Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Okna vesmíru dokořán ožila v Plzni
Josef Jíra Vytisknout článek

Okna vesmíru dokořán ožila v Plzni

Seminář "Okna vesmíru dokořán"
Autor: Ondřej Trnka

V sobotu 21. 10. 2017 se v Plzni uskutečnil v Koncertním sále 25. ZŠ ve Chválenické ulici jeden z největších astronomických seminářů v České republice, který navštívila stovka posluchačů. Na celodenním semináři pořádaného Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti, 25. Základní školou v Plzni a Fakultou pedagogickou Západočeské univerzity v Plzni zazněla řada krásných přednášek.

Chybět nemohl ani spoluautor legendárního televizního pořadu Okna vesmíru dokořán doktor Jiří Grygar, který hovořil o infračervené astronomii, nebo profesor Petr Kulhánek z Českého vysokého učení technického, jehož přednáška Příběh vody nás posunula až na samý počátek vesmíru. Zapomenout ale nemůžeme ani na další přednášející, jako byli docent Marek Wolf, doktor Vladimír Wágner nebo doktor Michael Prouza.

Těsně před sloučením dvou velkých černých děr se uvolní gravitační vlny. Graf ukazuje, jak se mění amplituda a frekvence vln těsně před sloučením černých děr a jak vlny vymizí, když se objekt stane symetrickou černou dírou Autor: UMD/AEI/Milde Marketing/ESO/NASA
Těsně před sloučením dvou velkých černých děr se uvolní gravitační vlny. Graf ukazuje, jak se mění amplituda a frekvence vln těsně před sloučením černých děr a jak vlny vymizí, když se objekt stane symetrickou černou dírou
Autor: UMD/AEI/Milde Marketing/ESO/NASA
Zlatou třešničkou na dortu však byla přednáška profesora Jiřího Podolského o gravitačních vlnách, který nás seznámil s aktuálními poznatky v detekci gravitačních vln. Termín našeho semináře byl naplánovaný naprosto fantasticky, protože jen několik dní před seminářem byly uveřejněny ve Washingtonu nejnovější poznatky z detekce gravitačních vln ze srážky dvou neutronových hvězd pozorovaných detektory LIGO a VIRGO. Profesor Podolský konstatoval, že nám tak začíná nová éra astronomie. Bude tedy velmi zajímavé i v následujících měsících sledovat tuto „kauzu“, která se stala nejsledovanějším pozorováním astronomického objektu všech dob. Během jednoho týdne na toto téma vyšlo již téměř 500 odborných článků. Za toto poutavé vyprávění patří profesoru Podolskému velký dík od všech nadšených posluchačů.

Seminář s takovým obsahem jsme pořádali v Plzni poprvé a bylo velmi příjemné vidět stovku spokojených účastníků, kteří si na závěr semináře nadšeně odhlasovali realizace dalšího ročníku. Obrovským překvapením pro nás byla vstřícnost vedení 25. Základní školy, která se stala jedním z organizátorů našeho semináře. Poděkování patří i všem zaměstnancům školy, kteří se podíleli na hladkém průběhu akce. Velkým překvapením se pro nás stala účast řady pedagogů a učitelů z Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje. Plzeň se tak stává opravdu dominantním místem v popularizaci astronomie a navazuje tak na tradici první republiky, kdy astronomické přednášky realizované Lidovou univerzitou Husovou navštěvovaly stovky posluchačů!

Závěrem bych rád ještě jednou poděkoval všem organizátorům za realizaci velmi povedené akce.



Převzato: Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Seminář


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »