Úvodní  >  Související stránky k článku Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016

Související stránky k článku Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016

Karel HalířOstatní

Konec listopadu v Rokycanech bude patřit lákavým přednáškám (nejen) o zatmění Slunce

V rámci tradičního přístrojového semináře Hvězdárny v Rokycanech, o pátku a víkendu 25. - 27. listopadu 2016 se můžete těšit na velmi bohatý program. Zejména v sobotu a v neděli bude několik petrých přednáškových bloků, které se svým zaměřením dotknou hlavně nadcházejícícho úplného zatmění Slunce v srpnu 2017 v USA, za nímž plánuje vyrazit velké množství českých a slovenských nadšenců. Nebude chybět astroburza, prohlídka přístrojů a za jasného počasí se pochopitelně můžete těšit i na pozorování.

Jan HerzigOstatní

Okno do vesmíru #1

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Michal RottenbornOstatní

Co takhle pracovat na plzeňské hvězdárně?

Práce na hvězdárně je jedno z nejzajímavějších povolání. Vyžaduje schopnost komunikace s lidmi, nadšení pro věc a snahu se odborně zlepšovat. Odměnou je pestrá a zajímavá práce. Pokud vás toto láká, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni právě hledá odbornou pracovnici/odborného pracovníka.

Josef JíraOstatní

Astronomové na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015

Jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti si Vás dovolujeme pozvat na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 12. 9. 2015. Mezi vystavovateli najdete i stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti, který bude umístěn tak jako minulý rok v Šafaříkových sadech před budovou muzea a to v termínu 11. - 12. 9. 2015 (od 9h do 17h). Kromě expozice ZpČAS tu najdete i stánek Hvězdárny a planetária Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech a oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.

Karel HalířÚkazy

Planetka Kalliope a její měsíc Linus zakryjí z Česka hvězdu

Planetka Kalliope s pořadovým číslem 22 je jedním z prvních a také největších těles hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Objevil ji anglický astronom John Russell Hind 16. listopadu 1852. Její jméno se shoduje se jménem jedné z řeckých múz, Kalliopé. Jedná se o objekt označovaný jako asteroid typu M, tedy obecně řečeno těleso železné (NiFe) s možnými příměsemi křemičitanů a silikátů. 29. srpna 2001 astronomové  Jean-Luc Margot and Michael E. Brown prostřednictvím Keckova dalekohledu na Hawaii objevili její přirozený satelit, který byl pojmenován Linus (dcera Kalliope). Planetce a posléze i jejímu průvodci je dlouhodobě věnována mimořádná pozornost i ze strany pozorovatelů zákrytů. Jeden z nich bude teleskopicky pozorovatelný 8. listopadu z Česka.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »