Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Cena Jindřicha Zemana Junior

Cena Jindřicha Zemana Junior

Cena Jindřicha Zemana Junior
Autor: Zdeněk Bardon

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma / astronomky za významné astrofotografické výsledky dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Takové je oficiální znění ceny, kterou Česká astronomická společnost zřídila již v roce 2012 jako pokračování ceny Astrofotograf roku. Od té doby se hodně změnilo a to především v kvalitě zasílaných fotografií, které jsou stále lepší a lepší. Do soutěže Česká astrofotografie měsíce každý měsíc přicházejí fotografie autorů různých věkových skupin. Uvědomujeme si, že právě pro mládež je velmi obtížné konkurovat špičkovým astrofotografům jak profesionálním, tak amatérským a proto se porota České astrofotografie měsíce rozhodla rozšířit hlavní  cenu s cílem podpořit a motivovat mladé astrofotografy.  


Tato nová cena poroty je téměř dvojčetem hlavní Ceny Jindřicha Zemana a dostala unikátní název: Cena Jindřicha Zemana Junior. Zavedením této ceny se porota ČAM rozhodla podporovat astrofotografické aktivity mládeže do osmnácti let včetně. Nominací je prosté zaslání snímku. Pro získání ceny není podmínkou zvítězit v daném měsíci,  je však omezena věkem. Na druhou stranu, tato cena nevylučuje získání ceny hlavní.
Je nutné zdůraznit, že ne množství, ale pouze kvalita a nápady můžou vítězit. Chtěl bych
tedy touto cestou vyzvat a povzbudit mladé astronomy a astronomky k účasti v soutěži
Česká astrofotografie měsíce. Nebojte se astrofotografie a zkuste své štěstí zasláním
kvalitních snímků! Snímky můžete odesílat pouze prostřednictvím webového formuláře zde: https://www.astro.cz/fotogalerie/ceska-astrofotografie-mesice/pridat-snimek.html
Na závěr mám jedno překvapení. Porota ČAM na svém pravidelném lednovém setkání se
rozhodla udělit tuto cenu za rok 2017 již nyní.

Takže, Cena Jindřicha Zemana Junior za rok 2017 již svého laureáta zná a jeho jméno
bude oznámeno 24.03.2018 na Velkém setkání složek České astronomické společnosti v
Praze.

Kdo bude příště? To záleží jen a jen na Vás!

Těšíme se na snímky a přeji jasné nebe!
Zdenek Bardon
předseda ČAM

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: ČAM


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »