Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018
Josef Jíra Vytisknout článek

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018

Supernova a gama záblesk magnetaru

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Seminář svým obsahem navazuje na legendární populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, který od roku 1981 vysílala Československá televize. Seriál vynikal nejenom svým námětem, na kterém se tehdy podílel Vladimír Železný, ale i vynikajícími komiksovými kresbami Káji Saudka či zajímavým hudebním doprovodem. Zlatou třešničkou pořadu pak byl český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který provázel celým pořadem.

Místa na tento seminář jsou omezena, proto se v případě zájmu prosím přihlaste na webových stránkách akce kof.zcu.cz/ak/okna/, kde naleznete bližší informace.

8:30 – 9:00     registrace účastníků

9:00 – 9:15     úvodní slovo

9:15 – 10:30     Novinky ze světa nejvyšších energií
RNDr. Petr Trávníček, Ph.D., vedoucí oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR
Fotony, protony a atomová jádra, které dopadají na Zemi z vesmíru, dosahují srovnatelných nebo dokonce mnohonásobně vyšších energií než částice urychlované v nejmodernějších pozemských urychlovačích. Za účasti České republiky se tyto částice studují na Observatoři Pierra Augera a nově i v projektu Cherenkov Telescope Array. Mezinárodní projekt Cherenkov Telescope Array představuje observatoř nové generace zaměřenou na detekci vysokoenergetických fotonů z dosud neznámých zdrojů vysokoenergetického gama záření. Čeští vědci a české firmy tak mají možnost působit v projektech moderní astročásticové fyziky. Pojďme se společně projít po cestě směřující k řešení jedné z největších záhad astrofyziky 21. století, k poznání zdrojů kosmického záření rekordních energií.

10:30 – 10:55     přestávka

10:55 – 12:10     Akustický vesmír
Mgr. Jakub Rozehnal, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají?


Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
12:10 – 13:10     oběd v jídelně, ve stejné budově

13:10 – 14:25     O rovnici E=mc2, energii hvězd a vzniku prvků
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Einsteinův vztah E = mc2 se stal ikonou moderní přírodovědy. Symbolizuje hned několik revolucí, které fyzika ve 20. století prodělala. Je dítětem teorie relativity, své největší uplatnění však našla v mikrosvětě ovládaném kvantovými jevy a jadernou interakcí. Spoluurčuje vlastnosti atomových jader a jejich vzájemné přeměny, čímž ovládá i vesmír největších měřítek. Právě termonukleární reakce jsou zdrojem téměř nevyčerpatelné energie hvězd, díky nim vzniká celá plejáda chemických prvků a následně složitějších struktur přírody. To vše přiblížíme v naší přednášce, včetně historie této nejznámější fyzikální rovnice.

14:25 – 14:50     přestávka

14:50 – 16:05     Projekt Manhattan, odpověď na jaderný výzkum třetí říše
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc., MFF UK v Praze
Objev řetězového štěpení uranu na začátku 2. světové války učinil z fyziky obor strategického významu, ale zároveň postavil vědce do morálně nelehké situace. Mají přispívat k vývoji ničivé zbraně? V přednášce ožijí klíčové momenty historie amerického a německého jaderného výzkumu za války i dramatické osudy některých jeho protagonistů.

16:05 - 16:30     přestávka

16:45 – 18:00     Elektromagnetický vesmír aneb od Birkelanda k magnetarům
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Elektromagnetická síla přispívá podstatnou měrou k formování vesmírných struktur. Vždyť i naše planeta a i my lidé jsme utkáni předivem elektromagnetické síly. Jaká je role obou hlavních interakci, elektromagnetické a gravitační, v různých obdobích vesmíru a jak se obě síly liší? Mají pravdu zastánci konspirační elektromagnetické hypotézy, která tvrdí, že elektřina a magnetizmus jsou zodpovědné za veškeré procesy ve vesmíru a gravitace má jen minoritní roli?

17:45 – 18:00     závěrečné slovo




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

SkyWatcher N 150/1200, 2x Barlow (original), Astrokamera ZWO ASI 120MC-S, hodinový stroj, EQ3-2. Postprocessing: FireCapture, Autostakkert, Registax and Photoshop.

Další informace »