Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

m42_hso.jpg
CCD snímek velké mlhoviny v souhvězdí Orion je asi nejfotografovanější mlhovinou oblohy. Je to velice jasná asi 1 600 světelných let vzdálená mlhovina viditelná dobře pouhým okem a ještě lépe v malém triedru. Pro astronomy a hlavně pro astrofotografy je to možná první fotografovaný objekt v jejich kariéře.

compare_m42_a.jpg
Minulý rok jsem se pokusil o klasickou fotografii CCD kamerou (horní snímek). Obrázek je složenina mnoha snímků pořízených přes několik druhů filtrů s výsledným složením do jednoho cílového. Tato fotografie byla pořízena metodou HaLRGB, přičemž filtr Ha je úzkopásmový filtr s pološířkou 4,5nm, propouštějící vlnovou délku 656,3nm. Filtr L je "čistý" filtr propouštějící celou viditelnou část spektra a filtry RGB (červený, zelený a modrý) se používají pro získání barevné informace. Výsledný obraz v podstatě odpovídá přírodním barvám.

Trochu jiná metoda je použití úzkopásmových filtrů Ha, SII a OIII. Tyto vysoce speciální filtry propouštějí jen velmi úzké pásmo (4,5nm). Filtr Ha propouští spektrální čáru vodíku emitovanou na vlnové délce 656,3nm, SII spektrální čáru síry s emitovanou vlnovou délkou 672,4nm a OIII propouští spektrální čáru ionizovaného kyslíku s emitovanou vlnovou délkou 500,7nm. Fotografuje se metodou RGB a výsledný obraz neodpovídá přirozeným barvám, protože pořízené snímky jsou přiřazeny kanálům RGB. Výhodou použití filtrů je to, že lze fotografovat v místech s velkým světelným znečištěním. Bohužel nevýhodou je fotografování pouze těch objektů, ve kterých je zastoupen mezihvězdný plyn a prach. To jsou vlastně pouze mlhoviny. Z praktického hlediska jsou značné problémy se zaostřením a s délkou expozic. Ron Wodaski v jedné ze svých knih píše, cituji "…pokud uvažujeme o délce expozic pro úzkopásmové filtry, pak mluvíme o hodinách ne o minutách, ale spíše o dnech než o hodinách." Na přiloženém snímku vidíte srovnání obou metod fotografování. Dolní snímek pořízený přes úzkopásmové filtry je pouze prvním světlem a tomu i odpovídá expozice a výsledek. Výběr mlhoviny M42 byl záměrný, protože jak jsem již zmínil, je tento objekt velice jasný a tak lze poměrně snadno pořídit první světlo bez větších problémů.

Oba snímky byly pořízeny CCD kamerou ST-2000XM SBIG a dalekohledem 106/f5. Jen pro Vaší představu, první snímek byl pořízen na relativně temné obloze východního obzoru a druhý snímek na značně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »