Úvodní strana  >  Na obloze  >  Proměnné hvězdy a exoplanety  >  Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Jak pozorovat proměnné hvězdy?

Každý pozorovatel se  zaměřuje na různé typy proměnných hvězd dle svého vybavení a času. Cílem pozorování je zaznamenat změnu jasnosti hvězdy v závislosti na čase. Hvězdy s pomalými změnami jasnosti se pozorují obvykle jednou za noc. Tam stačí i jedna hodina pozorovacího času, při které pozorovatel stihne změřit jasnosti několika proměnných hvězd. U hvězd s rychlými změnami jasnosti je potřebné sledovat onu konkrétní hvězdu po delší časový úsek, obvykle po dobu několika hodin.

Vizuální odhady okem

K nejjednodušším a nejméně nákladným metodám pozorování proměnných hvězd patří vizuální odhady. Ty se mohou provádět jak pouhým okem bez jakýchkoli dalších pomůcek, tak pohledem přes okulár triedru či astronomického dalekohledu (záleží na jasnosti pozorované hvězdy). Vizuální odhad jasnosti se provádí tak, že pozorovatel srovnává jasnost proměnné hvězdy vůči okolním neproměnným hvězdám. K vyhledávání proměnných a srovnávacích hvězd slouží hvězdné mapy určené k tomuto účelu.

Pomocí vizuálních odhadů se dají pozorovat jak zákrytové dvojhvězdy, tak i fyzické proměnné hvězdy. Při vizuálních odhadech některých typů proměnných hvězd se můžete stát svědky výbuchu hvězdy doslova v přímém přenosu! 

Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila trenažér, na kterém si můžete vyzkoušet odhadovat jasnosti hvězdy na nečisto.

Digitální fotoaparáty

I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování. Autor: Martin Mašek
I s klasickou zrcadlovkou lze dělat hodnotná pozorování.
Autor: Martin Mašek
V dnešní době jsou digitální fotoaparáty dobře dostupné a jejich cena není příliš vysoká. Se svým digitálním fotoaparátem můžete fotit rodinu, přírodu… ale i vesmír! Přitom k tomu nepotřebujete nutně žádné nákladné vybavení, ani drahý software. Zkoumání vesmíru je tak dnes přístupné skoro každému a o proměnných hvězdách to platí dvojnásob. 

Na pozorování proměnných hvězd se hodí především digitální zrcadlovky (DSLR). Vlastnosti digitálních fotoaparátů jsou dostatečné k přesnému měření jasností nebeských objektů. Důležité je, aby fotoaparát uměl ukládat snímky do RAW formátu. Neméně důležitou vlastností je možnost volby dlouhých expozičních časů (desítky sekund až minuty). 

Jasné proměnné hvězdy lze snímat i se základním objektivem na fotografickém stativu. Na slabší hvězdy už bude potřeba delší teleobjektiv, popř. dalekohled, který bude umístěný na montáži s motorkem, který se za hvězdami otáčí. Snímky lze pak jednoduše zpracovat ve volně stažitelném programu, který je k tomu určen. Některé programy mají i funkce, které dokážou proměřit všechny hvězdy ve snímku. Takto se můžete stát objeviteli úplně nové proměnné hvězdy, kterou před vámi nikdo nepozoroval!

Návod na pozorování proměnných hvězd pomocí digitální zrcadlovky pro Vás připravila Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Zde je volně ke stažení:

» Návod na pozorování proměnných hvězd
(pdf; 1,7 MB; autoři Martin Mašek a Luboš Brát)

CCD kamery

CCD kamera na dalekohledu Autor: Martin Myslivec
CCD kamera na dalekohledu
Autor: Martin Myslivec
V poslední době se můžeme u amatérských pozorovatelů setkat i se speciálními astronomickými CCD kamerami, které byly ještě nedávno výsadou světových observatoří. Mají specifické využití, takže s těmito kamerami běžné denní snímky nepořídíte. Výhoda takových kamer je vysoká citlivost a schopnost zachytit velmi slabé objekty. Nevýhodou je poměrně veliká pořizovací cena v řádu několika desítek tisíc korun. Zpracování snímků ze CCD je obdobné, jako zpracování snímků z digitálního fotoaparátu.



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Sekce SPHE, Proměnné hvězdy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »