Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický den v Manětíně v pátek 19. července
Josef Jíra Vytisknout článek

Astronomický den v Manětíně v pátek 19. července

Historický Manětín. Autor: Josef Jíra.
Historický Manětín.
Autor: Josef Jíra.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na akci Manětínská oblast tmavé oblohy 2013, která se uskuteční v pátek 19. července 2013. Smyslem této akce je představit astronomické aktivity našich organizací a upozornit na stále se zhoršující podmínky stavu noční oblohy.

Manětínská oblast tmavé oblohy. Autor: ZP ČAS.
Manětínská oblast tmavé oblohy.
Autor: ZP ČAS.
Pro laickou veřejnost je město Manětín známé spíš jako perla českého baroka, ale pro astronomickou komunitu je tato oblast vyhlášená svoji zachovalou noční oblohou. Proto aktivity našich organizací směřují k větší propagaci této oblasti, jak mezi laickou tak i astronomickou komunitou. Neváhejte a zajeďte se podívat 19. července do Manětína, kde od 14:00 do 23:00 bude probíhat astronomický program složený z celé řady aktivit od pozorování Slunce, přes fyzikální a astronomické pokusy, vědomostní soutěž o ceny, odborné přednášky až po noční astronomická pozorování (za jasného počasí).

Adresa konání akce:
Manětín náměstí a Kulturním dům – kinosál.
Čas akce od 14:00 do 23:00.

Aktivity na náměstí:
Pozorování Slunce astronomickými dalekohledy, pokusy z fyziky, chemie, astronomická kuchařka, vědomostní soutěž – pořádaná v průběhu celého dne, komentovaná procházka sluneční soustavou.
Čas akce od 14:00 do 18:00.

Akce v Kulturním domě – kinosál:
18:00 - Jak daleko vidíme do vesmíru
Lumír Honzík – ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň
19:30 - Projekt Apollo – cesta na Měsíc či podvod století?
Bc. Ondřej Trnka – odborný pracovník Hvězdárny a planetária Plzeň

V průběhu přednášek bude v předsálí kinosálu umístěna výstava věnovaná problematice světelného znečištění. Čas akce od 18:00 do 21:00.

Soutěž o ceny:
Pro malé i velké účastníky máme připravenou vědomostní soutěž o astronomickou literaturu a řadu dalších drobných věcných cen. Výsledky soutěže budou vyhlášené v průběhu přednášek v místním kinosále.

Pozorování:
V případě jasného počasí bude po ukončení přednášek od 21:00 do 23:00 probíhat astronomické pozorování noční oblohy, pozorování Měsíce, planet a dalších objektů astronomickými dalekohledy.

Pořadatelé a partneři:
Hvězdárna a planetárium Plzeň
KMT FPE ZČU
Manětín

Převzato: Západočeská pobočka ČAS.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »