Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Josef Jíra Vytisknout článek

Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Štědrá a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy, který se letos uskuteční v sobotu 5. září ve Štědré na Karlovarsku. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Zámek Štědrá Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Zámek Štědrá
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Štědrá je jednou z deseti obcí, na jejichž katastru byla 15. září 2014 založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Obec s více jak pěti sty obyvateli má velmi pohnutou historii, která sahá až do třináctého století. Dominantou obce je barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo žlutického panství. Od té doby se ve vlastnictví zámku vystřídala řada majitelů, kteří se o  zámek starali a zušlechťovali ho. Posledním prvorepublikovým majitelem byl rytíř Josef Menčík, kterému zámek patřil až do roku 1945. Bohužel, největší pohromou pro zámek byla změna vlastníka v roce 1989, kdy ho stát prodal soukromé osobě, která se o zámek přestala starat. Zámek tak během několika let zpustl a byl téměř odsouzen k  demolici. Nová a věříme, že lepší kapitola se začala psát v roce 2011, kdy zámek koupila obec Štědrá, která zámek postupně rekonstruuje a snaží se zde pořádat různé kulturní a vzdělávací akce.

Proto neváhejte a přijeďte se podívat na zámek Kokořovců v obci Štědrá, kde bude probíhat bohatý astronomický program. Začínáme v sobotu 5. 9. 2015 v 17 hodin.

Přednášky na zámku:
18:00 – Atmosférické úkazy okem meteorologa – Martin Adamovský
Pracovník Českého hydrometeorologického ústavu z Plzně vás seznámí s podstatou vzniku polárních září, stříbřitých oblaků, bouřek a halových jevů.
19:15 – Můžeme zachránit noc? – Michal Bareš
Člen České astronomické společnosti a odborník na otázky světelného znečištění představí Manětínskou oblast tmavé oblohy. Má smysl chránit tmu? Jaký vliv má nadměrné noční osvětlení na náš organizmus? Co všechno můžeme vidět na tmavé obloze? To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpověď.
20:00 – Trpasličí planeta Pluto – Lumír Honzík
Ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň přiblíží historický a současný pohled na bývalou devátou planetu naší sluneční soustavy.

Přednášky budou probíhat od 18:00 do 21:15. 

Astronomické pozorování: 
V případě jasného počasí bude odpoledne na nádvoří zámku probíhat pozorování sluneční fotosféry a protuberancí. Po soumraku se zaměříme na pozorování nebeských těles, galaxií, hvězdokup a dalších objektů vzdáleného vesmíru. K dispozici bude celá řada dalekohledů, rozličných velikostí a konstrukcí. Jeden z největších dalekohledů pro noční pozorování s průměrem zrcadla 40 cm přiveze Hvězdárna a planetárium Plzeň. 

Malý kurz astronomické fotografie: 
Zajímáte se o astronomickou fotografii a nevíte jak na to? Vezměte si s sebou svůj fotoaparát a Jakub Toman ze Západočeské pobočky ČAS vám vysvětlí, jak na to. 

Doprovodný program: 
- komentovaná procházka zmenšeným modelem sluneční soustavy
- prezentace astronomických aktivit formou jednoduché výstavy
- fyzikální pokusy

Pozvánka na Astronomický den v MOTO Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Pozvánka na Astronomický den v MOTO
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Manětínská oblast tmavé oblohy
[2] Západočeská pobočka ČAS
[3] Hvězdárna a planetárium Plzeň
[4] Zámek štědrá facebook



Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Zámek Štědrá


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »