Úvodní strana  >  Na obloze  >  Proměnné hvězdy a exoplanety  >  Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Každý pozorovatel se  zaměřuje na různé typy proměnných hvězd dle svého vybavení a času. Cílem pozorování je zaznamenat změnu jasnosti hvězdy v závislosti na čase. Hvězdy s pomalými změnami jasnosti se pozorují obvykle jednou za noc. Tam stačí i jedna hodina pozorovacího času, při které pozorovatel stihne změřit jasnosti několika proměnných hvězd. U hvězd s rychlými změnami jasnosti je potřebné sledovat onu konkrétní hvězdu po delší časový úsek, obvykle po dobu několika hodin.

Vizuální odhady okem

K nejjednodušším a nejméně nákladným metodám pozorování proměnných hvězd patří vizuální odhady. Ty se mohou provádět jak pouhým okem bez jakýchkoli dalších pomůcek, tak pohledem přes okulár triedru či astronomického dalekohledu (záleží na jasnosti pozorované hvězdy). Vizuální odhad jasnosti se provádí tak, že pozorovatel srovnává jasnost proměnné hvězdy vůči okolním neproměnným hvězdám. K vyhledávání proměnných a srovnávacích hvězd slouží hvězdné mapy určené k tomuto účelu.

Pomocí vizuálních odhadů se dají pozorovat jak zákrytové dvojhvězdy, tak i fyzické proměnné hvězdy. Při vizuálních odhadech některých typů proměnných hvězd se můžete stát svědky výbuchu hvězdy doslova v přímém přenosu! 

Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila trenažér, na kterém si můžete vyzkoušet odhadovat jasnosti hvězdy na nečisto.

Digitální fotoaparáty

I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování. Autor: Martin Mašek
I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování.
Autor: Martin Mašek
V dnešní době jsou digitální fotoaparáty dobře dostupné a jejich cena není příliš vysoká. Se svým digitálním fotoaparátem můžete fotit rodinu, přírodu… ale i vesmír! Přitom k tomu nepotřebujete nutně žádné nákladné vybavení, ani drahý software. Zkoumání vesmíru je tak dnes přístupné skoro každému a o proměnných hvězdách to platí dvojnásob. 

Na pozorování proměnných hvězd se hodí především digitální zrcadlovky (DSLR). Vlastnosti digitálních fotoaparátů jsou dostatečné k přesnému měření jasností nebeských objektů. Důležité je, aby fotoaparát uměl ukládat snímky do RAW formátu. Neméně důležitou vlastností je možnost volby dlouhých expozičních časů (desítky sekund až minuty). 

Jasné proměnné hvězdy lze snímat i se základním objektivem na fotografickém stativu. Na slabší hvězdy už bude potřeba delší teleobjektiv, popř. dalekohled, který bude umístěný na montáži s motorkem, který se za hvězdami otáčí. Snímky lze pak jednoduše zpracovat ve volně stažitelném programu, který je k tomu určen. Některé programy mají i funkce, které dokážou proměřit všechny hvězdy ve snímku. Takto se můžete stát objeviteli úplně nové proměnné hvězdy, kterou před vámi nikdo nepozoroval!

Návod na pozorování proměnných hvězd pomocí digitální zrcadlovky pro Vás připravila Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Zde je volně ke stažení:

» Návod na pozorování proměnných hvězd
(pdf; 1,7 MB; autoři Martin Mašek a Luboš Brát)

CCD kamery

CCD kamera na dalekohledu Autor: Martin Myslivec
CCD kamera na dalekohledu
Autor: Martin Myslivec
V poslední době se můžeme u amatérských pozorovatelů setkat i se speciálními astronomickými CCD kamerami, které byly ještě nedávno výsadou světových observatoří. Mají specifické využití, takže s těmito kamerami běžné denní snímky nepořídíte. Výhoda takových kamer je vysoká citlivost a schopnost zachytit velmi slabé objekty. Nevýhodou je poměrně veliká pořizovací cena v řádu několika desítek tisíc korun. Zpracování snímků ze CCD je obdobné, jako zpracování snímků z digitálního fotoaparátu.



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Sekce SPHE, Proměnné hvězdy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »