Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016
Josef Jíra Vytisknout článek

Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016

Dny vědy a techniky v Plzni.
Autor: Hvězdárna a planetárium Plzeň

Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 9. - 10. 9. 2016. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházející nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.

Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako v předchozích letech v Šafaříkových sadech před budovou muzea. Kromě expozice ZpČAS zde najdete stánky Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a oddělení fyziky FPE Plzeň. Pokud vás zajímá, jak vypadala naše expozice v předchozích letech, tak si pusťte reportáž České televize.

Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny. Autor: Josef Jíra.
Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny.
Autor: Josef Jíra.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost. Autor: Josef Jíra.
Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost.
Autor: Josef Jíra.
Návštěvníci se seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru, jaký mi jsou zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zákryty budeme simulovat na počítači a každý návštěvník si může nechat změřit svou reakční dobu. Součástí expozice bude i výstava věnovaná pozorování zákrytů ve vesmíru.

Součástí naší expozice budou i astronomické dalekohledy pro pozorování Slunce. Budete tak mít možnost sledovat úkazy ve fotosféře a chromosféře. Představíme i spektroskop, pomocí něhož budeme pozorovat spektrální čáry Slunce. Podmínkou je pouze jasná obloha. Další dalekohledy pak budou určené ke sledování pozemských cílů. Pro nejmenší návštěvníky máme již tradičně připravené omalovánky, vystřihovánky a tematicky zaměřené stolní hry.

Západočeská pobočka ČAS

Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou. Autor: Josef Jíra.
Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou.
Autor: Josef Jíra.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý účastník postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude i vypouštěcí zařízení, ze kterého budou postavené vodní rakety startovat. Každou celou hodinu odstartuje ukázka raket na alternativní pohon (lihové, TPH apod.).

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou. Autor: Josef Jíra.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou.
Autor: Josef Jíra.
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Zhlédnete pokusy s nízkými teplotami a kapalným dusíkem, vysokým napětím a transformátory. S menšími dětmi si něco vyrobíte a na vlastní kůži vyzkoušíte v interaktivním stanu. Fyzika je všude kolem nás, pojďme ji zkoumat společně!

Zajímají vás i jiné aktuality? Tak sledujte facebookové stránky Západočeské pobočky ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Dny vědy a techniky 9. - 10. září v Plzni
[2] Západočeská univerzita v Plzni
[3] Hvězdárna v Rokycanech
[4] Západočeská pobočka ČAS
[5] Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni

Převzato: Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Rokycany, Hvězdárna v Rokycanech, Dny vědy a techniky Plzeň, Plzeň


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »