Odpalování rakety. Dny vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti si Vás dovolujeme pozvat na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 12. 9. 2015. Mezi vystavovateli najdete i stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti, který bude umístěn tak jako minulý rok v Šafaříkových sadech před budovou muzea a to v termínu 11. - 12. 9. 2015 (od 9h do 17h). Kromě expozice ZpČAS tu najdete i stánek Hvězdárny a planetária Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech a oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.
Celý program Dnů vědy a techniky je mnohem obsáhlejší a na jeho prohlídku doporučujeme minimálně jeden den. Ohlasy veřejnosti na realizaci této popularizační akci v Plzni jsou velmi pozitivní a odráží se to i v návštěvnosti, která se u našich expozic zpravidla pohybuje kolem 10000 návštěvníků během obou dnů.
Podobně jako v předchozích letech budou moci návštěvníci naší expozice pozorovat sluneční fotosféru a chromosféru dovezenými dalekohledy. Za pomoci interaktivních exponátů se dozvíte, jak se měří vzdálenosti ve vesmíru. Pro ty nejmenší máme připravené různé stolní hry s astronomickou tématikou včetně mechanické stavebnice fiktivního robotického vozítka.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude instalováno jednoduché vypouštěcí zařízení, ze kterého bude možné postavenou vodní raketu odstartovat. Každou celou hodinu pak bude možné zhlédnout i ukázky startů raket na jiné alternativní pohony (lihové, TPH apod.).
Hvězdárna v Rokycanech na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP PlzeňHvězdárna v Rokycanech
Ve stánku Hvězdárny v Rokycanech se návštěvníci seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru. Může se jednat o zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zatmění Slunce je také rovněž speciálním typem zákrytu. Zákryty těles lze i počítačově simulovat. Ve stánku bude také možné návštěvníkům změřit jejich reakční doby. To je důležité nejen pro pozorování zákrytů, ale může to být důležité např. i pro řidiče. Součástí expozice bude i výstava: Astronomie převážně nevážně. Ta pohlíží na astronomii z neobvyklého úhlu.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni
Přijďte se na vlastní oči přesvědčit, jak nám fyzika v domácnosti zjednodušuje život. Zjistěte, jaké z fyzikálních zákonitostí nalezneme v kuchyni, obýváku, koupelně či v dětském pokoji. Nebojte se. Ve skutečnosti to je jednoduché a bude vás to bavit.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČÚ na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
