Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  55. konference o výzkumu proměnných hvězd

55. konference o výzkumu proměnných hvězd

Vesmír je plný proměnných hvězd
Autor: ESO/Vista

SPHE srdečně zve na 55. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se bude letos konat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v termínu 17. – 19. listopadu 2023. Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS s tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. 

Cílem našich konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Dalším z úkolů této konference je rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech v oboru a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování.

Konference SPHE v Brně, 2018 Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Konference SPHE v Brně, 2018
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
V neposlední řadě SPHE ČAS navazuje zahraniční spolupráce a původně národní konference tak mívá i výrazný mezinárodní charakter. Na konferenci bude zařazeno několik zahraničních bloků, případně diskuzních panelů.

Konference bude hybridní a dostupná bude také účastníkům online. Záznamy přednášek budou zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS. Zpětně v programu zveřejněném  na webu budou k dispozici i odkazy na prezentace.

Spoluorganizátorem akce je Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno, které poskytlo prostory pro konání konference a technické vybavení.

Místo a čas

Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

Konference bude zahájena v pátek 17. 11. 2023 netradičně již v dopoledních hodinách workshopem prof. Zdeňka Mikuláška. Odborný program konference naváže v podvečer plenární přednáškou a Studentskou sekcí. Předpokládané ukončení konference je v neděli 19. 11. 2023 odpoledne.

Po úspěchu minulých let bude zachována možnost se účastnit online přes Zoom. Odkaz bude rozeslán účastníkům po zaplacení konferenčního poplatku.

Konferenční poplatky

  • V letošním roce je zařazena výše poplatku dle včasnosti platby. Konferenční poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS. Podklady k platbě budou rozesílány po přijetí přihlášky. V případě omluvy i Vaší neúčasti bude poplatek navrácen v plné výši.
  • Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce uvedením afiliace/organizace.
  • V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, páteční welcome-drink, sobotní oběd a další materiály spojené s konferencí.
  • Účast na společenském večeru se přihlašuje zvlášť.
  • Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u hospodáře Igora Stojanova na místě.


Výše poplatků:

  •     Early bird: 600 Kč (platba do 31.10.2023)
  •     Late-breaking: 700 Kč (platba do 14.11.2023)
  •     Platba na místě: 800 Kč
  •     Studenti (SŠ a VŠ do magisterského titulu): 300 Kč
  •     Online účast: 300 Kč (platba do 14.11.2023)
  •     + 350 Kč příplatek za účast na společenském večeru

Přihlašování

Aktivní účastníci se mohou hlásit do 31. 10. 2023. Pasivní účastníci se mohou hlásit do 10. 11. 2023

Přihlašovací formulář naleznete ZDE.

Program konference

Program naleznete na webových stránkách konference. Kompletní program bude zveřejněn po přijetí všech příspěvků.

Stravování

V průběhu celé konference je zajištěno stravování formou cateringu. Večer proběhne Welcome drink. V sobotu je hrazen oběd. Večer proběhne sobotní společenský večer, na který se přihlašuje zvlášť. V neděli bude zajištěno pouze občerstvení během dopoledne.

Doprava a parkování

Na místo konference se dostanete z Hlavního nádraží v Brně například tramvají č. 12 na Konečného náměstí a dále 3 minuty chůzí na Kotlářskou 2.

U fakulty bude možné zaparkovat po nahlášení SPZ (dozvíte se během organizace emailem).

Ubytování

Nenechávejte prosím rezervaci ubytování na poslední chvíli! Z nedalekých penzionů můžete využít v případě volné kapacity například:  Penzion ZahradaHotel Amphora

Další informace

Více podrobností o konferenci naleznete na webu konference.

Kontakty

Hlavní email pro komunikaci s účastníky: sphecas@gmail.com

SOC
Předseda: Ondřej Pejcha
Členové: Kateřina Hoňková, Miloslav Zejda, Hana Kučáková, Pavel Cagaš, Filip Walter

LOC
Předsedkyně: Kateřina Hoňková
Členové: Hana Kučáková, Igor Stojanov, Zbyněk Henzl, Petr Mrňák

Účastníci 54. konference o výzkumu proměnných hvězd, 2022 Ostrava Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Účastníci 54. konference o výzkumu proměnných hvězd, 2022 Ostrava
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Konference, Konference SPHE


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »