Představujeme vám zajímavý mezinárodní projekt, na kterém se prostřednictvím Západočeské pobočky podílí také Česká astronomická společnost.
Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování a tím určení tzv. mezní hvězdné velikosti (MHV). Hlavním předpokladem úspěchu tohoto experimentu je zapojení co největšího počtu pozorovatelů z různých koutů světa, proto i vaše pozorování má svůj význam.
Podobných projektů na celém světě existuje celá řada, jedním z nich je i "GLOBE at Night" (Země v noci), do kterého je zapojena také Česká republika. O jeho fungování jste se mohli dočíst nejenom na internetových stránkách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, ale i na stránkách astro.cz. I když těžko můžeme hovořit o vědeckém přínosu takových projektů, jedná se bezesporu o užitečné projekty, které mají jednoduchým způsobem zapojit laickou veřejnost do problematiky stále se zvyšujícího jasu noční oblohy, tedy tzv. "světelného znečištění".
Projekt, který nese označení "Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?", vznikl před několika lety a je výsledkem spolupráce Dr. Günthera Wuchterleho z hvězdárny Kuffner-Sternwarte (Rakousko) a zemské hvězdárny Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Německo). V rámci příprav Mezinárodního roku astronomie 2009 byly webové stránky tohoto projektu upraveny do několika jazykových mutací tak, aby pozorovatelé z různých států mohli jednoduchým způsobem zadat do elektronického formuláře napozorovaná data, která jsou okamžitě ukládána do elektronické mapy a vy se tak můžete ihned seznámit s pozorovacími podmínkami v dané lokalitě. Výhodou tohoto projektu je především rychlé a aktuální vyhodnocení pozorovacích podmínek. Více informací naleznete na hvezdnaobloha.astronomy2009.at včetně výsledků napozorovaných dat od roku 2000.
Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši