnou podobu snímku jsem udělal v programu Photoshop. Pro nafotografování surových dat jsem potřebovat 6 hodin práce pod oblohou, ale mám pocit, že to stálo za to.

Na tomto fotografickém pokusu se aktivně podílel i můj osmiletý syn Martin(jako vzdálená obsluha notebooku při hledání vhodné pointační hvězdičky), který bohužel těsně před půlnocí podlehl únavě a usnul. Z toho plyne, že astronomická fotografie je opravdu náročná disciplína.

Jasné nebe
Zdeněk a Martin Bardonovi




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.



29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS nad západním obzorem

Další informace »