Úvodní strana  >  Na obloze  >  Proměnné hvězdy a exoplanety  >  Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Každý pozorovatel se  zaměřuje na různé typy proměnných hvězd dle svého vybavení a času. Cílem pozorování je zaznamenat změnu jasnosti hvězdy v závislosti na čase. Hvězdy s pomalými změnami jasnosti se pozorují obvykle jednou za noc. Tam stačí i jedna hodina pozorovacího času, při které pozorovatel stihne změřit jasnosti několika proměnných hvězd. U hvězd s rychlými změnami jasnosti je potřebné sledovat onu konkrétní hvězdu po delší časový úsek, obvykle po dobu několika hodin.

Vizuální odhady okem

K nejjednodušším a nejméně nákladným metodám pozorování proměnných hvězd patří vizuální odhady. Ty se mohou provádět jak pouhým okem bez jakýchkoli dalších pomůcek, tak pohledem přes okulár triedru či astronomického dalekohledu (záleží na jasnosti pozorované hvězdy). Vizuální odhad jasnosti se provádí tak, že pozorovatel srovnává jasnost proměnné hvězdy vůči okolním neproměnným hvězdám. K vyhledávání proměnných a srovnávacích hvězd slouží hvězdné mapy určené k tomuto účelu.

Pomocí vizuálních odhadů se dají pozorovat jak zákrytové dvojhvězdy, tak i fyzické proměnné hvězdy. Při vizuálních odhadech některých typů proměnných hvězd se můžete stát svědky výbuchu hvězdy doslova v přímém přenosu! 

Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila trenažér, na kterém si můžete vyzkoušet odhadovat jasnosti hvězdy na nečisto.

Digitální fotoaparáty

I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování. Autor: Martin Mašek
I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování.
Autor: Martin Mašek
V dnešní době jsou digitální fotoaparáty dobře dostupné a jejich cena není příliš vysoká. Se svým digitálním fotoaparátem můžete fotit rodinu, přírodu… ale i vesmír! Přitom k tomu nepotřebujete nutně žádné nákladné vybavení, ani drahý software. Zkoumání vesmíru je tak dnes přístupné skoro každému a o proměnných hvězdách to platí dvojnásob. 

Na pozorování proměnných hvězd se hodí především digitální zrcadlovky (DSLR). Vlastnosti digitálních fotoaparátů jsou dostatečné k přesnému měření jasností nebeských objektů. Důležité je, aby fotoaparát uměl ukládat snímky do RAW formátu. Neméně důležitou vlastností je možnost volby dlouhých expozičních časů (desítky sekund až minuty). 

Jasné proměnné hvězdy lze snímat i se základním objektivem na fotografickém stativu. Na slabší hvězdy už bude potřeba delší teleobjektiv, popř. dalekohled, který bude umístěný na montáži s motorkem, který se za hvězdami otáčí. Snímky lze pak jednoduše zpracovat ve volně stažitelném programu, který je k tomu určen. Některé programy mají i funkce, které dokážou proměřit všechny hvězdy ve snímku. Takto se můžete stát objeviteli úplně nové proměnné hvězdy, kterou před vámi nikdo nepozoroval!

Návod na pozorování proměnných hvězd pomocí digitální zrcadlovky pro Vás připravila Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Zde je volně ke stažení:

» Návod na pozorování proměnných hvězd
(pdf; 1,7 MB; autoři Martin Mašek a Luboš Brát)

CCD kamery

CCD kamera na dalekohledu Autor: Martin Myslivec
CCD kamera na dalekohledu
Autor: Martin Myslivec
V poslední době se můžeme u amatérských pozorovatelů setkat i se speciálními astronomickými CCD kamerami, které byly ještě nedávno výsadou světových observatoří. Mají specifické využití, takže s těmito kamerami běžné denní snímky nepořídíte. Výhoda takových kamer je vysoká citlivost a schopnost zachytit velmi slabé objekty. Nevýhodou je poměrně veliká pořizovací cena v řádu několika desítek tisíc korun. Zpracování snímků ze CCD je obdobné, jako zpracování snímků z digitálního fotoaparátu.



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Sekce SPHE, Proměnné hvězdy


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »