Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  J. F. Smetana: První český popularizátor astronomie

J. F. Smetana: První český popularizátor astronomie

Socha Josefa Františka Smetany stojí před Studijní a vědeckou knihovnou v Plzni v parku, který nese jeho jméno „Smetanovy sady“
Autor: Radka ŽÁKOVÁ, Česká astronomická společnost

Trochu ve stínu hudebního skladatele Bedřicha Smetany stojí dílo jeho staršího bratrance Františka, který byl profesorem na plzeňském filozofickém ústavu a gymnáziu. Právě Josef František Smetana se zasadil o popularizaci astronomie v Čechách a přispěl k tomu ve své době i první českou knihou o astronomii. V této učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Život a dílo tohoto, z hlediska astronomie významného českého buditele, připomene konference, která proběhne jako první z akcí k výročí 100 let od založení České astronomické společnosti v pátek 10. a v sobotu 11. března v Plzni. Konferenci zahájí v pátek odpoledne slavnostní odhalení opraveného náhrobku Josefa Františka Smetany na Mikulášském hřbitově v Plzni.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 9. 3. 2017.

Okolo sochy Josefa Františka Smetany, po kterém jsou pojmenovány Smetanovy sady před Studijní a vědeckou knihovnou, prochází už většina obyvatel Plzně bez většího povšimnutí. Život a dílo toho významného buditele představí první akce ke stoletému výročí založení České astronomické společnosti. Akce, která je součástí Smetanovských dnů. „Josef František Smetana byl autorem první česky psané knihy o astronomii a popularizátorem astronomie v době národního obrození. Stal se klíčovou osobností politického, kulturního i vědeckého života českého národního obrození v Plzni. Právě proto se jeho životu a dílu věnuje konference, kterou ke stoletému výročí vzniku České astronomické společnosti pořádáme,“ vysvětluje Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Jednotlivé příspěvky představí J. F. Smetanu nejen jako profesora silozpytu (=fyziky), ale i jako buditele, který ve svém volném čase zpravidla o víkendech realizoval veřejné přednášky pro občany města Plzně.

J. F. Smetana, rodák ze Svinišťan u České Skalice, také v Plzni napsal první knihu o astronomii v českém jazyce. Zasloužil se tím nejen o popularizaci astronomie v té době, ale také o české astronomické názvosloví. Ve své knize použil hodně nových českých výrazů z astronomie, pro které se používaly do té doby jen výrazy v němčině či latině. Tak například v textu kapitoly o drahách planet z jeho knihy Základové hvězdosloví čili astronomie, vydané v roce 1837,  můžeme číst: „Dle věčně znamenitých zákonů těchto Keplerových řídí se všechny planety i komety v běhu koloslunečním. Všecky opisují schodnice, v jejichž ohnisku jednom Slunce stojí polohou, velikostí i podobou mezi sebou rozdílné.“ Zde používá pro elipsu výraz schodnice. V kapitole věnované bludicím (=planetám) v části nazvané „Družice Kralomocovy“ (=Jupiterovy) dále píše: „Jako Země jeden, má Jupiter čtyři měsíce neb družice, které, jako luna okolo Země, okolo pána svého se otáčejí a stínem jeho se zatmívají. Zatmění tato, často ze Země se spatřují nejen k určení drah družic těchto ale i k ustanovení délky zeměpisné velmi schopná jsou, zvláště pak tím znamenitá jsou, že nás rychlost světla změřiti naučila. Vyzkoumal totiž výtečný hvězdoslovec Römer, že zatmění družic Jupiterových v protisluní jeho o 8 minut 7 a 1/3  sekund dříve, v sousluní pak o ten samý čas později nastávají a se skončují, než se to ve čtvercích stává, kterýžto úkaz jinak vysvětliti se nedá, než tím, že světlo nějaký čas ku rozptýlení svému potřebuje, že tedy z větší dálky později a z menší dříve do oka našeho přicházejí.“ Zde pak používá výrazy protisluní a sousluní, které byly později nahrazeny podobnými českými výrazy přísluní a odsluní. Podobným vývojovým procesem prošel i výraz hvězdoslovec, který byl později nahrazen výrazem hvězdář.

Josef František Smetana: Základové hvězdosloví čili astronomie, vyd. 1937 v Plzni, str.73+74
Josef František Smetana: Základové hvězdosloví čili astronomie, vyd. 1937 v Plzni, str.73+74

Konferenci věnovanou životu a dílu českého buditele a popularizátora astronomie zahájí slavnostní odhalení zrekonstruovaného náhrobku Josefa Františka Smetany na Mikulášském hřbitově v pátek 10. března ve 13 hodin, na které je zvána i plzeňská veřejnost. Odpoledne i v sobotu pak program pokračuje v Přednáškovém sále Západočeského muzea přednáškami o životě a díle nejen J. F. Smetany, ale i jeho vrstevníků z řad národních obrozenců v Plzni. Česká astronomická společnost touto konferencí odstartuje sérii akcí, které se ke stoletému výročí od jejího založení uskuteční po celé ČR, nejvíce však právě v západních Čechách, kde má velice aktivní Západočeskou pobočku.

Organizátorem konference o životě a díle Josefa Františka Smetany konané v rámci Smetanovských dní je Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií, Fakultou pedagogickou ZČU v Plzni, Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, Západočeským muzeem v Plzni a dalšími partnery a to pod záštitou biskupa plzeňské diecéze Mons. ThLic. Tomáše Holuba, Th.D., rektora Západočeské univerzity v Plzni doc. Dr. RNDr. Miroslava Holečka, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Zrzaveckého. Mediálním partnerem je Československý časopis pro fyziku.

Odkazy:

Program konference „Život a dílo Josefa Františka Smetany“ – cíle a zaměření konference, program a abstrakty jednotlivých příspěvků

Josef František Smetana – internetová stránka na portále Astronomia s informacemi o astronomech, kde je možné si prohlédnout i první českou učebnici astronomie Josefa Františka Smetany Základové hvězdosloví čili astronomie

100 let České astronomické společnosti 1917-2017 – logo a banner ke stažení

100 let České astronomické společnosti 1917-2017 – program akcí k výročí založení v ČR

Kontakty pro novináře:

Josef JÍRA, předseda Západočeské pobočky České astronomické společnosti, tel. 777 332 621, info@zpcas.cz

Pavel SUCHAN, tiskový mluvčí České astronomické společnosti, tel. 737 322 815, suchan@astro.cz

Poznámky pro editory:

Josef František Smetana (1801–1861) je významnou obrozeneckou osobností Plzně. Rodák ze Svinišťan u České Skalice se do Plzně dostal jako člen premonstrátského řádu z Teplé. Péčí premonstrátů byl v Plzni založen filozofický ústav a Smetana byl jedním z jeho profesorů, zaměřoval se zejména na výuku přírodních věd.  Ve spolupráci  se  svým  starším kolegou, matematikem  Josefem  Vojtěchem Sedláčkem,  prosazoval  výuku  v českém jazyce, byl aktivně činný v obrozeneckých spolcích,  založil  noviny  Posel  ode Mže,  byl  předsedou plzeňské části  Lípy  Slovanské.  Je autorem česky  psaných  učebnic  silozpytu  (fyziky), dějepisu  a  astronomie,  napsal  mnoho  básní,  založil  a ze  svých  prostředků  vybavil českou knihovnu  pro  studenty  ústavu,  pořádal  nedělní  přednášky  pro  učně,  tovaryše  a  mistry,  ... Smetana   vydal   v roce   1837   první česky   psanou   astronomickou   publikaci   „Základové hvězdosloví, čili astronomie“.  Během jeho působení a pod jeho patronací v Plzni úspěšně dostudoval jeho o 22 let mladší bratranec Bedřich a složil maturitní zkoušku.

Západočeská pobočka je součástí České astronomické společnosti a sdružuje astronomy profesionály a amatéry a další zájemce o astronomii především z Plzeňského kraje. V současné době má více než 50 členů. Vedení pobočky se snaží vytvořit prostor a podmínky hlavně pro aktivní zájemce o astronomii. Organizuje klubová setkání, pořádá exkurze na výstavy a putování po zajímavých místech spojených s astronomií. Pod hvězdnou oblohou mají členové možnost se setkávat při pozorovacích víkendech a mnoha dalších pozorovatelských aktivitách. Při akcích určených pro veřejnost se pobočka snaží propagovat Českou astronomickou společnost a popularizovat astronomii v západních Čechách. www.astro.zcu.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Josef František Smetana


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »