Úvodní strana  >  Na obloze  >  Proměnné hvězdy a exoplanety  >  Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Každý pozorovatel se  zaměřuje na různé typy proměnných hvězd dle svého vybavení a času. Cílem pozorování je zaznamenat změnu jasnosti hvězdy v závislosti na čase. Hvězdy s pomalými změnami jasnosti se pozorují obvykle jednou za noc. Tam stačí i jedna hodina pozorovacího času, při které pozorovatel stihne změřit jasnosti několika proměnných hvězd. U hvězd s rychlými změnami jasnosti je potřebné sledovat onu konkrétní hvězdu po delší časový úsek, obvykle po dobu několika hodin.

Vizuální odhady okem

K nejjednodušším a nejméně nákladným metodám pozorování proměnných hvězd patří vizuální odhady. Ty se mohou provádět jak pouhým okem bez jakýchkoli dalších pomůcek, tak pohledem přes okulár triedru či astronomického dalekohledu (záleží na jasnosti pozorované hvězdy). Vizuální odhad jasnosti se provádí tak, že pozorovatel srovnává jasnost proměnné hvězdy vůči okolním neproměnným hvězdám. K vyhledávání proměnných a srovnávacích hvězd slouží hvězdné mapy určené k tomuto účelu.

Pomocí vizuálních odhadů se dají pozorovat jak zákrytové dvojhvězdy, tak i fyzické proměnné hvězdy. Při vizuálních odhadech některých typů proměnných hvězd se můžete stát svědky výbuchu hvězdy doslova v přímém přenosu! 

Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila trenažér, na kterém si můžete vyzkoušet odhadovat jasnosti hvězdy na nečisto.

Digitální fotoaparáty

I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování. Autor: Martin Mašek
I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování.
Autor: Martin Mašek
V dnešní době jsou digitální fotoaparáty dobře dostupné a jejich cena není příliš vysoká. Se svým digitálním fotoaparátem můžete fotit rodinu, přírodu… ale i vesmír! Přitom k tomu nepotřebujete nutně žádné nákladné vybavení, ani drahý software. Zkoumání vesmíru je tak dnes přístupné skoro každému a o proměnných hvězdách to platí dvojnásob. 

Na pozorování proměnných hvězd se hodí především digitální zrcadlovky (DSLR). Vlastnosti digitálních fotoaparátů jsou dostatečné k přesnému měření jasností nebeských objektů. Důležité je, aby fotoaparát uměl ukládat snímky do RAW formátu. Neméně důležitou vlastností je možnost volby dlouhých expozičních časů (desítky sekund až minuty). 

Jasné proměnné hvězdy lze snímat i se základním objektivem na fotografickém stativu. Na slabší hvězdy už bude potřeba delší teleobjektiv, popř. dalekohled, který bude umístěný na montáži s motorkem, který se za hvězdami otáčí. Snímky lze pak jednoduše zpracovat ve volně stažitelném programu, který je k tomu určen. Některé programy mají i funkce, které dokážou proměřit všechny hvězdy ve snímku. Takto se můžete stát objeviteli úplně nové proměnné hvězdy, kterou před vámi nikdo nepozoroval!

Návod na pozorování proměnných hvězd pomocí digitální zrcadlovky pro Vás připravila Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Zde je volně ke stažení:

» Návod na pozorování proměnných hvězd
(pdf; 1,7 MB; autoři Martin Mašek a Luboš Brát)

CCD kamery

CCD kamera na dalekohledu Autor: Martin Myslivec
CCD kamera na dalekohledu
Autor: Martin Myslivec
V poslední době se můžeme u amatérských pozorovatelů setkat i se speciálními astronomickými CCD kamerami, které byly ještě nedávno výsadou světových observatoří. Mají specifické využití, takže s těmito kamerami běžné denní snímky nepořídíte. Výhoda takových kamer je vysoká citlivost a schopnost zachytit velmi slabé objekty. Nevýhodou je poměrně veliká pořizovací cena v řádu několika desítek tisíc korun. Zpracování snímků ze CCD je obdobné, jako zpracování snímků z digitálního fotoaparátu.



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Sekce SPHE, Proměnné hvězdy


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »