Odpalování rakety. Dny vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti si Vás dovolujeme pozvat na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 12. 9. 2015. Mezi vystavovateli najdete i stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti, který bude umístěn tak jako minulý rok v Šafaříkových sadech před budovou muzea a to v termínu 11. - 12. 9. 2015 (od 9h do 17h). Kromě expozice ZpČAS tu najdete i stánek Hvězdárny a planetária Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech a oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.
Celý program Dnů vědy a techniky je mnohem obsáhlejší a na jeho prohlídku doporučujeme minimálně jeden den. Ohlasy veřejnosti na realizaci této popularizační akci v Plzni jsou velmi pozitivní a odráží se to i v návštěvnosti, která se u našich expozic zpravidla pohybuje kolem 10000 návštěvníků během obou dnů.
Podobně jako v předchozích letech budou moci návštěvníci naší expozice pozorovat sluneční fotosféru a chromosféru dovezenými dalekohledy. Za pomoci interaktivních exponátů se dozvíte, jak se měří vzdálenosti ve vesmíru. Pro ty nejmenší máme připravené různé stolní hry s astronomickou tématikou včetně mechanické stavebnice fiktivního robotického vozítka.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude instalováno jednoduché vypouštěcí zařízení, ze kterého bude možné postavenou vodní raketu odstartovat. Každou celou hodinu pak bude možné zhlédnout i ukázky startů raket na jiné alternativní pohony (lihové, TPH apod.).
Hvězdárna v Rokycanech na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP PlzeňHvězdárna v Rokycanech
Ve stánku Hvězdárny v Rokycanech se návštěvníci seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru. Může se jednat o zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zatmění Slunce je také rovněž speciálním typem zákrytu. Zákryty těles lze i počítačově simulovat. Ve stánku bude také možné návštěvníkům změřit jejich reakční doby. To je důležité nejen pro pozorování zákrytů, ale může to být důležité např. i pro řidiče. Součástí expozice bude i výstava: Astronomie převážně nevážně. Ta pohlíží na astronomii z neobvyklého úhlu.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni
Přijďte se na vlastní oči přesvědčit, jak nám fyzika v domácnosti zjednodušuje život. Zjistěte, jaké z fyzikálních zákonitostí nalezneme v kuchyni, obýváku, koupelně či v dětském pokoji. Nebojte se. Ve skutečnosti to je jednoduché a bude vás to bavit.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČÚ na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
