Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Josef Jíra Vytisknout článek

Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Štědrá a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy, který se letos uskuteční v sobotu 5. září ve Štědré na Karlovarsku. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Zámek Štědrá Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Zámek Štědrá
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Štědrá je jednou z deseti obcí, na jejichž katastru byla 15. září 2014 založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Obec s více jak pěti sty obyvateli má velmi pohnutou historii, která sahá až do třináctého století. Dominantou obce je barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo žlutického panství. Od té doby se ve vlastnictví zámku vystřídala řada majitelů, kteří se o  zámek starali a zušlechťovali ho. Posledním prvorepublikovým majitelem byl rytíř Josef Menčík, kterému zámek patřil až do roku 1945. Bohužel, největší pohromou pro zámek byla změna vlastníka v roce 1989, kdy ho stát prodal soukromé osobě, která se o zámek přestala starat. Zámek tak během několika let zpustl a byl téměř odsouzen k  demolici. Nová a věříme, že lepší kapitola se začala psát v roce 2011, kdy zámek koupila obec Štědrá, která zámek postupně rekonstruuje a snaží se zde pořádat různé kulturní a vzdělávací akce.

Proto neváhejte a přijeďte se podívat na zámek Kokořovců v obci Štědrá, kde bude probíhat bohatý astronomický program. Začínáme v sobotu 5. 9. 2015 v 17 hodin.

Přednášky na zámku:
18:00 – Atmosférické úkazy okem meteorologa – Martin Adamovský
Pracovník Českého hydrometeorologického ústavu z Plzně vás seznámí s podstatou vzniku polárních září, stříbřitých oblaků, bouřek a halových jevů.
19:15 – Můžeme zachránit noc? – Michal Bareš
Člen České astronomické společnosti a odborník na otázky světelného znečištění představí Manětínskou oblast tmavé oblohy. Má smysl chránit tmu? Jaký vliv má nadměrné noční osvětlení na náš organizmus? Co všechno můžeme vidět na tmavé obloze? To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpověď.
20:00 – Trpasličí planeta Pluto – Lumír Honzík
Ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň přiblíží historický a současný pohled na bývalou devátou planetu naší sluneční soustavy.

Přednášky budou probíhat od 18:00 do 21:15. 

Astronomické pozorování: 
V případě jasného počasí bude odpoledne na nádvoří zámku probíhat pozorování sluneční fotosféry a protuberancí. Po soumraku se zaměříme na pozorování nebeských těles, galaxií, hvězdokup a dalších objektů vzdáleného vesmíru. K dispozici bude celá řada dalekohledů, rozličných velikostí a konstrukcí. Jeden z největších dalekohledů pro noční pozorování s průměrem zrcadla 40 cm přiveze Hvězdárna a planetárium Plzeň. 

Malý kurz astronomické fotografie: 
Zajímáte se o astronomickou fotografii a nevíte jak na to? Vezměte si s sebou svůj fotoaparát a Jakub Toman ze Západočeské pobočky ČAS vám vysvětlí, jak na to. 

Doprovodný program: 
- komentovaná procházka zmenšeným modelem sluneční soustavy
- prezentace astronomických aktivit formou jednoduché výstavy
- fyzikální pokusy

Pozvánka na Astronomický den v MOTO Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Pozvánka na Astronomický den v MOTO
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Manětínská oblast tmavé oblohy
[2] Západočeská pobočka ČAS
[3] Hvězdárna a planetárium Plzeň
[4] Zámek štědrá facebook



Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Zámek Štědrá


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »