Konference je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 49. konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 3. do neděle 5. listopadu 2017 v Brně. Cílem konference je vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry na poli proměnných hvězd a exoplanet. Jsou zváni všichni zájemci!
Každoročně jsou prezentovány zejména přednášky profesionálních astronomů či studentů astrofyziky o aktuálních tématech ve výzkumu proměnných hvězd, stejně jako výsledky zajímavých pozorování amatérských astronomů. I v letošním roce se budou moci účastníci přihlásit s plakátovými sděleními.
Program
Miloš Zejda přednáší o prvích výsledcích mise BRITE Autor: Kateřina HoňkováKonference začíná v páteční podvečer 3. 11. 2017 první sérii přednášek a prezentací posterů. Témata konference bývají rozděleny do několika tematických bloků. Kolem sobotního poledne je plánován oběd. Poodpolední přednáškový program bývá završen přehledem činnosti SPHE ČAS a vyhlášením Ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku. Sobotní večer pokračuje společenským večerem, který končí v nočních hodinách.
V neděli následují poslední bloky přednášek, které jsou ukončeny odjezdem účastníků v popoledních hodinách. Součástí konference bývá i kulturní program. O podobě kulturního programu Vás budeme časem informovat. Přesný program konference bude zveřejněn po uzávěrce přihlášek aktivních účastníků.
Registrace
Vaše přihlášky zasílejte přes Google formulář NA TÉTO ADRESE.
Příspěvky
Pavel Cagaš představuje svůj dalekohled Autor: Libor ŠindelářAktivní účastníci mohou vystoupit se svými příspěvky ve formě přednášek a plakátových sdělení. Počet příspěvků jednoho přednášejícího není omezen, ovšem pouze do naplnění časové kapacity. Přihláška bude přijata i s abstraktem příspěvku, který může být napsán v libovolném jazyce (českém, slovenském i anglickém). Konference bude probíhat zejména v jazyce českém a slovenském, ale stejně jako v minulých letech, mohou na konferenci zaznít i přednášky zahraničních hostů, které probíhají v angličtině.
Interval délky přednášky si mohou aktivní účastníci zvolit v přihlášce - krátké sdělení (20 min i s diskuzí), přehledová přednáška (až 45 min s diskuzí). Výsledný přidělený čas však bude přizpůsoben programu a počtu aktivních účastníků. Plakátové sdělení bude krátce představeno v posterové sekci (formou max. 2-3 min představení), která bude uvedena v programu. Samotné postery mohou být v jakémkoliv tištěném formátu. Odprezentovány mohou být pouze přihlášené postery.
K dispozici bude projekční plátno a lokální počítač, do kterého budou nahrány prezentace přednášek nejpozději před každou sekcí, ideálně však zaslány předem na email nadseni.promenari@astronomie.cz pro plynulejší průběh programu. Použití vlastního počítače možné pouze po oznámení dostatečně předem. K dispozici bude také prezentér, ozvučení skypových přednášek a tabule.
Po souhlasu přednášejících budou přednášky nahrávány a spolu s prezentacemi zveřejněny po skončení konference.
Konferenční poplatky
Společenský večer na konferenci SPHE Autor: Martin MašekV letošním roce je možno uhradit konferenční poplatky předem na bankovní účet SPHE ČAS. Tento způsob platby je preferován a měl by vést k urychlení registrace a soustředění času v době přestávek na kuloárové diskuze. V ojedinělých případech je možno zaplatit konferenční poplatek také na místě. V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, tištěný sborník abstraktů a další materiály spojené s konferencí.
Celková cena zahrnující konf. poplatek, případně přihlášení na společenský večer a oběd, bude účastníkům zaslána v průběhu října 2017 včetně podkladů pro platbu.
Konferenční poplatek
•200 Kč členové SPHE ČAS
•50 Kč studenti středních škol
•400 Kč ostatní
•150 Kč v případě účasti na méně než jeden den, včetně
•+250 Kč účast na společenském večeru
Stravování
V průběhu konference bude zajištěno občerstvení. Tradiční součástí konference je sobotní společenský večer (+250 Kč) a sobotní společný oběd (+104 Kč). Páteční večeře a nedělní oběd je v dobrovolné režii účastníků a tyto budou částečné řešeny posílením občerstvení při přestávkách mezi programem.
Doprava
Místo konání konference je Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, Brno. Na místo konference se dostanete z Hlavního nádraží v Brně například tramvají č. 12 na Konečného náměstí a dále 3 minuty chůzí na Kotlářskou 2. Pro přehled uvádíme podrobnější mapku.
Parkování aut v areálu fakulty je povoleno pouze přes den, tedy po dobu trvání programu konference. Auta, která budou chtít parkovat v areálu fakulty, musí být nahlášena předem (budou připraveny cedulky za sklo).
Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii
Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov.
Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581).
Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1.
Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s.
Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′.
Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra.
Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu.
Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.10. až 1.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
