Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 30. dubna 2025 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Obloha

Měsíc je v novu v neděli 27. 4. ve 21:31 SELČ a první čtvrť nastane v neděli 4. května v 15:52 SELČ. Na večerní obloze se přiblíží k jasnému Jupiteru ve středu 30. dubna. V sobotu 3. května nastane konjunkce s Marsem.

Planety
Merkur a Neptun jsou pro nás na ranní obloze planety pro nízký sklon ekliptiky nepozorovatelné. Venuše (–4,8 mag) je úplně jiný případ, je velmi jasná a výrazná jako tzv. Jitřenka a je také k vidění na modré denní obloze, pokud víme, kam přesně se podívat. Saturn (1,2 mag) je níže nad obzorem než Venuše a navíc slabý, ale pokud si jej vyhledáte dalekohledem, pravděpodobně jej uvidíte bez prstence, protože letos je jejich sklon vůči nám velmi malý, a tak jsou extrémně tenké. Večer už pravděpodobně zmizel z dohledu slabý Uran (5,8 mag), který je za soumraku příliš nízko nad obzorem. Výše nad západem je jasný Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává Mars (0,9 mag), který je velmi blízko k hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce je na střední úrovni. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson proběhl úspěšně a snímky, které dorazily, potvrdily předpoklady o protáhlém tvaru, a navíc doplnily dohady, že by mohlo jít o kontaktní binární těleso, což se potvrdilo. V největším přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem 960 km a průlet posloužil především k testu přístrojového vybavení sondy, jejímž hlavním cílem jsou tělesa na dráze Jupiteru zvaná Trojáni. Planetka (52246) Donaldjohanson je považována za poměrně mladé těleso, úlomek dávné srážky před asi 150 miliony lety. Z počtu a velikosti kráterů bude nyní možné tuto hodnotu upřesnit. Navíc budeme mít k dispozici spektroskopická data o složení povrchu.

Planetka Donaldjohanson Autor: NASA/Goddard/SwRI/Johns Hopkins APL
Planetka Donaldjohanson
Autor: NASA/Goddard/SwRI/Johns Hopkins APL

29. dubna v 11:15 SELČ má z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayáně startovat raketa Vega-C s družicí Biomass. Název napovídá, že jejím zaměřením bude vše rostoucí, a to především lesy a jejich vazbu na cyklus oxidu uhličitého v atmosféře.

Ilustrace vypuštění družice Biomass z aerodynamického krytu rakety Vega-C Autor: ESA
Ilustrace vypuštění družice Biomass z aerodynamického krytu rakety Vega-C
Autor: ESA

Výročí

28. dubna 1900 (125 let) se narodil nizozemský astronom Jan Hendrik Oort. Jeho jméno nese tzv. Oortův oblak, což je předpokládaný sférický oblak kometárních jader sahající až na samé hranice Sluneční soustavy. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

1. května 2005 (20 let) sonda Cassini poprvé vyfotografovala měsíček Daphnis, obíhající uvnitř tzv. Keelerovy mezery v Saturnově prstenci. Jeho objev byl oznámen 6. května. Existenci měsíce prozrazovalo už dříve jeho gravitační působení, neboť hrany mezery jsou v jeho blízkosti zvlněné.

2. května 1780 (245) si William Herschel všiml, že hvězda ksí Ursae Majoris je dvojitá. Obě složky jsou podobně jasné (necelých 5 mag) a oběhnou se za bezmála 60 roků. Některé zdroje uvádí, že šlo o první takový objev dvojhvězdy v historii. To samozřejmě odporuje naší představě, kdy víme, že například dvojice hvězd Mizar–Alcor je viditelná i nepříliš kvalitním zrakem a že samotný Mizar je snadno rozlišitelná dvojhvězda už malým zvětšením. Velmi podrobnou studii o objevech prvních dvojhvězd sepsal Leoš Ondra, který již v roce 1999 prokázal, že už Benedetto Castelli, přítel Galilea, rozlišil Mizara na dvě složky. Poté upozornil Galilea a ten o svém pozorování učinil o tom podrobný záznam. A jedna ze složek, Mizar A, se zapsal do historie i v roce 1887, kdy rozdvojení čáry vápníku ve spektru prokázalo, že i jedna ze složek je spektroskopickou dvojhvězdou. Dnes už víme, že obě složky jsou podvojné.

Výhled na příští týden 

  • Mars přechází přes M44 Jesličky
  • Výročí: Cecilia Payne-Gaposchkin
  • Výročí: George Elwood Smith

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Daphnis, Jan Hendrik Oort, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »