Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Česká výprava za zatměním Slunce je v Číně
Josef Jíra Vytisknout článek

Česká výprava za zatměním Slunce je v Číně

Šanghaj
Šanghaj
22. července 2009 bude možné z pásu totality procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem, pozorovat úplné zatmění Slunce. Letošní zatmění se zapíše do historie jako nejdelší zatmění v 21. století. Bohužel v České republice nenastane ani takzvaná částečná fáze, nejen proto se také skupina nadšenců ze západu Čech rozhodla vycestovat až do daleké Číny. A své zážitky přináší online.

Šanghaj
Šanghaj
Expedice je společným dílem Hvězdárny v Rokycanech, H+P Plzeň a Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Celkově se jí účastní 33 pozorovatelů. Vzhledem k tomu, že většina z nás se této expedice nezúčastní, rozhodli jsme se pro všechny nadšence, kteří museli zůstat doma, zprostředkovat již tradiční on-line reportáž z celé expedice. Podobné reportáže vás informovali o našich expedicích na observatoři Hoher List 2006 a 2007, kde jsme měli možnost pozorovat s dalekohledem o průměru 1,06 m, nebo připomeňme online reportáž ze zatmění Slunce z dalekého Novosibirsku či slavnostního zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži.

Těšit se můžete na textovou a obrazovou reportáž hned několika autorů. V žádném případě nebudeme provádět jakékoli recenze, budete si tedy moci užít bezprostředních emocí a zážitků našich expedičníků. Otázkou zůstává, zda se nám na takovou vzdálenost podaří udržovat každodenní spojení.

Šanghaj
Šanghaj
První a nejmenší expedice vyrazila na cestu již v úterý 14. 7. 2009 a tvoří ji Rosťa Medlín a Odřiška Štemberová, kteří zvolili ekonomičtější verzi a do Číny letěli na jednadvacet dní s Dubajskou leteckou společností z Mnichova. Celý pobyt v Číně si organizují samostatně, a o to zajímavější mohou být jejich postřehy. V pátek 17. 7. 2009 odletělo dalších 29 účastníků expedice z pražského ruzyňského letiště do Šanghaje přes Finsko, kde se k nim připojí ještě dva expedičníci a společně absolvují čtrnáctidenní pobyt v Číně, který jim zprostředkovala cestovní kancelář CK China Tours.

Podrobné informace včetně fotografií z místa pozorování naleznete na stránkách Západočeské pobočky České astronomické společnosti. http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/clanek/88/

Přejeme všem účastníkům nejen šťastnou cestu, ale i úspěšné pozorování a bezpečný návrat domů.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »