Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Vyšehrad
Autor: Kateřina Hoňková

V pátek a o víkendu 11. - 13. 11. 2016 se na Štefánikově hvězdárně v Praze uskuteční již 48. konference o výzkumu proměnných hvězd a extrasolárních planetách. Na jedinečném setkání s téměř půlstoletou tradicí zazní mnoho zajímavých příspěvků, zavítají na něj vzácní hosté a předána bude i prestižní cena. Uzávěrka přihlášek k účasti na konferenci je 1. listopadu.

Už 48 let se vždy na podzim sjíždí nadšení zájemci o studium proměnných hvězd z řad amatérských i profesionálních astronomů, kteří celý víkend poslouchají a přednáší o aktuálních výzkumech a výsledcích svých pozorování. Velmi úzký zájem této komunity umožňuje vzájemné vzdělávání, předávání zkušeností a navazování významných spoluprací, díky kterým můžou spojit síly nadšenci do pozorování s těmi, kteří pak z těchto cenných dat píšou vědecké články. To je i hlavním cílem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS - aby vždy bylo co pozorovat, stále vylepšovat, a hlavně, aby pozorování mělo stále smysl. 

Nejinak tomu bude i letos, kdy se po šesti letech proměnáři sejdou opět na Štefánikově hvězdárně v Praze na 48. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se bude konat ve dnech 11. - 13. 11. 2016. Malebný Petřín, podzimní výhledy na Prahu a útulné prostředí Štefánikovy hvězdárny letos již nalákalo více než 60 zájemců a příjem účastníků je stále otevřen. Program konference je velmi nabitý a s 33 přihlášenými příspěvky slibuje velmi intenzivní pohled do české a slovenské proměnařiny. 

Odborný program konference

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Konference bude mít navíc i mezinárodní účast. Hned v pátek večer totiž proběhne Anglicky mluvený blok, kde zazní přednášky tří zvaných přednášejících. Osobně nás přijde navštívit Laszlo Molnár, Ph.D. s Maďarska, který přednese o "Keplerovské revoluci proměnných hvězd", prof. Juan Fabregat Llueca ze Španělské Valencie telemostem představí barevnou fotometrii exoplanet a poprvé zazní i přednáška z meteorologie - Karl Gutbrod Ph.D. ze švýcarského meteoblue představí "Předpověď počasí v použití pro astronomii". 

V průběhu celého víkendu zazní 10 tématických bloků. Nejpočetnějším blokem je Studium proměnných hvězd, který je rozdělen na Fyzické proměnné hvězdy, Astrofyziku vysokých energií a Dvojhvězdy. Svůj blok zde získaly i Exoplanety. Budeme se věnovat Robotickým systémům a vzdáleně ovládaným dalekohledům a poměrně obsáhlou část tvoří sekce o Softwarech, kalibracích a zpracování dat. Každý rok nesmí chybět ani představení Pozorovatelen amatérských astronomů a jejich pozorovacích programů. V letošním roce bude opět otevřena i Posterová sekce. 

Kulturní program konference

Každá konference by měla mít i odpočinkovou část. Stálým evergreenem je sobotní společenský večer, který letos proběhne v prostorách Štefánikovy hvězdárny. Těsně před ním však budou oficiálně vyhlášena dvě významná ocenění. Každoročně předávána Cena Jindřicha Šilhána s oceněním Proměnář roku za rok 2016, která je dávána za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Druhým, letos mimořádným oceněním, bude ocenění za objev CzeV1000, tedy v pořadí tisící hvězdy vložené do katalogu CzeV českých objevitelů proměnných hvězd. Po oceňování proběhne i představení aktivit SPHE ČAS za rok 2016.

Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer Autor: Martin Mašek
Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer
Autor: Martin Mašek

V neděli proběhne mimořádný kulturní program. Vynikající profesor Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy v Praze, mezi jehož vášně patří historie astronomie a fyziky, provede účastníky konference nejdůležitějšími astronomickými a fyzikálnímí misty v centru Prahy. Máme se tedy letos opravdu na co těšit!

Stránky konference s programem, abstrakty k jednotlivým příspěvkům a přihláškami naleznete zde: http://var2.astro.cz/conference/2016/#program.

Pozor! Deadline přihlašování na konferenci byl změněn. Přihlašovat se bude možné jen do 1. listopadu 2016. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Proměnné hvězdy, Proměnář roku, Konference, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »