Pozorování proměnných hvězd má u nás dlouhou tradici. I přes pokrok techniky a vznik robotických přehlídek oblohy stále platí: Proměnných hvězd je příliš mnoho a profesionální astronomové je nestíhají pozorovat. I z tohoto důvodu je o pozorování zájem a česká Sekce proměnných hvězd a exoplanet patří mezi nejaktivnější a nejúspěšnější světové skupiny.
Pozorovatelé proměnných hvězd mají k dispozici mnoho pomůcek a funkcí šitých na míru. Nachází se na proměnářském portálu var.astro.cz.
Web Sekce proměnných hvězd a exoplanet Autor: SPHE.
Velký výběr
Protože proměnných hvězd jsou stovky tisíc, má každý pozorovatel velký výběr, a může pozorovat každou hvězdu, která ho zaujme, a kterou je schopen sledovat svou technikou.
Mnohem výhodnější je ale netříštit síly a spolupracovat na sledování určité skupiny hvězd. Přináší to obvykle lepší výsledky. U nás se pozorují zejména zákrytové dvojvězdy - ty je třeba sledovat po několik hodin během noci a fyzické proměnné hvězdy - u většiny stačí několik minut pozorování danou noc, ale je třeba je měřit opakovaně během roku.
Ozvěte se
Pokud si myslíte, že by Vás pozorování proměnných hvězd zaujalo, ale nevíte přesně, jak začít, ozvěte se, zeptejte se. Je to nejspolehlivější způsob, jak se vyvarovat přehmatů a jak netápat. Své vlákno mají proměnné hvězdy na navštěvovaném diskuzním fóru. Nejlepší je samozřejmě kontaktovat vedení Sekce, buď přes sekční Facebook nebo emailem.
Přijeďte
I když se dá komunikovat po internetu, osobní setkání je nenahraditelné. Sekce pořádá každý rok minimálně dvě pravidelné akce. Během letních prázdnin si na týdenním Praktiku v Peci pod Sněžkou účastníci přímo vyzkouší pozorování proměnných hvězd. I úplní začátečníci jsou vítáni! Druhou akcí je Konference o výzkumu proměnných hvězd konající se v listopadu. Na ní se prezentují především výsledky pozorování.
Skupinová fotografie z praktika Autor: Martin Mašek
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
Pozorování proměnných hvězd na praktiku Autor: Martin MašekSekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet – planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV).
Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody na pozorování proměnných hvězd a všechny služby, které k pozorování potřebují. Pozorovatelé mohou svá data ukládat do databází nebo si vypsat časové předpovědi minim jasností zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy. Sekce též spravuje katalog nových proměnných hvězd, které objevili čeští astronomové. Katalog již obsahuje stovky záznamů.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
