J. F. Smetana: První český popularizátor astronomie
Trochu ve stínu hudebního skladatele Bedřicha Smetany stojí dílo jeho staršího bratrance Františka, který byl profesorem na plzeňském filozofickém ústavu a gymnáziu. Právě Josef František Smetana se zasadil o popularizaci astronomie v Čechách a přispěl k tomu ve své době i první českou knihou o astronomii. V této učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Život a dílo tohoto, z hlediska astronomie významného českého buditele, připomene konference, která proběhne jako první z akcí k výročí 100 let od založení České astronomické společnosti v pátek 10. a v sobotu 11. března v Plzni. Konferenci zahájí v pátek odpoledne slavnostní odhalení opraveného náhrobku Josefa Františka Smetany na Mikulášském hřbitově v Plzni.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 9. 3. 2017.
Okolo sochy Josefa Františka Smetany, po kterém jsou pojmenovány Smetanovy sady před Studijní a vědeckou knihovnou, prochází už většina obyvatel Plzně bez většího povšimnutí. Život a dílo toho významného buditele představí první akce ke stoletému výročí založení České astronomické společnosti. Akce, která je součástí Smetanovských dnů. „Josef František Smetana byl autorem první česky psané knihy o astronomii a popularizátorem astronomie v době národního obrození. Stal se klíčovou osobností politického, kulturního i vědeckého života českého národního obrození v Plzni. Právě proto se jeho životu a dílu věnuje konference, kterou ke stoletému výročí vzniku České astronomické společnosti pořádáme,“ vysvětluje Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Jednotlivé příspěvky představí J. F. Smetanu nejen jako profesora silozpytu (=fyziky), ale i jako buditele, který ve svém volném čase zpravidla o víkendech realizoval veřejné přednášky pro občany města Plzně.
J. F. Smetana, rodák ze Svinišťan u České Skalice, také v Plzni napsal první knihu o astronomii v českém jazyce. Zasloužil se tím nejen o popularizaci astronomie v té době, ale také o české astronomické názvosloví. Ve své knize použil hodně nových českých výrazů z astronomie, pro které se používaly do té doby jen výrazy v němčině či latině. Tak například v textu kapitoly o drahách planet z jeho knihy Základové hvězdosloví čili astronomie, vydané v roce 1837, můžeme číst: „Dle věčně znamenitých zákonů těchto Keplerových řídí se všechny planety i komety v běhu koloslunečním. Všecky opisují schodnice, v jejichž ohnisku jednom Slunce stojí polohou, velikostí i podobou mezi sebou rozdílné.“ Zde používá pro elipsu výraz schodnice. V kapitole věnované bludicím (=planetám) v části nazvané „Družice Kralomocovy“ (=Jupiterovy) dále píše: „Jako Země jeden, má Jupiter čtyři měsíce neb družice, které, jako luna okolo Země, okolo pána svého se otáčejí a stínem jeho se zatmívají. Zatmění tato, často ze Země se spatřují nejen k určení drah družic těchto ale i k ustanovení délky zeměpisné velmi schopná jsou, zvláště pak tím znamenitá jsou, že nás rychlost světla změřiti naučila. Vyzkoumal totiž výtečný hvězdoslovec Römer, že zatmění družic Jupiterových v protisluní jeho o 8 minut 7 a 1/3 sekund dříve, v sousluní pak o ten samý čas později nastávají a se skončují, než se to ve čtvercích stává, kterýžto úkaz jinak vysvětliti se nedá, než tím, že světlo nějaký čas ku rozptýlení svému potřebuje, že tedy z větší dálky později a z menší dříve do oka našeho přicházejí.“ Zde pak používá výrazy protisluní a sousluní, které byly později nahrazeny podobnými českými výrazy přísluní a odsluní. Podobným vývojovým procesem prošel i výraz hvězdoslovec, který byl později nahrazen výrazem hvězdář.
Konferenci věnovanou životu a dílu českého buditele a popularizátora astronomie zahájí slavnostní odhalení zrekonstruovaného náhrobku Josefa Františka Smetany na Mikulášském hřbitově v pátek 10. března ve 13 hodin, na které je zvána i plzeňská veřejnost. Odpoledne i v sobotu pak program pokračuje v Přednáškovém sále Západočeského muzea přednáškami o životě a díle nejen J. F. Smetany, ale i jeho vrstevníků z řad národních obrozenců v Plzni. Česká astronomická společnost touto konferencí odstartuje sérii akcí, které se ke stoletému výročí od jejího založení uskuteční po celé ČR, nejvíce však právě v západních Čechách, kde má velice aktivní Západočeskou pobočku.
Organizátorem konference o životě a díle Josefa Františka Smetany konané v rámci Smetanovských dní je Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií, Fakultou pedagogickou ZČU v Plzni, Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, Západočeským muzeem v Plzni a dalšími partnery a to pod záštitou biskupa plzeňské diecéze Mons. ThLic. Tomáše Holuba, Th.D., rektora Západočeské univerzity v Plzni doc. Dr. RNDr. Miroslava Holečka, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Zrzaveckého. Mediálním partnerem je Československý časopis pro fyziku.
Odkazy:
Program konference „Život a dílo Josefa Františka Smetany“ – cíle a zaměření konference, program a abstrakty jednotlivých příspěvků
Josef František Smetana – internetová stránka na portále Astronomia s informacemi o astronomech, kde je možné si prohlédnout i první českou učebnici astronomie Josefa Františka Smetany Základové hvězdosloví čili astronomie
100 let České astronomické společnosti 1917-2017 – logo a banner ke stažení
100 let České astronomické společnosti 1917-2017 – program akcí k výročí založení v ČR
Kontakty pro novináře:
Josef JÍRA, předseda Západočeské pobočky České astronomické společnosti, tel. 777 332 621, info@zpcas.cz
Pavel SUCHAN, tiskový mluvčí České astronomické společnosti, tel. 737 322 815, suchan@astro.cz
Poznámky pro editory:
Josef František Smetana (1801–1861) je významnou obrozeneckou osobností Plzně. Rodák ze Svinišťan u České Skalice se do Plzně dostal jako člen premonstrátského řádu z Teplé. Péčí premonstrátů byl v Plzni založen filozofický ústav a Smetana byl jedním z jeho profesorů, zaměřoval se zejména na výuku přírodních věd. Ve spolupráci se svým starším kolegou, matematikem Josefem Vojtěchem Sedláčkem, prosazoval výuku v českém jazyce, byl aktivně činný v obrozeneckých spolcích, založil noviny Posel ode Mže, byl předsedou plzeňské části Lípy Slovanské. Je autorem česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie, napsal mnoho básní, založil a ze svých prostředků vybavil českou knihovnu pro studenty ústavu, pořádal nedělní přednášky pro učně, tovaryše a mistry, ... Smetana vydal v roce 1837 první česky psanou astronomickou publikaci „Základové hvězdosloví, čili astronomie“. Během jeho působení a pod jeho patronací v Plzni úspěšně dostudoval jeho o 22 let mladší bratranec Bedřich a složil maturitní zkoušku.
Západočeská pobočka je součástí České astronomické společnosti a sdružuje astronomy profesionály a amatéry a další zájemce o astronomii především z Plzeňského kraje. V současné době má více než 50 členů. Vedení pobočky se snaží vytvořit prostor a podmínky hlavně pro aktivní zájemce o astronomii. Organizuje klubová setkání, pořádá exkurze na výstavy a putování po zajímavých místech spojených s astronomií. Pod hvězdnou oblohou mají členové možnost se setkávat při pozorovacích víkendech a mnoha dalších pozorovatelských aktivitách. Při akcích určených pro veřejnost se pobočka snaží propagovat Českou astronomickou společnost a popularizovat astronomii v západních Čechách. www.astro.zcu.cz.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti