Jubilejní 50. ročník Konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce spolupořádaná Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Přednášková místnost na Přírodovědecké fakultě v Kotlářské ulici. Autor: Martin MašekV letošním roce se proměnáři z řad profesionálních i amatérských astronomů, studentů astronomie a astrofyziky sejdou již po padesáté! Proto se konference navrací opět do Brna, kterému patří nejbohatší historie výzkumu a pozorování proměnných hvězd v Česku.
Cílem konferencí bylo vždy vytvářet silné vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně. A není se čemu divit, SPHE se snaží své členy stále vzdělávat a motivovat prostřednictvím úzce spolupracující komunity, pravidelných akcí a zveřejňováním návodů a prezentací.
Místo a čas konání
Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
Kotlářská 2
611 37 Brno
Konference se bude konat v Aule Přírodovědecké fakultě v Kotlářské ulici. Termín zahájení konference je v pátek 30. 11. 2018 odpoledne (v případě naplnění programu je možný začátek už ve 13 hodin) a předpokládané ukončení v neděli 2. 12. 2018 odpoledne.
AKTIVNÍM ÚČASTNÍKŮM
Petr Zasche z MFF přednáší o zajímavých systémech zákrytových dvojhvězd Autor: Martin Mašek
Aktivní účastníci mohou vystoupit se svými příspěvky ve formě krátkých sdělení (20 minut i s diskuzí), přehledových přednášek (30-45 minut) či plakátových sdělení (vyhrazeno jako posterová sekce, či 3-5 minutové prezentace).
Postery mohou mít jakýkoliv tištěný formát.
Prezentace k přednáškám jsou preferovány jako PDF, případně PPT a PPTX.
Počet příspěvků jednoho přednášejícího není omezen.
Přihláška bude přijata i s abstraktem, který může být napsán v jazyce českém, slovenském i anglickém.
Přednášky telemostem jsou omezeny z technických důvodů na 3 (v každém dni maximálně jedna).
JAZYK KONFERENCE
Jiří Grygar přednáší o exoplanetách Autor: Martin Mašek
Konference bude probíhat z většiny v českém či slovenském jazyce, nicméně stejně jako v minulých letech plánujeme uvést přednášky zahraničních hostů, které probíhají v angličtině. Může tedy být na konferenci vyčleněno i několik anglicky mluvících bloků.
PREZENTAČNÍ TECHNIKA
K dispozici bude projekční plátno a lokální počítač, do kterého budou nahrány prezentace přednášek nejpozději před každou sekcí, případně předem zaslány na email nadseni.promenari@astronomie.cz. Použití vlastního počítače bude možné po oznámení dostatečně předem. K dispozici bude také prezentér, ozvučení skypových přednášek a tabule.
Registrace
Vaše přihlášky zasílejte přes Google formulář NA TÉTO ADRESE.
KONFERENČNÍ POPLATKY
Kuloárové diskuze na konferenci Autor: Martin MašekKonferenční poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS v průběhu října 2018.
Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce.
V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, sobotní oběd, sborník abstraktů a další materiály spojené s konferencí.
Účast na společenském večeru je dobrovolná.
Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u předsedkyně SPHE ČAS Kateřiny Hoňkové v době konání konference.
300 Kč členové SPHE ČAS
100 Kč studenti středních škol
450 Kč ostatní / nečlenové SPHE ČAS
+250 Kč účast na společenském večeru
STRAVOVÁNÍ
V průběhu konference bude organizátory zajištěno občerstvení ve formě cateringu a sobotní společný oběd. Páteční večeře a nedělní oběd jsou v dobrovolné režii účastníků, ale bývají částečně nahrazeny posílením cateringu.
DOPRAVA
Na místo konference se dostanete z Hlavního nádraží v Brně například tramvají č. 12 na Konečného náměstí a dále 3 minuty chůzí na Kotlářskou 2. Pro přehled uvádíme podrobnější mapku.
UBYTOVÁNÍ
Ubytování si účastníci zajišťují sami. Nabízíme ubytování vyjednanou cenou v hotelu Garni a Unihotelu Kounicova, které bude specifikováno v přihlášce. Více o ubytování zde.
Více informací o konferenci naleznete na stránkách konference. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz.
Společná fotografie účastníků 49. konference o výzkumu proměnných hvězd v Brně Autor: Martin Mašek
Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
