Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dvoudenní konference připomenula významného astronoma ze západních Čech
Josef Jíra Vytisknout článek

Dvoudenní konference připomenula významného astronoma ze západních Čech

Plzeň restaurovala náhrobek Josefa Františka Smetany.
Autor: Smetanovské dny/Image Pro.

V rámci 100. výročí založení České astronomické společnosti se v Plzni uskutečnila odborná konference o životě a díle Josefa Františka Smetany, který je dodnes pro řadu lidí neznámou osobností, navíc se pohybující ve stínu svého mladšího bratrance a hudebního skladatele Bedřicha Smetany.  Termín konání odborné konference 10. a 11. 3. 2017 byl zvolený záměrně na narozeniny Josefa Františka Smetany. Konference se stala součástí právě probíhajícího festivalu hudby s názvem Smetanovské dny, který v Plzni téměř 40 let nabízí nápadité kulturní projekty či zajímavá umělecká setkání.

Začátek konference byl spojený se slavnostním odhalením obnoveného náhrobku J. F. Smetany na bývalém Mikulášském hřbitově v Plzni. Právě iniciativa členů Západočeské pobočky ČAS upozornila památkáře města Plzně na jeden dosud bezejmenný kamenný náhrobek, který patřil právě J. F. Smetanovi. Spolu se Správou veřejného statku města Plzně pak vznikl projekt na rekonstrukci náhrobku. V městském depozitu byl nalezen vhodný litinový kříž, který restaurátor osadil a podle dochované fotografické dokumentace vyrobil věrnou kopii destičky s jeho jménem. Zároveň byl hřbitov, kde se Smetanův hrob nachází, doplněn o nový informační systém. V současné době probíhají na Mikulášském hřbitově další rozsáhlé rekonstrukční práce, které by měly důstojně zviditelnit „plzeňský Slavín“, kde jsou uloženy ostatky významných osobností jako např. Josefa Kajetána Tyla či Emila Škody.

Další program naší odborné konference, nad kterou převzala záštitu řada osobností společenského a kulturního života v Plzni jakými jsou biskup plzeňské diecéze Mons. ThLic. Tomáš Holub, Th.D., rektor Západočeské univerzity v Plzni doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček, hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, primátor města Plzně Martina Zrzavecký, se již odehrával v prostorách Západočeského muzea, kam se sjela téměř čtyřicítka odborníků a zájemců o život a dílo J. F. Smetany. O úvodní slovo se postaral děkan Fakulty pedagogické ZČU v Plzni RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., na jeho slova navázal předseda České astronomické společnosti, Ing. Jan Vodrák, DrSc., dr.h.c. Poté Josefa Františka Smetanu, osobnost Premonstrátského řádu v Teplé, představil opat kláštera Filip Zdeněk Lobkovic.

Josef František Smetana (1801-1861) Autor: Wikimedia Commons, uživatel Boris7. CC BY-SA 3.0
Josef František Smetana (1801-1861)
Autor: Wikimedia Commons, uživatel Boris7. CC BY-SA 3.0
Následující program se již odehrával po oba dva dny v odborném duchu. Zazněla více než desítka příspěvků nejenom o životě a díle J. F. Smetany, ale i o architektuře, hudbě, politice a spolupracovnících J. F. Smetany. Odborný program konference byl vkusně doplněn o hudební vystoupení nastupující hvězdou světového formátu, houslistou Markem Pavelcem, který příznačně zahrál skladby slavnějšího Smetany. Velké překvapení přinesl poslední příspěvek konference  doc. RNDr. Jindřicha Bečváře, CSc., který opravil datum narození J. F. Smetany.  Na většině dobových materiálů včetně náhrobku či pomníku ve Smetanových sadech se uvádí datum narození 11. 3. 1801.  Nicméně správné datum narození dle matričního zápisu je 24. 3. 1801. Jak mohlo dojít k takovému omylu? Vše odhaluje právě matriční záznam, ze kterého je patrné, že číslo 11, uvedené ve vedlejším sloupci, je číslem popisným, kde se J. F. Smetana narodil. Je tedy dosti pravděpodobné, že např. osoba vypisující křestní list se přehlédla.

A co říci na závěr… Z velmi pozitivních ohlasů jak účastníků, tak i přednášejících jsme se rozhodli, že i v následujících letech uspořádáme pokračování odborné konference na podobné téma. Kdy a  jakou formou je v tuto chvíli stále otázkou. Těšit se však můžeme na impaktovaný sborník z konference o životě a díle Josefa Františka Smetany z roku 2017.

Za Západočeskou pobočku České astronomické společnosti bych rád poděkoval všem přednášejícím, účastníkům a organizacím, kteří se podíleli na zdárném průběhu konference, jmenovitě Plzeňské filharmonii, Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, Hvězdárně v Rokycanech a Plzni a Západočeskému muzeu v Plzni.

Prohlédněte si fotogalerii z akce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS
[2] Reportáž na ZAK TV (v čase 9:30)
[3] Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany
[4] J. F. Smetana: První český popularizátor astronomie
[5] Fotogalerie z akce

Převzato: Zp ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Západočeská pobočka ČAS, Josef František Smetana


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »