Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomie v překrásném Národním parku České Švýcarsko

Astronomie v překrásném Národním parku České Švýcarsko

Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek Kříček
Astronomie v NP České Švýcarsko.
Autor: Radek Kříček
České Švýcarsko dostalo do vínku pozoruhodné množství krásy a tajemna, které zde může vnímavý návštěvník obdivovat. Ucelený obrázek zdejší přírody však netvoří jen lesy, skály a říční soutěsky, ale také temné noční nebe, které jsme se pokusili přiblížit nejen turistům a návštěvníkům, ale především místním obyvatelům žijícím v oblasti mimo působnost jakékoli instituce zabývající se popularizací astronomie.

S Věrou Bartákovou (současnou předsedkyní SDM ČAS) jsme začali pozorovat oblohu na Děčínsku a objevovat, co vesmír oku amatérského astronoma nabízí, zhruba před sedmi lety. Časem, poté, co jsme posbírali nutné minimum zkušeností, jsme začali stále častěji pomýšlet na možnost představit krásy noční oblohy zdejší veřejnosti. Jak už bylo řečeno, na Děčínsku ani v blízkém okolí nikdo podobné aktivity v minulých letech neprovozoval, nejbližší veřejné hvězdárny jsou desítky kilometrů daleko. Po vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy a úspěchu akcí pořádaných libereckými astronomy v osadě Jizerka jsme pomýšleli na uspořádání podobné (vzhledem k našim možnostem skromnější) akce ve spolupráci s některým místním chráněným územím, přičemž tím nejvýznamnějším je zde NP České Švýcarsko.

Správu parku jsme oslovili před necelým rokem a náš nápad byl přijat až překvapivě kladně. Pracovníci NP nám ochotně nabídli zázemí i možnost propagace. S Věrou jsme se rozhodli využít našeho členství v SDM, akci pořádat jejím jménem a využít částečně vybavení, které má k dispozici. K dílu se ochotně přidali také někteří další členové Sekce a Klubu astronomů Liberecka.

Termín první pozorovatelské akce jsme stanovili na 6. dubna 2013. Místem pro první Setkání pod hvězdami se měla stát louka před sídlem Správy na okraji městečka Krásná Lípa a zasedací místnost v budově. Představitelé obce bez jakýchkoli protestů souhlasili s nápadem zhasnout večer přibližně na 2 hodiny veřejné osvětlení. Propagace akce zahrnovala letáky vystavené v tištěné podobě v místních infocentrech a v elektronické podobě na webu NP, krátký článek tamtéž, článek na webu astro.cz a v neposlední řadě upozornění na Facebookových profilech Národního parku a několika dalších. V plánu jsme měli přivézt dva 15cm Newtonovy teleskopy, jeden z nich opatřený sluneční folií, a několik menších přístrojů. Začít se mělo pozorováním Slunce, pokračovat zhruba devadesátiminutovým cyklem krátkých přednášek a nakonec nočním pozorováním. Noční pozorování mělo být ukončeno rozsvícením světel ve městě – okamžikem jistě zajímavým i z hlediska informovanosti o problému světelného znečištění. Pro případ špatného počasí jsem připravil přednášku navíc.

Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek Kříček
Astronomie v NP České Švýcarsko.
Autor: Radek Kříček
Realita byla horší, než si kdo dovedl představit. České Švýcarsko neleží ve vysoké nadmořské výšce (Krásná Lípa kolem 450 m. n. m.) a dubnové teploty obvykle umožňují spát pod širákem. Nikoli letos. Po příjezdu na místo nás čekalo typické lednové počasí. Povrch louky byl doslova zavát hlubokou vrstvou sněhu, u silnic se tyčily bílé hromady. Scenérii doplňovala hustá mlha znemožňující pozorování jakýchkoli vzdálenějších pozemských objektů. Největší překvapení však přinesl oficiální začátek akce, na který dorazilo i přes nepřízeň počasí kolem 40 až 50 návštěvníků. Zasedací místnost se zaplnila k prasknutí a program obnášel zmíněnou sérii přednášek na témata orientace na obloze a objekty jarní oblohy, světelné znečištění a jeho měření v národních parcích ČR. Na závěr jsme zařadili populární přednášku o možných koncích světa. Programu se částečně zúčastnilo několik pracovníků Správy, především vedoucí oddělení veřejných vztahů pan Richard Nagel, který nám s přípravou akce pomáhal. Vzhledem k úspěchu akce jsme se domluvili na uspořádání dalšího pozorování na konci léta, pokud možno s flexibilnějším termínem a možností jeho přizpůsobení aktuálnímu počasí.

Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek Kříček
Astronomie v NP České Švýcarsko.
Autor: Radek Kříček
Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek Kříček
Astronomie v NP České Švýcarsko.
Autor: Radek Kříček
Druhá akce se konala na louce v okolí obce Mezná. Toto místo leží na opačné straně NP a snazší přístup tak měli obyvatelé dalších obcí v oblasti. Tentokrát jsme se poučili z prvního pokusu a provedli několik inovací. Především jsme připravili speciální program pro děti na dobu soumraku. Dále jsme předem avizovali, že akce může být přesunuta v případě špatného počasí, abychom konečně předvedli opravdové pozorování. Přesunu však nakonec nebylo třeba a vše jsme uskutečnili v původním termínu v pátek 30. srpna. Tentokrát přišlo kolem 30 návštěvníků, velká část z nich však nebyli místní, ale „dovolenkáři“, jak vyplynulo z rozhovorů. Na večerní program se přišlo podívat několik zaměstnanců Správy s rodinami, včetně ředitele Ing. Pavla Bendy. Pan Nagel s námi opět obětavě vydržel až do konce.

Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek Kříček
Astronomie v NP České Švýcarsko.
Autor: Radek Kříček
Vše začalo pozorováním Slunce, skvrn a okrajového ztemnění. Několik zájemců si pod naším vedením zkusilo vyplnit pozorovací protokol, včetně nákresu slunečních skvrn. V době soumraku jsme demonstrovali zvětšení dalekohledů na pozemských objektech. Děti měly možnost vyzkoušet své dovednosti na omalovánkách, kvízech a soutěžích s astronomickou tematikou a odnést si drobnosti a časopisy, dospělí si zase mohli vyzkoušet kolimaci 30cm Dobsonova teleskopu. Proběhla také soutěž "Kdo uvidí první hvězdu?" o  knižní cenu. První hvězdou oproti očekávání nebyla Venuše, ale Vega, protože západní obzor kryla oblačnost, která znemožnila i pozorování Saturnu. Cirry byly po obloze rozesety po celou dobu pozorování, čímž bohužel snižovaly MHV a zhoršovaly i podmínky pro pozorování dalekohledem. Přesto však jsme návštěvníkům ukázali řadu známých objektů, jako je eps Lyr, M 57, M 27, asterismus Ramínko na šaty, M 13 a M92, chí a h Persei a další. Využili jsme k tomu především dva 15cm Newtony a 30cm Dobsonův teleskop. Zájemci se také naučili základy orientace na obloze a naučili se přibližně měřit úhly pomocí natažené paže. Po 21. hodině jsme pozorovali jasný záblesk družice Iridium. Po celou dobu pozorování jsme byli zavaleni velkým množstvím dotazů, na které jsme se s potěšením snažili odpovědět. Poslední návštěvníci se rozešli krátce před půlnocí. Ohlasy veřejnosti byly veskrze pozitivní a v nás akce také zanechala dobrý dojem.

Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek Kříček
Astronomie v NP České Švýcarsko.
Autor: Radek Kříček
Další spolupráci jsme s panem Nagelem domluvili 11. září na konferenci Hvězdy a tma nad Českým Švýcarskem. V listopadu 2012 jsme totiž se skupinou nadšenců podporovaných z projektu Think Big Nadace Telefónica měřili světelné znečištění přístrojem SQM a pořizovali celooblohové snímky na vybraných lokalitách národních parků České Švýcarsko a Sächsische Schweiz. Konference byla jedním z výstupů projektu. Zájemci z řad zaměstnanců Správy NP a starostů okolních obcí se měli možnost dozvědět o problematice světelného znečištění, ochrany nočního prostředí a možnostech řešení problému. Posluchače jsme také informovali o stavu v NPČŠ i ve srovnání s dalšími oblastmi v ČR. Tato problematika by mohla být také zařazována do programu akcí pro veřejnost, které bychom rádi ve spolupráci se Správou parku opakovali.

Doufejme, že obyvatelé Českého Švýcarska, často nazývaného Krajina plná tajemství, budou moci poodhalit i podstatu tajemství vesmíru kolem nás. Naše pozorovací akce se jim v tom v budoucnu budou snažit pomoci. Ochotou Správy NP poskytnout nám záštitu i pomoc jsme byli mile překvapeni, rádi ji znovu využijeme a děkujeme za ni.




O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »