Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Absolutní vítěz „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2012“
Josef Jíra Vytisknout článek

Absolutní vítěz „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2012“

Světelné moře. Autor: Lubomír Sklenár.
Světelné moře.
Autor: Lubomír Sklenár.
Druhý ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.

Do druhého ročníku této nevšední fotografické soutěže přišlo celkem 747 fotografií od 47 autorů. Česko – Slovenská porota vyhlásila vítěze jednotlivých kategorií již v roce 2012 - http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/11/.

Zároveň byla vyhlášena „Cena diváků“, tedy soutěžní kategorie, ve které může veřejnost zvolit ten nejzajímavější a nejzdařilejší snímek soutěže prostřednictvím elektronického hlasování na webových stránkách astro.cz - /akce/souteze/svetelne_znecisteni/2012/formular/. Porota se rozhodla ocenit nejlepší fotografii z České i Slovenské republiky určenou tímto hlasováním.

Absolutními vítězi se tedy staly fotografie pana Lubomíra Sklenára z Vrchlabí (z České republiky) a pana Marka Javora z Bratislavy (ze Slovenské republiky).

Absolutním vítězům gratulujeme. Získávají triedry od firmy Supra Praha s. r. o. a TROMF.

Současně s vyhodnocením kategorie „Cena diváků“ byli vylosováni dva účastníci internetového hlasování, kteří obdrží roční předplatné časopisu Astropis a Kozmos. Tím vylosovaným se stal pan Kryštof Kolář a Daniel Dupkala.

Česká republika

Světelné moře. Autor: Lubomír Sklenár.
Světelné moře.
Autor: Lubomír Sklenár.
Popis autora: „Světelné moře“ mezi Špindlerovkou a Petrovou boudou směrem do Polska.
Popis poroty: Krásný obrázek, že? Porotě se také líbí. Všimli jste si těch hvězd na obloze? Většinu z nich ale obyvatelé z měst, co dole září, nevidí. Porotě jich je líto. A přitom by stačilo málo - začít svítit s rozumem. Svítit si na cestu, ne na hvězdy.
Parametry fotografie: Canon EOS 7D, objektiv Tokina 11-16 na ohnisko 11, f/5.6, ISO 100, čas 193 sekund
Datum a čas: 12. 2. 2012, 6:18
Místo: Krkonoše - mezi Špindlerovkou a Petrovou boudou směrem do Polska.

Slovenská republika

Bratislavský hrad. Autor: Marek Javor.
Bratislavský hrad.
Autor: Marek Javor.
Popis autora: Bratislavou sa prehnala hustá nízka hmla. Na Bratislavskom hrade zvýraznila svetelné znečistenie a na moste správne svietenie.
Popis poroty: Nám, lidem, se osvětlené památky líbí. Ale zamysleme se kriticky nad tím, zda by nešlo osvětlit skutečně jenom a právě tu památku. Vždyť to, co na fotografii vidíme jako přesah světla, jsme zbytečně zaplatili a za ty naše peníze jsme ještě poškodili podmínky pro noční přírodu a podmínky pro dobrý spánek nás, lidí. Není to nějak špatně?
Parametry fotografie: Nikon D90, expozice 13 sekund při ISO 200, f/9
Datum a čas: 9. 11. 2011, 20:20
Místo: Bratislava

Na základě velmi dobré spolupráce a ohlasu veřejnosti se porota rozhodla uspořádat další, tedy již třetí ročník této nevšední mezinárodní fotografické soutěže „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2013“. Bližší informace včetně přesných pravidel soutěže naleznete na webových stránkách soutěže http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/12/.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Soutěž , Světelné znečištění


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »