Konference je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 49. konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 3. do neděle 5. listopadu 2017 v Brně. Cílem konference je vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry na poli proměnných hvězd a exoplanet. Jsou zváni všichni zájemci!
Každoročně jsou prezentovány zejména přednášky profesionálních astronomů či studentů astrofyziky o aktuálních tématech ve výzkumu proměnných hvězd, stejně jako výsledky zajímavých pozorování amatérských astronomů. I v letošním roce se budou moci účastníci přihlásit s plakátovými sděleními.
Program
Konference začíná v páteční podvečer 3. 11. 2017 první sérii přednášek a prezentací posterů. Témata konference bývají rozděleny do několika tematických bloků. Kolem sobotního poledne je plánován oběd. Poodpolední přednáškový program bývá završen přehledem činnosti SPHE ČAS a vyhlášením Ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku. Sobotní večer pokračuje společenským večerem, který končí v nočních hodinách.
V neděli následují poslední bloky přednášek, které jsou ukončeny odjezdem účastníků v popoledních hodinách. Součástí konference bývá i kulturní program. O podobě kulturního programu Vás budeme časem informovat. Přesný program konference bude zveřejněn po uzávěrce přihlášek aktivních účastníků.
Registrace
Vaše přihlášky zasílejte přes Google formulář NA TÉTO ADRESE.
Příspěvky
Aktivní účastníci mohou vystoupit se svými příspěvky ve formě přednášek a plakátových sdělení. Počet příspěvků jednoho přednášejícího není omezen, ovšem pouze do naplnění časové kapacity. Přihláška bude přijata i s abstraktem příspěvku, který může být napsán v libovolném jazyce (českém, slovenském i anglickém). Konference bude probíhat zejména v jazyce českém a slovenském, ale stejně jako v minulých letech, mohou na konferenci zaznít i přednášky zahraničních hostů, které probíhají v angličtině.
Interval délky přednášky si mohou aktivní účastníci zvolit v přihlášce - krátké sdělení (20 min i s diskuzí), přehledová přednáška (až 45 min s diskuzí). Výsledný přidělený čas však bude přizpůsoben programu a počtu aktivních účastníků. Plakátové sdělení bude krátce představeno v posterové sekci (formou max. 2-3 min představení), která bude uvedena v programu. Samotné postery mohou být v jakémkoliv tištěném formátu. Odprezentovány mohou být pouze přihlášené postery.
K dispozici bude projekční plátno a lokální počítač, do kterého budou nahrány prezentace přednášek nejpozději před každou sekcí, ideálně však zaslány předem na email nadseni.promenari@astronomie.cz pro plynulejší průběh programu. Použití vlastního počítače možné pouze po oznámení dostatečně předem. K dispozici bude také prezentér, ozvučení skypových přednášek a tabule.
Po souhlasu přednášejících budou přednášky nahrávány a spolu s prezentacemi zveřejněny po skončení konference.
Konferenční poplatky
V letošním roce je možno uhradit konferenční poplatky předem na bankovní účet SPHE ČAS. Tento způsob platby je preferován a měl by vést k urychlení registrace a soustředění času v době přestávek na kuloárové diskuze. V ojedinělých případech je možno zaplatit konferenční poplatek také na místě. V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, tištěný sborník abstraktů a další materiály spojené s konferencí.
Celková cena zahrnující konf. poplatek, případně přihlášení na společenský večer a oběd, bude účastníkům zaslána v průběhu října 2017 včetně podkladů pro platbu.
Konferenční poplatek
•200 Kč členové SPHE ČAS
•50 Kč studenti středních škol
•400 Kč ostatní
•150 Kč v případě účasti na méně než jeden den, včetně
•+250 Kč účast na společenském večeru
Stravování
V průběhu konference bude zajištěno občerstvení. Tradiční součástí konference je sobotní společenský večer (+250 Kč) a sobotní společný oběd (+104 Kč). Páteční večeře a nedělní oběd je v dobrovolné režii účastníků a tyto budou částečné řešeny posílením občerstvení při přestávkách mezi programem.
Doprava
Místo konání konference je Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, Brno. Na místo konference se dostanete z Hlavního nádraží v Brně například tramvají č. 12 na Konečného náměstí a dále 3 minuty chůzí na Kotlářskou 2. Pro přehled uvádíme podrobnější mapku.
Parkování aut v areálu fakulty je povoleno pouze přes den, tedy po dobu trvání programu konference. Auta, která budou chtít parkovat v areálu fakulty, musí být nahlášena předem (budou připraveny cedulky za sklo).
Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek
„Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.
Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil.
NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri.
Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1.
Prepracovaná verzia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats
4.11. až 7.11.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4