Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 2017
Josef Jíra Vytisknout článek

Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 2017

Dny vědy a techniky v Plzni.
Autor: Hvězdárna a planetárium Plzeň

Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 9. 9. 2017. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházejícími nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.

Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako v předchozích letech v Šafaříkových sadech před budovou muzea. Kromě expozice ZpČAS zde najdete stánky Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a oddělení fyziky FPE Plzeň. Pokud vás zajímá, jak vypadala naše expozice v předchozích letech, tak si pusťte reportáž České televize.

Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny. Autor: Josef Jíra.
Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny.
Autor: Josef Jíra.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost. Autor: Josef Jíra.
Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost.
Autor: Josef Jíra.
Návštěvníci se seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru, jakými jsou zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zákryty budeme simulovat na počítači a každý návštěvník si může nechat změřit svou reakční dobu. Zajímavé informace se dozví nai výstavé věnovaná pozorování zákrytů ve vesmíru.

Součástí naší expozice budou i astronomické dalekohledy pro pozorování Slunce. Budete tak mít možnost sledovat úkazy ve fotosféře a chromosféře. Představíme i spektroskop, pomocí něhož budeme pozorovat spektrální čáry Slunce. Podmínkou je pouze jasná obloha. Další dalekohledy pak budou určené ke sledování pozemských cílů.

Pro nejmenší návštěvníky máme již tradičně připravené omalovánky, vystřihovánky a tematicky zaměřené stolní hry.

Západočeská pobočka ČAS

Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou. Autor: Josef Jíra.
Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou.
Autor: Josef Jíra.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý účastník postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude i vypouštěcí zařízení, ze kterého budou postavené vodní rakety startovat. Každou celou hodinu odstartuje ukázka raket na alternativní pohon (lihové, TPH apod.).

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou. Autor: Josef Jíra.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou.
Autor: Josef Jíra.
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Zhlédnete pokusy s nízkými teplotami a kapalným dusíkem, vysokým napětím a transformátory. S menšími dětmi si něco vyrobíte a na vlastní kůži vyzkoušíte v interaktivním stanu. Fyzika je všude kolem nás, pojďme ji zkoumat společně!

Fotografická výstava v prostorách mázhauzu plzeňské radnice

Přijměte pozvání na fotografickou výstavu členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti „Nebe nad námi“, která demonstruje vynikající kvality astrofotografů z našich řad. Výstava se koná u příležitosti stého výročí založení České astronomické společnosti v prostorách mázhauzu plzeňské radnice na náměstí Republiky. Výstava je přístupná denně v termínu 25. 8. až 15. 9. 2017.

Zajímají vás i jiné aktuality? Tak sledujte facebookové stránky Západočeské pobočky ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS
[2] Dny vědy 2017
[3] Západočeská univerzita v Plzni
[4] Hvězdárna v Rokycanech
[5] Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Západočeská pobočka ČAS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »