Pozorování proměnných hvězd má u nás dlouhou tradici. I přes pokrok techniky a vznik robotických přehlídek oblohy stále platí: Proměnných hvězd je příliš mnoho a profesionální astronomové je nestíhají pozorovat. I z tohoto důvodu je o pozorování zájem a česká Sekce proměnných hvězd a exoplanet patří mezi nejaktivnější a nejúspěšnější světové skupiny.
Pozorovatelé proměnných hvězd mají k dispozici mnoho pomůcek a funkcí šitých na míru. Nachází se na proměnářském portálu var.astro.cz.
Web Sekce proměnných hvězd a exoplanet Autor: SPHE.
Velký výběr
Protože proměnných hvězd jsou stovky tisíc, má každý pozorovatel velký výběr, a může pozorovat každou hvězdu, která ho zaujme, a kterou je schopen sledovat svou technikou.
Mnohem výhodnější je ale netříštit síly a spolupracovat na sledování určité skupiny hvězd. Přináší to obvykle lepší výsledky. U nás se pozorují zejména zákrytové dvojvězdy - ty je třeba sledovat po několik hodin během noci a fyzické proměnné hvězdy - u většiny stačí několik minut pozorování danou noc, ale je třeba je měřit opakovaně během roku.
Ozvěte se
Pokud si myslíte, že by Vás pozorování proměnných hvězd zaujalo, ale nevíte přesně, jak začít, ozvěte se, zeptejte se. Je to nejspolehlivější způsob, jak se vyvarovat přehmatů a jak netápat. Své vlákno mají proměnné hvězdy na navštěvovaném diskuzním fóru. Nejlepší je samozřejmě kontaktovat vedení Sekce, buď přes sekční Facebook nebo emailem.
Přijeďte
I když se dá komunikovat po internetu, osobní setkání je nenahraditelné. Sekce pořádá každý rok minimálně dvě pravidelné akce. Během letních prázdnin si na týdenním Praktiku v Peci pod Sněžkou účastníci přímo vyzkouší pozorování proměnných hvězd. I úplní začátečníci jsou vítáni! Druhou akcí je Konference o výzkumu proměnných hvězd konající se v listopadu. Na ní se prezentují především výsledky pozorování.
Skupinová fotografie z praktika Autor: Martin Mašek
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
Pozorování proměnných hvězd na praktiku Autor: Martin MašekSekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet – planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV).
Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody na pozorování proměnných hvězd a všechny služby, které k pozorování potřebují. Pozorovatelé mohou svá data ukládat do databází nebo si vypsat časové předpovědi minim jasností zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy. Sekce též spravuje katalog nových proměnných hvězd, které objevili čeští astronomové. Katalog již obsahuje stovky záznamů.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine.
Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
2.1. až 16.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
