Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Vyšehrad
Autor: Kateřina Hoňková

V pátek a o víkendu 11. - 13. 11. 2016 se na Štefánikově hvězdárně v Praze uskuteční již 48. konference o výzkumu proměnných hvězd a extrasolárních planetách. Na jedinečném setkání s téměř půlstoletou tradicí zazní mnoho zajímavých příspěvků, zavítají na něj vzácní hosté a předána bude i prestižní cena. Uzávěrka přihlášek k účasti na konferenci je 1. listopadu.

Už 48 let se vždy na podzim sjíždí nadšení zájemci o studium proměnných hvězd z řad amatérských i profesionálních astronomů, kteří celý víkend poslouchají a přednáší o aktuálních výzkumech a výsledcích svých pozorování. Velmi úzký zájem této komunity umožňuje vzájemné vzdělávání, předávání zkušeností a navazování významných spoluprací, díky kterým můžou spojit síly nadšenci do pozorování s těmi, kteří pak z těchto cenných dat píšou vědecké články. To je i hlavním cílem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS - aby vždy bylo co pozorovat, stále vylepšovat, a hlavně, aby pozorování mělo stále smysl. 

Nejinak tomu bude i letos, kdy se po šesti letech proměnáři sejdou opět na Štefánikově hvězdárně v Praze na 48. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se bude konat ve dnech 11. - 13. 11. 2016. Malebný Petřín, podzimní výhledy na Prahu a útulné prostředí Štefánikovy hvězdárny letos již nalákalo více než 60 zájemců a příjem účastníků je stále otevřen. Program konference je velmi nabitý a s 33 přihlášenými příspěvky slibuje velmi intenzivní pohled do české a slovenské proměnařiny. 

Odborný program konference

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Konference bude mít navíc i mezinárodní účast. Hned v pátek večer totiž proběhne Anglicky mluvený blok, kde zazní přednášky tří zvaných přednášejících. Osobně nás přijde navštívit Laszlo Molnár, Ph.D. s Maďarska, který přednese o "Keplerovské revoluci proměnných hvězd", prof. Juan Fabregat Llueca ze Španělské Valencie telemostem představí barevnou fotometrii exoplanet a poprvé zazní i přednáška z meteorologie - Karl Gutbrod Ph.D. ze švýcarského meteoblue představí "Předpověď počasí v použití pro astronomii". 

V průběhu celého víkendu zazní 10 tématických bloků. Nejpočetnějším blokem je Studium proměnných hvězd, který je rozdělen na Fyzické proměnné hvězdy, Astrofyziku vysokých energií a Dvojhvězdy. Svůj blok zde získaly i Exoplanety. Budeme se věnovat Robotickým systémům a vzdáleně ovládaným dalekohledům a poměrně obsáhlou část tvoří sekce o Softwarech, kalibracích a zpracování dat. Každý rok nesmí chybět ani představení Pozorovatelen amatérských astronomů a jejich pozorovacích programů. V letošním roce bude opět otevřena i Posterová sekce. 

Kulturní program konference

Každá konference by měla mít i odpočinkovou část. Stálým evergreenem je sobotní společenský večer, který letos proběhne v prostorách Štefánikovy hvězdárny. Těsně před ním však budou oficiálně vyhlášena dvě významná ocenění. Každoročně předávána Cena Jindřicha Šilhána s oceněním Proměnář roku za rok 2016, která je dávána za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Druhým, letos mimořádným oceněním, bude ocenění za objev CzeV1000, tedy v pořadí tisící hvězdy vložené do katalogu CzeV českých objevitelů proměnných hvězd. Po oceňování proběhne i představení aktivit SPHE ČAS za rok 2016.

Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer Autor: Martin Mašek
Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer
Autor: Martin Mašek

V neděli proběhne mimořádný kulturní program. Vynikající profesor Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy v Praze, mezi jehož vášně patří historie astronomie a fyziky, provede účastníky konference nejdůležitějšími astronomickými a fyzikálnímí misty v centru Prahy. Máme se tedy letos opravdu na co těšit!

Stránky konference s programem, abstrakty k jednotlivým příspěvkům a přihláškami naleznete zde: http://var2.astro.cz/conference/2016/#program.

Pozor! Deadline přihlašování na konferenci byl změněn. Přihlašovat se bude možné jen do 1. listopadu 2016. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Proměnné hvězdy, Proměnář roku, Konference, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »