Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018
Josef Jíra Vytisknout článek

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018

Supernova a gama záblesk magnetaru

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Seminář svým obsahem navazuje na legendární populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, který od roku 1981 vysílala Československá televize. Seriál vynikal nejenom svým námětem, na kterém se tehdy podílel Vladimír Železný, ale i vynikajícími komiksovými kresbami Káji Saudka či zajímavým hudebním doprovodem. Zlatou třešničkou pořadu pak byl český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který provázel celým pořadem.

Místa na tento seminář jsou omezena, proto se v případě zájmu prosím přihlaste na webových stránkách akce kof.zcu.cz/ak/okna/, kde naleznete bližší informace.

8:30 – 9:00     registrace účastníků

9:00 – 9:15     úvodní slovo

9:15 – 10:30     Novinky ze světa nejvyšších energií
RNDr. Petr Trávníček, Ph.D., vedoucí oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR
Fotony, protony a atomová jádra, které dopadají na Zemi z vesmíru, dosahují srovnatelných nebo dokonce mnohonásobně vyšších energií než částice urychlované v nejmodernějších pozemských urychlovačích. Za účasti České republiky se tyto částice studují na Observatoři Pierra Augera a nově i v projektu Cherenkov Telescope Array. Mezinárodní projekt Cherenkov Telescope Array představuje observatoř nové generace zaměřenou na detekci vysokoenergetických fotonů z dosud neznámých zdrojů vysokoenergetického gama záření. Čeští vědci a české firmy tak mají možnost působit v projektech moderní astročásticové fyziky. Pojďme se společně projít po cestě směřující k řešení jedné z největších záhad astrofyziky 21. století, k poznání zdrojů kosmického záření rekordních energií.

10:30 – 10:55     přestávka

10:55 – 12:10     Akustický vesmír
Mgr. Jakub Rozehnal, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají?


Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
12:10 – 13:10     oběd v jídelně, ve stejné budově

13:10 – 14:25     O rovnici E=mc2, energii hvězd a vzniku prvků
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Einsteinův vztah E = mc2 se stal ikonou moderní přírodovědy. Symbolizuje hned několik revolucí, které fyzika ve 20. století prodělala. Je dítětem teorie relativity, své největší uplatnění však našla v mikrosvětě ovládaném kvantovými jevy a jadernou interakcí. Spoluurčuje vlastnosti atomových jader a jejich vzájemné přeměny, čímž ovládá i vesmír největších měřítek. Právě termonukleární reakce jsou zdrojem téměř nevyčerpatelné energie hvězd, díky nim vzniká celá plejáda chemických prvků a následně složitějších struktur přírody. To vše přiblížíme v naší přednášce, včetně historie této nejznámější fyzikální rovnice.

14:25 – 14:50     přestávka

14:50 – 16:05     Projekt Manhattan, odpověď na jaderný výzkum třetí říše
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc., MFF UK v Praze
Objev řetězového štěpení uranu na začátku 2. světové války učinil z fyziky obor strategického významu, ale zároveň postavil vědce do morálně nelehké situace. Mají přispívat k vývoji ničivé zbraně? V přednášce ožijí klíčové momenty historie amerického a německého jaderného výzkumu za války i dramatické osudy některých jeho protagonistů.

16:05 - 16:30     přestávka

16:45 – 18:00     Elektromagnetický vesmír aneb od Birkelanda k magnetarům
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Elektromagnetická síla přispívá podstatnou měrou k formování vesmírných struktur. Vždyť i naše planeta a i my lidé jsme utkáni předivem elektromagnetické síly. Jaká je role obou hlavních interakci, elektromagnetické a gravitační, v různých obdobích vesmíru a jak se obě síly liší? Mají pravdu zastánci konspirační elektromagnetické hypotézy, která tvrdí, že elektřina a magnetizmus jsou zodpovědné za veškeré procesy ve vesmíru a gravitace má jen minoritní roli?

17:45 – 18:00     závěrečné slovo




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »