Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

m42_hso.jpg
CCD snímek velké mlhoviny v souhvězdí Orion je asi nejfotografovanější mlhovinou oblohy. Je to velice jasná asi 1 600 světelných let vzdálená mlhovina viditelná dobře pouhým okem a ještě lépe v malém triedru. Pro astronomy a hlavně pro astrofotografy je to možná první fotografovaný objekt v jejich kariéře.

compare_m42_a.jpg
Minulý rok jsem se pokusil o klasickou fotografii CCD kamerou (horní snímek). Obrázek je složenina mnoha snímků pořízených přes několik druhů filtrů s výsledným složením do jednoho cílového. Tato fotografie byla pořízena metodou HaLRGB, přičemž filtr Ha je úzkopásmový filtr s pološířkou 4,5nm, propouštějící vlnovou délku 656,3nm. Filtr L je "čistý" filtr propouštějící celou viditelnou část spektra a filtry RGB (červený, zelený a modrý) se používají pro získání barevné informace. Výsledný obraz v podstatě odpovídá přírodním barvám.

Trochu jiná metoda je použití úzkopásmových filtrů Ha, SII a OIII. Tyto vysoce speciální filtry propouštějí jen velmi úzké pásmo (4,5nm). Filtr Ha propouští spektrální čáru vodíku emitovanou na vlnové délce 656,3nm, SII spektrální čáru síry s emitovanou vlnovou délkou 672,4nm a OIII propouští spektrální čáru ionizovaného kyslíku s emitovanou vlnovou délkou 500,7nm. Fotografuje se metodou RGB a výsledný obraz neodpovídá přirozeným barvám, protože pořízené snímky jsou přiřazeny kanálům RGB. Výhodou použití filtrů je to, že lze fotografovat v místech s velkým světelným znečištěním. Bohužel nevýhodou je fotografování pouze těch objektů, ve kterých je zastoupen mezihvězdný plyn a prach. To jsou vlastně pouze mlhoviny. Z praktického hlediska jsou značné problémy se zaostřením a s délkou expozic. Ron Wodaski v jedné ze svých knih píše, cituji "…pokud uvažujeme o délce expozic pro úzkopásmové filtry, pak mluvíme o hodinách ne o minutách, ale spíše o dnech než o hodinách." Na přiloženém snímku vidíte srovnání obou metod fotografování. Dolní snímek pořízený přes úzkopásmové filtry je pouze prvním světlem a tomu i odpovídá expozice a výsledek. Výběr mlhoviny M42 byl záměrný, protože jak jsem již zmínil, je tento objekt velice jasný a tak lze poměrně snadno pořídit první světlo bez větších problémů.

Oba snímky byly pořízeny CCD kamerou ST-2000XM SBIG a dalekohledem 106/f5. Jen pro Vaší představu, první snímek byl pořízen na relativně temné obloze východního obzoru a druhý snímek na značně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.



48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal     Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východní mlhovina Řasy

HaOIII paleta východní části mlhoviny Řasy 20x300s Ha (Baader 7nm) 28x300s OIII (Baader 6nm) Gain 1600, Offset 25, bin 1x1 QHY 294MM Pro, EQ6R, SW 200/800, ZWO EAF, Baader Ha, OIII

Další informace »