Exoplanety

Exoplaneta u dvojhvězdného systému. Autor: NASA.
Exoplaneta u dvojhvězdného systému.
Autor: NASA.
Kolem naší nejbližší hvězdy Slunce obíhá 8 planet včetně Země. Ale i jiné hvězdy mají své planety. Takové planety nazýváme exoplanetami. V současné době astronomové objevili již několik stovek planet, které obíhají kolem jiných hvězd. A toto číslo nadále roste. Zájem o exoplanety je totiž obrovský - vědci se snaží najít nejen odpovědi na své otázky kolem vzniku planetárních systémů ve vesmíru, ale v neposlední řadě rovněž přijít s objevem nové planety s podmínkami vhodnými pro vznik a udržení života.

Objevit planetu u cizí hvězdy je docela obtížný úkol. První exoplanety byly objeveny až v 90. letech 20. století. Je to způsobeno zlepšením pozorovací techniky, především nástupem digitálních technologií. Ovšem i v České republice se lze této náročné disciplíně za užití vhodného přístrojového vybavení věnovat.

Jak se exoplanety objevují?

Nejbližší exoplaneta

Nachází se ve hvězdné soustavě vzdálené přes 4 světelné roky. Obíhá kolem hvězdy Alfa Centauri B.

  • Měřením radiálních rychlostí - planeta při oběhu kolem své hvězdy nepatrně s hvězdou působením gravitační síly cloumá. Tato nepatrná změna polohy hvězdy se projeví v posunu spetrálních čar, hvězda se k nám periodicky přibližuje a zase se od nás vzdaluje. Tento efekt je tím větší, čím větší je planeta a čím blíže je u hvězdy. Touto metodou se daří objevovat největší množství exoplanet.
  • Přechod (tranzit) exoplanety přes mateřskou hvězdu - exoplanety nesvítí vlastním světlem. Pokud exoplaneta obíhá kolem své mateřské hvězdy tak, že při pohledu ze Země přejde přes disk hvězdy, sníží celkové množštví světla přicházející z hvězdy. To se projeví poklesem jasnosti hvězdy. 
  • Přímým zobrazením - na snímku je vidět exoplaneta u své mateřské hvězdy. Touto metodou bylo zatím objeveno málo exoplanet. Metoda vyžaduje velmi velké rozlišení, tudíž je zapotřebí největších dalekohledů světa.

Průběh světelné křivky při pozorování tranzitu exoplanety přes mateřskou hvězdu

Jak exoplanety pozorovat?

U exoplanet, které přechází přes disk své hvězdy, namíříme dalekohled na onu hvězdu a čekáme, až exoplaneta přejde přes hvězdu. Pozorovatel napozoruje světelnou křivku této hvězdy. Během přechodu exoplanety bude na křivce patrný malý pokles jasnosti způsobený exoplanetou.

Pokles jasnosti hvězdy způsobený exoplanetou je velmi malý, okem nepostřehnutelný. Díky moderní digitální technologii lze i nepatrný pokles jasnosti zaznamenat. Mnoho tranzitů exoplanet úspěšně napozorovali i amatérští astronomové s malými dalekohledy. Tranzity exoplanet u jasnějších hvězd lze zachytit i s digitální zrcadlovkou, tudíž vědecká  CCD kamera není k pozorování tranzitů exoplanet nezbytně nutná. Pozorování tranzitů exoplanet tedy může provádět prakticky každý zájemce i s relativně nenákladným vybavením.

Zapojte se do pozorování

Návod na pozorování »
Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila návod, jak pozorovat proměnné hvězdy a tranzity exoplanet pomocí běžně dostupné digitální zrcadlovky.

Databáze tranzitů exoplanet »
Astronomové svá napozorovaná data ukládají do databází. Velmi významnou databází je i ETD (exoplanet transit database), kterou spravuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

Ozvěte se »
Pokud si myslíte, že by Vás pozorování tranzitů exoplanet zaujalo, ale nevíte přesně, jak začít, ozvěte se, zeptejte se. Je to nejspolehlivější způsob, jak se vyvarovat přehmatů a jak netápat. Své vlákno mají proměnné hvězdy na navštěvovaném diskuzním fóru. Nejlepší je samozřejmě kontaktovat vedení Sekce, buď přes sekční Facebook nebo emailem. Rovněž navštivte naše fórum.

Přijeďte »
I když se dá komunikovat po internetu, osobní setkání je nenahraditelné. Sekce pořádá každý rok minimálně dvě pravidelné akce. Během letních prázdnin si na týdenním Praktiku v Peci pod Sněžkou účastníci přímo vyzkouší pozorování proměnných hvězd. Druhou akcí je Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet konající se v listopadu. Na ní se prezentují především výsledky pozorování.

Zajímavé odkazy

České stránky

Zahraniční stránky - exoplanety

Zahraniční stránky - astrobiologie



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Exoplanety, Exoplaneta


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »