Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Můří noc v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Josef Jíra Vytisknout článek

Můří noc v Manětínské oblasti tmavé oblohy

Můra
Autor: Západočeská pobočka ČAS

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se Společností pro ochranu motýlů a dalšími partnery si vás dovolují pozvat na akci Můří noc, která se uskuteční v sobotu 14. 5. 2016 od 18h v Bezvěrově. Návštěvníkům se tak naskytne výjimečná šance se seznámit s hmyzími obyvateli Manětínské oblasti tmavé oblohy. Po setmění se mohou všichni těšit na odchyt nočních motýlů na světlo. Akce bude doplněná o astronomické pozorování a přednášky. Všichni účastníci akce obdrží pravou manětínskou tmu v dárkovém balení.

Pozorování v Manětínské oblasti tmavé oblohy Autor: Josef Jíra
Pozorování v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Autor: Josef Jíra
Průběh "Můři noci" je závislý na počasí, proto pořadatelé doporučují sledovat facebookové stránky ZpČAS, kde budeme zveřejňovat aktuální informace o programu. Případně volejte na 777 332 621. S sebou si vemte vhodné oblečení, baterku nebo čelovku (pokud možno červenou). Vstupné se neplatí a akce se uskuteční i za zatažené oblohy, nesmí pršet.

Podrobnosti o akci

Datum: sobota 14. 5. 2016, obec Bezvěrov
Pořádá: Západočeská pobočka České astronomické společnosti, obec Bezvěrov, Společnost pro ochranu motýlů, Hvězdárna a planetárium Plzeň
Typ: akce určená pro všechny věkové skupiny
Harmonogram:
  • 18:00 - začátek akce v místě Obecního úřadu Bezvěrov, kde bude probíhat pozorování sluneční fotosféry a chromosféry
  • 20:00 - přednáška "Manětínská oblast tmavé oblohy" prezentuje výjimečný projekt na ochranu nočního prostředí, tento zajímavý projekt představí Michal Bareš člen Západočeské pobočky České astronomické společnosti
  • 20:30 - přednáška "Co všechno můžeme spatřit na hvězdné obloze" Ondřej Trnak parcovník Hvězdárny a planetária Plzeň vás seznámí s aktuálním děním na obloze
  • 21:00 - "Noční motýli" hmyz, který ke svému životu potřebuje tmu, přednáška Petra Heřmana ze Společnosti pro ochranu motýlů
  • 22:00 - odchyt nočních motýlů na lokalitě, která bude vybraná v závislosti na počasí během přednášek. Předběžně uvažujeme o místě vodojemu nedaleko vysílače Krašov, který najdete na silnici mezi obcemi Bezvěrov a Krašov. V té samé lokalitě by mělo probíhat i astronomické pozorování. Návštěvníci tak budou moci přecházet mezi jednotlivými stanovišti.
  • 24:00 - předpokládaný konec akce
Aktuality: aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách https://www.facebook.com/zpcas

Pozvánka na Můří noc Autor: Západočeská pobočka ČAS
Pozvánka na Můří noc
Autor: Západočeská pobočka ČAS

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Manětínská oblast tmavé oblohy

Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Západočeská pobočka ČAS, Manětínská oblast tmavé oblohy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »