Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?
Josef Jíra Vytisknout článek

Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?

02.jpg
Představujeme vám zajímavý mezinárodní projekt, na kterém se prostřednictvím Západočeské pobočky podílí také Česká astronomická společnost.

Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování a tím určení tzv. mezní hvězdné velikosti (MHV). Hlavním předpokladem úspěchu tohoto experimentu je zapojení co největšího počtu pozorovatelů z různých koutů světa, proto i vaše pozorování má svůj význam.

Podobných projektů na celém světě existuje celá řada, jedním z nich je i "GLOBE at Night" (Země v noci), do kterého je zapojena také Česká republika. O jeho fungování jste se mohli dočíst nejenom na internetových stránkách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, ale i na stránkách astro.cz. I když těžko můžeme hovořit o vědeckém přínosu takových projektů, jedná se bezesporu o užitečné projekty, které mají jednoduchým způsobem zapojit laickou veřejnost do problematiky stále se zvyšujícího jasu noční oblohy, tedy tzv. "světelného znečištění".

01.jpg
Projekt, který nese označení "Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?", vznikl před několika lety a je výsledkem spolupráce Dr. Günthera Wuchterleho z hvězdárny Kuffner-Sternwarte (Rakousko) a zemské hvězdárny Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Německo). V rámci příprav Mezinárodního roku astronomie 2009 byly webové stránky tohoto projektu upraveny do několika jazykových mutací tak, aby pozorovatelé z různých států mohli jednoduchým způsobem zadat do elektronického formuláře napozorovaná data, která jsou okamžitě ukládána do elektronické mapy a vy se tak můžete ihned seznámit s pozorovacími podmínkami v dané lokalitě. Výhodou tohoto projektu je především rychlé a aktuální vyhodnocení pozorovacích podmínek. Více informací naleznete na hvezdnaobloha.astronomy2009.at včetně výsledků napozorovaných dat od roku 2000.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »