První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII
Trochu jiná metoda je použití úzkopásmových filtrů Ha, SII a OIII. Tyto vysoce speciální filtry propouštějí jen velmi úzké pásmo (4,5nm). Filtr Ha propouští spektrální čáru vodíku emitovanou na vlnové délce 656,3nm, SII spektrální čáru síry s emitovanou vlnovou délkou 672,4nm a OIII propouští spektrální čáru ionizovaného kyslíku s emitovanou vlnovou délkou 500,7nm. Fotografuje se metodou RGB a výsledný obraz neodpovídá přirozeným barvám, protože pořízené snímky jsou přiřazeny kanálům RGB. Výhodou použití filtrů je to, že lze fotografovat v místech s velkým světelným znečištěním. Bohužel nevýhodou je fotografování pouze těch objektů, ve kterých je zastoupen mezihvězdný plyn a prach. To jsou vlastně pouze mlhoviny. Z praktického hlediska jsou značné problémy se zaostřením a s délkou expozic. Ron Wodaski v jedné ze svých knih píše, cituji "…pokud uvažujeme o délce expozic pro úzkopásmové filtry, pak mluvíme o hodinách ne o minutách, ale spíše o dnech než o hodinách." Na přiloženém snímku vidíte srovnání obou metod fotografování. Dolní snímek pořízený přes úzkopásmové filtry je pouze prvním světlem a tomu i odpovídá expozice a výsledek. Výběr mlhoviny M42 byl záměrný, protože jak jsem již zmínil, je tento objekt velice jasný a tak lze poměrně snadno pořídit první světlo bez větších problémů.
Oba snímky byly pořízeny CCD kamerou ST-2000XM SBIG a dalekohledem 106/f5. Jen pro Vaší představu, první snímek byl pořízen na relativně temné obloze východního obzoru a druhý snímek na značně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.
O autorovi
Zdeněk Bardon
Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).
Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.
