Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jarní seminář o zpracování dat proměnných hvězd a exoplanet

Jarní seminář o zpracování dat proměnných hvězd a exoplanet

Zákrytová dvojhvězda
Autor: ESO

Po dvou letech se seminář o zpracování fotometrických a astronomických dat  vrací opět na Astronomický Ústav AV ČR, který se nachází na okraji malebné vesničky Ondřejov kousek za Prahou. I v letošním roce bude seminář, který proběhne od 20. - 22. 4. 2018 kombinovaný s workshopem a zaměříme se na zpracování dat a ukázky postupů užitečných zejména pro zkušenější a pokročilé pozorovatele proměnných hvězd a exoplanet. Seminář je organizován Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, letos ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v. v. i. v Ondřejově. 

Účastníci semináře se mohou seznámit s atmosférami exoplanet a principech jejich detekce v několika konkrétních příkladech. Vysvětlíme si důležitost propojení amatérských pozorovatelů a profesionálů v éře (nejen) TESS v oblasti pozorování a potvrzování nových exoplanet. 

Zpracování fotometrických dat na semináři Autor: Kateřina Hoňková
Zpracování fotometrických dat na semináři
Autor: Kateřina Hoňková
Prakticky si také vyzkoušíme zpracování fotometrických dat v programu SIPS. A mnoho dalšího!

Výjimečná lokalita v srdci české astronomie nám umožní prohlédnout si profesionální techniku a navštívit některá oddělení ústavu. Pod vedením místních astronomů si detailně prohlédneme Perkův 2-m dalekohed, 65-cm dalekohled a letos také poprvé i dalekohledy oddělení vysokých energií. 

V případě jasné oblohy budou mít účastníci jedinečnou možnost se zapojit do pozorování na dvoumetru a 65 cm dalekohledu a získat na obou dalekohledech vlastní spektroskopická nebo fotometrická data! 

Seminář je vhodný zejména pro pozorovatele, kteří již nějaká vlastní data napozorovali a chtějí se dozvědět o dalších možnostech a postupech zpracování, ale také pro studenty astronomie a nadšence, kteří si rádi osvojují nové znalosti. Program semináře se budeme snažit přizpůsobit, jako v minulých letech, zájmům účastníků.

Témata semináře

V současné době máme na workshop přislíbena tato témata: 

  • Echelle spektroskopie
  • Podpůrná pozorování exoplanet
  • Exoplanetární atmosféry
  • Praktické ukázky zpracování fotometrických dat v programu SIPS


Vlastní příspěvky účastníků jsou vítány! Na rozdíl od tradiční listopadové konference SPHE jsou zde spíše preferovány techničtější příspěvky a interaktivní představení vlastních postupů zpracování, spojené s diskuzí. Pokud chcete na semináři vystoupit s vlastním tématem, prosíme, uveďte to v přihlášce, kterou odešlete nejpozději do 1. 4. 2018. 

Anotace k jednotlivým bodům programu budou zveřejněna nejpozději v průběhu března. Kompletní program by měl být znám do 5. 4. 2018.

Doplňkový program

Pozorování

65cm dalekohled v Ondřejově Autor: Kateřina Hoňková
65cm dalekohled v Ondřejově
Autor: Kateřina Hoňková
V letošním roce plánujeme pro účastníky mimořádnou možnost pořídit vlastní spektroskopická data na největším dalekohledu v Česku, Perkově 2m dalekohledu! Všichni účastníci budou mít možnost nahlédnout do kokpitu dvoumetru a 65-cm dalekohledu, za příznivého počasí i během pozorování. Zájemci o pozorování vlastního objektu si mohou zasoutěžit o pozorovací čas :-) Šablona k proposalu (návrhu) k vlastnímu pozorovacímu projektu bude ke stažení se spuštěním přihlášek. Proposaly budou hodnoceny odbornou komisí a vítězní navrhovatelé získají, v případě jasného počasí, vlastní čas na obou dalekohledech. 

Protože je obloha v Ondřejově nádherná a stojí za vidění, účastníci se mohou osmělit dovézt i vlastní pozorovací náčiní pro potěchu oka. Pozorování pak proběhne na louce mezi seminární místností a kopulí 65cm dalekohledu.

Exkurze

Sobotnímu odpoledni budou věnovány exkurze do historické části Ondřejova, navštívíme muzeum a jednotlivá pozorovací pracoviště.

Večerní opékání/grilování

Tradičně proběhne v blízkosti slunečních spektrografů opékání či grilování.

Volby do výkonného výboru SPHE ČAS

Protože 5. 5. 2018 končí funkční období současného výboru SPHE ČAS, proběhne na semináři volební plenární schůze, kde budou zvoleni nový předseda, hospodář a členové výboru. 

Přihlašování a bližší informace

Přihlašování a bližší informace naleznete na stránkách Sekce proměnných hvězd a exoplanet - var.astro.cz.

Srdečně se na všechny zájemce těší,
K. Hoňková a výkonný výbor SPHE ČAS

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Workshop, Seminář, Proměnné hvězdy, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »