Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Josef Jíra Vytisknout článek

Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Štědrá a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy, který se letos uskuteční v sobotu 5. září ve Štědré na Karlovarsku. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Zámek Štědrá Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Zámek Štědrá
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Štědrá je jednou z deseti obcí, na jejichž katastru byla 15. září 2014 založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Obec s více jak pěti sty obyvateli má velmi pohnutou historii, která sahá až do třináctého století. Dominantou obce je barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo žlutického panství. Od té doby se ve vlastnictví zámku vystřídala řada majitelů, kteří se o  zámek starali a zušlechťovali ho. Posledním prvorepublikovým majitelem byl rytíř Josef Menčík, kterému zámek patřil až do roku 1945. Bohužel, největší pohromou pro zámek byla změna vlastníka v roce 1989, kdy ho stát prodal soukromé osobě, která se o zámek přestala starat. Zámek tak během několika let zpustl a byl téměř odsouzen k  demolici. Nová a věříme, že lepší kapitola se začala psát v roce 2011, kdy zámek koupila obec Štědrá, která zámek postupně rekonstruuje a snaží se zde pořádat různé kulturní a vzdělávací akce.

Proto neváhejte a přijeďte se podívat na zámek Kokořovců v obci Štědrá, kde bude probíhat bohatý astronomický program. Začínáme v sobotu 5. 9. 2015 v 17 hodin.

Přednášky na zámku:
18:00 – Atmosférické úkazy okem meteorologa – Martin Adamovský
Pracovník Českého hydrometeorologického ústavu z Plzně vás seznámí s podstatou vzniku polárních září, stříbřitých oblaků, bouřek a halových jevů.
19:15 – Můžeme zachránit noc? – Michal Bareš
Člen České astronomické společnosti a odborník na otázky světelného znečištění představí Manětínskou oblast tmavé oblohy. Má smysl chránit tmu? Jaký vliv má nadměrné noční osvětlení na náš organizmus? Co všechno můžeme vidět na tmavé obloze? To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpověď.
20:00 – Trpasličí planeta Pluto – Lumír Honzík
Ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň přiblíží historický a současný pohled na bývalou devátou planetu naší sluneční soustavy.

Přednášky budou probíhat od 18:00 do 21:15. 

Astronomické pozorování: 
V případě jasného počasí bude odpoledne na nádvoří zámku probíhat pozorování sluneční fotosféry a protuberancí. Po soumraku se zaměříme na pozorování nebeských těles, galaxií, hvězdokup a dalších objektů vzdáleného vesmíru. K dispozici bude celá řada dalekohledů, rozličných velikostí a konstrukcí. Jeden z největších dalekohledů pro noční pozorování s průměrem zrcadla 40 cm přiveze Hvězdárna a planetárium Plzeň. 

Malý kurz astronomické fotografie: 
Zajímáte se o astronomickou fotografii a nevíte jak na to? Vezměte si s sebou svůj fotoaparát a Jakub Toman ze Západočeské pobočky ČAS vám vysvětlí, jak na to. 

Doprovodný program: 
- komentovaná procházka zmenšeným modelem sluneční soustavy
- prezentace astronomických aktivit formou jednoduché výstavy
- fyzikální pokusy

Pozvánka na Astronomický den v MOTO Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Pozvánka na Astronomický den v MOTO
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Manětínská oblast tmavé oblohy
[2] Západočeská pobočka ČAS
[3] Hvězdárna a planetárium Plzeň
[4] Zámek štědrá facebook



Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Zámek Štědrá


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »