Autor: Pavol Rapavý
O autorovi

RNDr. Pavol Rapavý (*1955, Prešov) je slovenský popularizátor astronomie a ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě. Mimo aktivity související s hvězdárnou se věnuje astrofotografii a je členem poroty a nositelem čestného uznání České astrofotografie měsíce. Neposledně také svou činnost zaměřuje na iniciativy spojené s regulací světelného znečištění, a to jak přednáškovou činností, tak pomocí při zakládání oblastí tmavé oblohy na Slovensku. Jako vedoucí sekretariátu Slovenského Zväzu Astronómov se dále spolupodílí na organizaci soutěže Sviťme si na cestu... ne na hvězdy a aktivně přispívá do slovenského časopisu Kozmos.
(přečteno 5 394x)
(přečteno 5 344x)
(přečteno 12 546x)
(přečteno 13 281x)
(přečteno 10 603x)
(přečteno 5 410x)
(přečteno 5 988x)
(přečteno 6 409x)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Další informace »

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
Další informace »
Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo.
Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.
Další informace »