< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Okna vesmíru dokořán ožila v Plzni
Josef Jíra Vytisknout článek

Okna vesmíru dokořán ožila v Plzni

Seminář "Okna vesmíru dokořán"
Autor: Ondřej Trnka

V sobotu 21. 10. 2017 se v Plzni uskutečnil v Koncertním sále 25. ZŠ ve Chválenické ulici jeden z největších astronomických seminářů v České republice, který navštívila stovka posluchačů. Na celodenním semináři pořádaného Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti, 25. Základní školou v Plzni a Fakultou pedagogickou Západočeské univerzity v Plzni zazněla řada krásných přednášek.

Chybět nemohl ani spoluautor legendárního televizního pořadu Okna vesmíru dokořán doktor Jiří Grygar, který hovořil o infračervené astronomii, nebo profesor Petr Kulhánek z Českého vysokého učení technického, jehož přednáška Příběh vody nás posunula až na samý počátek vesmíru. Zapomenout ale nemůžeme ani na další přednášející, jako byli docent Marek Wolf, doktor Vladimír Wágner nebo doktor Michael Prouza.

Těsně před sloučením dvou velkých černých děr se uvolní gravitační vlny. Graf ukazuje, jak se mění amplituda a frekvence vln těsně před sloučením černých děr a jak vlny vymizí, když se objekt stane symetrickou černou dírou Autor: UMD/AEI/Milde Marketing/ESO/NASA
Těsně před sloučením dvou velkých černých děr se uvolní gravitační vlny. Graf ukazuje, jak se mění amplituda a frekvence vln těsně před sloučením černých děr a jak vlny vymizí, když se objekt stane symetrickou černou dírou
Autor: UMD/AEI/Milde Marketing/ESO/NASA
Zlatou třešničkou na dortu však byla přednáška profesora Jiřího Podolského o gravitačních vlnách, který nás seznámil s aktuálními poznatky v detekci gravitačních vln. Termín našeho semináře byl naplánovaný naprosto fantasticky, protože jen několik dní před seminářem byly uveřejněny ve Washingtonu nejnovější poznatky z detekce gravitačních vln ze srážky dvou neutronových hvězd pozorovaných detektory LIGO a VIRGO. Profesor Podolský konstatoval, že nám tak začíná nová éra astronomie. Bude tedy velmi zajímavé i v následujících měsících sledovat tuto „kauzu“, která se stala nejsledovanějším pozorováním astronomického objektu všech dob. Během jednoho týdne na toto téma vyšlo již téměř 500 odborných článků. Za toto poutavé vyprávění patří profesoru Podolskému velký dík od všech nadšených posluchačů.

Seminář s takovým obsahem jsme pořádali v Plzni poprvé a bylo velmi příjemné vidět stovku spokojených účastníků, kteří si na závěr semináře nadšeně odhlasovali realizace dalšího ročníku. Obrovským překvapením pro nás byla vstřícnost vedení 25. Základní školy, která se stala jedním z organizátorů našeho semináře. Poděkování patří i všem zaměstnancům školy, kteří se podíleli na hladkém průběhu akce. Velkým překvapením se pro nás stala účast řady pedagogů a učitelů z Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje. Plzeň se tak stává opravdu dominantním místem v popularizaci astronomie a navazuje tak na tradici první republiky, kdy astronomické přednášky realizované Lidovou univerzitou Husovou navštěvovaly stovky posluchačů!

Závěrem bych rád ještě jednou poděkoval všem organizátorům za realizaci velmi povedené akce.



Převzato: Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Další články autora (54)

Štítky: Seminář

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »