Jubilejní 50. ročník Konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce spolupořádaná Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Přednášková místnost na Přírodovědecké fakultě v Kotlářské ulici. Autor: Martin MašekV letošním roce se proměnáři z řad profesionálních i amatérských astronomů, studentů astronomie a astrofyziky sejdou již po padesáté! Proto se konference navrací opět do Brna, kterému patří nejbohatší historie výzkumu a pozorování proměnných hvězd v Česku.
Cílem konferencí bylo vždy vytvářet silné vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně. A není se čemu divit, SPHE se snaží své členy stále vzdělávat a motivovat prostřednictvím úzce spolupracující komunity, pravidelných akcí a zveřejňováním návodů a prezentací.
Místo a čas konání
Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
Kotlářská 2
611 37 Brno
Konference se bude konat v Aule Přírodovědecké fakultě v Kotlářské ulici. Termín zahájení konference je v pátek 30. 11. 2018 odpoledne (v případě naplnění programu je možný začátek už ve 13 hodin) a předpokládané ukončení v neděli 2. 12. 2018 odpoledne.
AKTIVNÍM ÚČASTNÍKŮM
Petr Zasche z MFF přednáší o zajímavých systémech zákrytových dvojhvězd Autor: Martin Mašek
Aktivní účastníci mohou vystoupit se svými příspěvky ve formě krátkých sdělení (20 minut i s diskuzí), přehledových přednášek (30-45 minut) či plakátových sdělení (vyhrazeno jako posterová sekce, či 3-5 minutové prezentace).
Postery mohou mít jakýkoliv tištěný formát.
Prezentace k přednáškám jsou preferovány jako PDF, případně PPT a PPTX.
Počet příspěvků jednoho přednášejícího není omezen.
Přihláška bude přijata i s abstraktem, který může být napsán v jazyce českém, slovenském i anglickém.
Přednášky telemostem jsou omezeny z technických důvodů na 3 (v každém dni maximálně jedna).
JAZYK KONFERENCE
Jiří Grygar přednáší o exoplanetách Autor: Martin Mašek
Konference bude probíhat z většiny v českém či slovenském jazyce, nicméně stejně jako v minulých letech plánujeme uvést přednášky zahraničních hostů, které probíhají v angličtině. Může tedy být na konferenci vyčleněno i několik anglicky mluvících bloků.
PREZENTAČNÍ TECHNIKA
K dispozici bude projekční plátno a lokální počítač, do kterého budou nahrány prezentace přednášek nejpozději před každou sekcí, případně předem zaslány na email nadseni.promenari@astronomie.cz. Použití vlastního počítače bude možné po oznámení dostatečně předem. K dispozici bude také prezentér, ozvučení skypových přednášek a tabule.
Registrace
Vaše přihlášky zasílejte přes Google formulář NA TÉTO ADRESE.
KONFERENČNÍ POPLATKY
Kuloárové diskuze na konferenci Autor: Martin MašekKonferenční poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS v průběhu října 2018.
Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce.
V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, sobotní oběd, sborník abstraktů a další materiály spojené s konferencí.
Účast na společenském večeru je dobrovolná.
Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u předsedkyně SPHE ČAS Kateřiny Hoňkové v době konání konference.
300 Kč členové SPHE ČAS
100 Kč studenti středních škol
450 Kč ostatní / nečlenové SPHE ČAS
+250 Kč účast na společenském večeru
STRAVOVÁNÍ
V průběhu konference bude organizátory zajištěno občerstvení ve formě cateringu a sobotní společný oběd. Páteční večeře a nedělní oběd jsou v dobrovolné režii účastníků, ale bývají částečně nahrazeny posílením cateringu.
DOPRAVA
Na místo konference se dostanete z Hlavního nádraží v Brně například tramvají č. 12 na Konečného náměstí a dále 3 minuty chůzí na Kotlářskou 2. Pro přehled uvádíme podrobnější mapku.
UBYTOVÁNÍ
Ubytování si účastníci zajišťují sami. Nabízíme ubytování vyjednanou cenou v hotelu Garni a Unihotelu Kounicova, které bude specifikováno v přihlášce. Více o ubytování zde.
Více informací o konferenci naleznete na stránkách konference. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz.
Společná fotografie účastníků 49. konference o výzkumu proměnných hvězd v Brně Autor: Martin Mašek
Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
