Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2023 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi mlhovin, galaxií, hvězdokup, polární záře či zatmění Slunce. Kalendář nabízí dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Slyšíme-li jméno Smetana, vybaví se nám hudební skladatel Bedřich Smetana. Někdo vzpomene na jeho nelehké životní osudy, jiný si začne pobrukovat melodii z Prodané nevěsty či z některé symfonické básně z cyklu Má vlast, jiný si jej představí na dřívější tisícikorunové bankovce. Bohužel jen málokdo si pod jménem Smetana představí Josefa Františka Smetanu, autora první české učebnice astronomie a českých učebnic fyziky a dějepisu, nejvýznamnějšího plzeňského obrozence a profesora plzeňského filozofického ústavu, o 23 let staršího bratrance Bedřicha Smetany.
Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 9. 9. 2017. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházejícími nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.
Zveme všechny zájemce na odbornou konferenci „24 hodin s J. F. Smetanou" v termínu 8. až 9. 3. 2019, která si klade za cíl přiblížit významnou osobnost města Plzně, člena premonstrátského řádu z Teplé a autora česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie.
Město Plasy, NTM Centrum stavitelského dědictví, spolek Přeskopec, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni vás srdečně zvou na akci „Den Ludvíka Očenáška“, který se koná v sobotu 13. května v Plasech.
Trochu ve stínu hudebního skladatele Bedřicha Smetany stojí dílo jeho staršího bratrance Františka, který byl profesorem na plzeňském filozofickém ústavu a gymnáziu. Právě Josef František Smetana se zasadil o popularizaci astronomie v Čechách a přispěl k tomu ve své době i první českou knihou o astronomii. V této učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Život a dílo tohoto, z hlediska astronomie významného českého buditele, připomene konference, která proběhne jako první z akcí k výročí 100 let od založení České astronomické společnosti v pátek 10. a v sobotu 11. března v Plzni. Konferenci zahájí v pátek odpoledne slavnostní odhalení opraveného náhrobku Josefa Františka Smetany na Mikulášském hřbitově v Plzni.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se Společností pro ochranu motýlů a dalšími partnery si vás dovolují pozvat na akci Můří noc, která se uskuteční v sobotu 14. 5. 2016 od 18h v Bezvěrově. Návštěvníkům se tak naskytne výjimečná šance se seznámit s hmyzími obyvateli Manětínské oblasti tmavé oblohy. Po setmění se mohou všichni těšit na odchyt nočních motýlů na světlo. Akce bude doplněná o astronomické pozorování a přednášky. Všichni účastníci akce obdrží pravou manětínskou tmu v dárkovém balení.
V roce 2017 uplyne 180 let od vydání první česky psané publikace "Základowé hwězdoslowi, čili astronomie". Tato útlá kniha, která vyšla roku 1837, je dílem doktora filozofie a profesora na filozofickém ústavu v Plzni Josefa Františka Smetany, autora publikací v oboru fyziky, dějin národa, či přírodopisu a tvůrce českého astronomického názvosloví. Největším odkazem Josefa Františka Smetany je však jeho celoživotní postoj k důležitosti vzdělanosti národa. Tímto vás zveme na odbornou konferenci o životě a díle jednoho z nejvýznamnějších pedagogů a osobností doby obrození v Plzni.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně si vás dovoluje pozvat na přednášku "Hvězdné safari" Ondřeje Trnky, člena České astronomické společnosti a odborného pracovníka hvězdárny v Plzni a rokycanech. Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 3. 3. 2016 na statku Lüftnerka od 18h.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 16. dubna 2016 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě.
V sobotu 12. prosince 2015 proběhne v plzeňské ZOO adventní program tentokráte i za účasti členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Na statku Lüftnerka, kde bude probíhat tradiční adventní program, si můžete vyslechnout od 17 hodin přednášku člena naší pobočky PhDr. Ing. Oty Kéhara, Ph.D. na téma „Lucie noci upije a dne nepřidá“, aneb lidové pranostiky pohledem astronoma. Součástí našeho programu bude v případě jasného počasí i pozorování noční oblohy za pomoci dovezené astronomické techniky.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 11. dubna 2015 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. Pokud máte zájem, ještě máme poslední volná místa…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
