Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický den v Manětíně v pátek 19. července
Josef Jíra Vytisknout článek

Astronomický den v Manětíně v pátek 19. července

Historický Manětín. Autor: Josef Jíra.
Historický Manětín.
Autor: Josef Jíra.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na akci Manětínská oblast tmavé oblohy 2013, která se uskuteční v pátek 19. července 2013. Smyslem této akce je představit astronomické aktivity našich organizací a upozornit na stále se zhoršující podmínky stavu noční oblohy.

Manětínská oblast tmavé oblohy. Autor: ZP ČAS.
Manětínská oblast tmavé oblohy.
Autor: ZP ČAS.
Pro laickou veřejnost je město Manětín známé spíš jako perla českého baroka, ale pro astronomickou komunitu je tato oblast vyhlášená svoji zachovalou noční oblohou. Proto aktivity našich organizací směřují k větší propagaci této oblasti, jak mezi laickou tak i astronomickou komunitou. Neváhejte a zajeďte se podívat 19. července do Manětína, kde od 14:00 do 23:00 bude probíhat astronomický program složený z celé řady aktivit od pozorování Slunce, přes fyzikální a astronomické pokusy, vědomostní soutěž o ceny, odborné přednášky až po noční astronomická pozorování (za jasného počasí).

Adresa konání akce:
Manětín náměstí a Kulturním dům – kinosál.
Čas akce od 14:00 do 23:00.

Aktivity na náměstí:
Pozorování Slunce astronomickými dalekohledy, pokusy z fyziky, chemie, astronomická kuchařka, vědomostní soutěž – pořádaná v průběhu celého dne, komentovaná procházka sluneční soustavou.
Čas akce od 14:00 do 18:00.

Akce v Kulturním domě – kinosál:
18:00 - Jak daleko vidíme do vesmíru
Lumír Honzík – ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň
19:30 - Projekt Apollo – cesta na Měsíc či podvod století?
Bc. Ondřej Trnka – odborný pracovník Hvězdárny a planetária Plzeň

V průběhu přednášek bude v předsálí kinosálu umístěna výstava věnovaná problematice světelného znečištění. Čas akce od 18:00 do 21:00.

Soutěž o ceny:
Pro malé i velké účastníky máme připravenou vědomostní soutěž o astronomickou literaturu a řadu dalších drobných věcných cen. Výsledky soutěže budou vyhlášené v průběhu přednášek v místním kinosále.

Pozorování:
V případě jasného počasí bude po ukončení přednášek od 21:00 do 23:00 probíhat astronomické pozorování noční oblohy, pozorování Měsíce, planet a dalších objektů astronomickými dalekohledy.

Pořadatelé a partneři:
Hvězdárna a planetárium Plzeň
KMT FPE ZČU
Manětín

Převzato: Západočeská pobočka ČAS.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »