18. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc je v novu v neděli 27. 4. ve 21:31 SELČ a první čtvrť nastane v neděli 4. května v 15:52 SELČ. Na večerní obloze se přiblíží k jasnému Jupiteru ve středu 30. dubna. V sobotu 3. května nastane konjunkce s Marsem.

Planety
Merkur a Neptun jsou pro nás na ranní obloze planety pro nízký sklon ekliptiky nepozorovatelné. Venuše (–4,8 mag) je úplně jiný případ, je velmi jasná a výrazná jako tzv. Jitřenka a je také k vidění na modré denní obloze, pokud víme, kam přesně se podívat. Saturn (1,2 mag) je níže nad obzorem než Venuše a navíc slabý, ale pokud si jej vyhledáte dalekohledem, pravděpodobně jej uvidíte bez prstence, protože letos je jejich sklon vůči nám velmi malý, a tak jsou extrémně tenké. Večer už pravděpodobně zmizel z dohledu slabý Uran (5,8 mag), který je za soumraku příliš nízko nad obzorem. Výše nad západem je jasný Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává Mars (0,9 mag), který je velmi blízko k hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce je na střední úrovni. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson proběhl úspěšně a snímky, které dorazily, potvrdily předpoklady o protáhlém tvaru, a navíc doplnily dohady, že by mohlo jít o kontaktní binární těleso, což se potvrdilo. V největším přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem 960 km a průlet posloužil především k testu přístrojového vybavení sondy, jejímž hlavním cílem jsou tělesa na dráze Jupiteru zvaná Trojáni. Planetka (52246) Donaldjohanson je považována za poměrně mladé těleso, úlomek dávné srážky před asi 150 miliony lety. Z počtu a velikosti kráterů bude nyní možné tuto hodnotu upřesnit. Navíc budeme mít k dispozici spektroskopická data o složení povrchu.

29. dubna v 11:15 SELČ má z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayáně startovat raketa Vega-C s družicí Biomass. Název napovídá, že jejím zaměřením bude vše rostoucí, a to především lesy a jejich vazbu na cyklus oxidu uhličitého v atmosféře.

Výročí

28. dubna 1900 (125 let) se narodil nizozemský astronom Jan Hendrik Oort. Jeho jméno nese tzv. Oortův oblak, což je předpokládaný sférický oblak kometárních jader sahající až na samé hranice Sluneční soustavy. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

1. května 2005 (20 let) sonda Cassini poprvé vyfotografovala měsíček Daphnis, obíhající uvnitř tzv. Keelerovy mezery v Saturnově prstenci. Jeho objev byl oznámen 6. května. Existenci měsíce prozrazovalo už dříve jeho gravitační působení, neboť hrany mezery jsou v jeho blízkosti zvlněné.

2. května 1780 (245) si William Herschel všiml, že hvězda ksí Ursae Majoris je dvojitá. Obě složky jsou podobně jasné (necelých 5 mag) a oběhnou se za bezmála 60 roků. Některé zdroje uvádí, že šlo o první takový objev dvojhvězdy v historii. To samozřejmě odporuje naší představě, kdy víme, že například dvojice hvězd Mizar–Alcor je viditelná i nepříliš kvalitním zrakem a že samotný Mizar je snadno rozlišitelná dvojhvězda už malým zvětšením. Velmi podrobnou studii o objevech prvních dvojhvězd sepsal Leoš Ondra, který již v roce 1999 prokázal, že už Benedetto Castelli, přítel Galilea, rozlišil Mizara na dvě složky. Poté upozornil Galilea a ten o svém pozorování učinil o tom podrobný záznam. A jedna ze složek, Mizar A, se zapsal do historie i v roce 1887, kdy rozdvojení čáry vápníku ve spektru prokázalo, že i jedna ze složek je spektroskopickou dvojhvězdou. Dnes už víme, že obě složky jsou podvojné.

Výhled na příští týden 

• Mars přechází přes M44 Jesličky
• Výročí: Cecilia Payne-Gaposchkin
• Výročí: George Elwood Smith

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).