Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?
Josef Jíra Vytisknout článek

Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?

02.jpg
Představujeme vám zajímavý mezinárodní projekt, na kterém se prostřednictvím Západočeské pobočky podílí také Česká astronomická společnost.

Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování a tím určení tzv. mezní hvězdné velikosti (MHV). Hlavním předpokladem úspěchu tohoto experimentu je zapojení co největšího počtu pozorovatelů z různých koutů světa, proto i vaše pozorování má svůj význam.

Podobných projektů na celém světě existuje celá řada, jedním z nich je i "GLOBE at Night" (Země v noci), do kterého je zapojena také Česká republika. O jeho fungování jste se mohli dočíst nejenom na internetových stránkách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, ale i na stránkách astro.cz. I když těžko můžeme hovořit o vědeckém přínosu takových projektů, jedná se bezesporu o užitečné projekty, které mají jednoduchým způsobem zapojit laickou veřejnost do problematiky stále se zvyšujícího jasu noční oblohy, tedy tzv. "světelného znečištění".

01.jpg
Projekt, který nese označení "Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?", vznikl před několika lety a je výsledkem spolupráce Dr. Günthera Wuchterleho z hvězdárny Kuffner-Sternwarte (Rakousko) a zemské hvězdárny Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Německo). V rámci příprav Mezinárodního roku astronomie 2009 byly webové stránky tohoto projektu upraveny do několika jazykových mutací tak, aby pozorovatelé z různých států mohli jednoduchým způsobem zadat do elektronického formuláře napozorovaná data, která jsou okamžitě ukládána do elektronické mapy a vy se tak můžete ihned seznámit s pozorovacími podmínkami v dané lokalitě. Výhodou tohoto projektu je především rychlé a aktuální vyhodnocení pozorovacích podmínek. Více informací naleznete na hvezdnaobloha.astronomy2009.at včetně výsledků napozorovaných dat od roku 2000.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

R3 panstarrs

Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října

Další informace »