Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Josef Jíra Vytisknout článek

Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Štědrá a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy, který se letos uskuteční v sobotu 5. září ve Štědré na Karlovarsku. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Zámek Štědrá Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Zámek Štědrá
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Štědrá je jednou z deseti obcí, na jejichž katastru byla 15. září 2014 založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Obec s více jak pěti sty obyvateli má velmi pohnutou historii, která sahá až do třináctého století. Dominantou obce je barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo žlutického panství. Od té doby se ve vlastnictví zámku vystřídala řada majitelů, kteří se o  zámek starali a zušlechťovali ho. Posledním prvorepublikovým majitelem byl rytíř Josef Menčík, kterému zámek patřil až do roku 1945. Bohužel, největší pohromou pro zámek byla změna vlastníka v roce 1989, kdy ho stát prodal soukromé osobě, která se o zámek přestala starat. Zámek tak během několika let zpustl a byl téměř odsouzen k  demolici. Nová a věříme, že lepší kapitola se začala psát v roce 2011, kdy zámek koupila obec Štědrá, která zámek postupně rekonstruuje a snaží se zde pořádat různé kulturní a vzdělávací akce.

Proto neváhejte a přijeďte se podívat na zámek Kokořovců v obci Štědrá, kde bude probíhat bohatý astronomický program. Začínáme v sobotu 5. 9. 2015 v 17 hodin.

Přednášky na zámku:
18:00 – Atmosférické úkazy okem meteorologa – Martin Adamovský
Pracovník Českého hydrometeorologického ústavu z Plzně vás seznámí s podstatou vzniku polárních září, stříbřitých oblaků, bouřek a halových jevů.
19:15 – Můžeme zachránit noc? – Michal Bareš
Člen České astronomické společnosti a odborník na otázky světelného znečištění představí Manětínskou oblast tmavé oblohy. Má smysl chránit tmu? Jaký vliv má nadměrné noční osvětlení na náš organizmus? Co všechno můžeme vidět na tmavé obloze? To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpověď.
20:00 – Trpasličí planeta Pluto – Lumír Honzík
Ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň přiblíží historický a současný pohled na bývalou devátou planetu naší sluneční soustavy.

Přednášky budou probíhat od 18:00 do 21:15. 

Astronomické pozorování: 
V případě jasného počasí bude odpoledne na nádvoří zámku probíhat pozorování sluneční fotosféry a protuberancí. Po soumraku se zaměříme na pozorování nebeských těles, galaxií, hvězdokup a dalších objektů vzdáleného vesmíru. K dispozici bude celá řada dalekohledů, rozličných velikostí a konstrukcí. Jeden z největších dalekohledů pro noční pozorování s průměrem zrcadla 40 cm přiveze Hvězdárna a planetárium Plzeň. 

Malý kurz astronomické fotografie: 
Zajímáte se o astronomickou fotografii a nevíte jak na to? Vezměte si s sebou svůj fotoaparát a Jakub Toman ze Západočeské pobočky ČAS vám vysvětlí, jak na to. 

Doprovodný program: 
- komentovaná procházka zmenšeným modelem sluneční soustavy
- prezentace astronomických aktivit formou jednoduché výstavy
- fyzikální pokusy

Pozvánka na Astronomický den v MOTO Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Pozvánka na Astronomický den v MOTO
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Manětínská oblast tmavé oblohy
[2] Západočeská pobočka ČAS
[3] Hvězdárna a planetárium Plzeň
[4] Zámek štědrá facebook



Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Zámek Štědrá


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »