Odpalování rakety. Dny vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti si Vás dovolujeme pozvat na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 12. 9. 2015. Mezi vystavovateli najdete i stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti, který bude umístěn tak jako minulý rok v Šafaříkových sadech před budovou muzea a to v termínu 11. - 12. 9. 2015 (od 9h do 17h). Kromě expozice ZpČAS tu najdete i stánek Hvězdárny a planetária Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech a oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.
Celý program Dnů vědy a techniky je mnohem obsáhlejší a na jeho prohlídku doporučujeme minimálně jeden den. Ohlasy veřejnosti na realizaci této popularizační akci v Plzni jsou velmi pozitivní a odráží se to i v návštěvnosti, která se u našich expozic zpravidla pohybuje kolem 10000 návštěvníků během obou dnů.
Podobně jako v předchozích letech budou moci návštěvníci naší expozice pozorovat sluneční fotosféru a chromosféru dovezenými dalekohledy. Za pomoci interaktivních exponátů se dozvíte, jak se měří vzdálenosti ve vesmíru. Pro ty nejmenší máme připravené různé stolní hry s astronomickou tématikou včetně mechanické stavebnice fiktivního robotického vozítka.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude instalováno jednoduché vypouštěcí zařízení, ze kterého bude možné postavenou vodní raketu odstartovat. Každou celou hodinu pak bude možné zhlédnout i ukázky startů raket na jiné alternativní pohony (lihové, TPH apod.).
Hvězdárna v Rokycanech na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP PlzeňHvězdárna v Rokycanech
Ve stánku Hvězdárny v Rokycanech se návštěvníci seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru. Může se jednat o zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zatmění Slunce je také rovněž speciálním typem zákrytu. Zákryty těles lze i počítačově simulovat. Ve stánku bude také možné návštěvníkům změřit jejich reakční doby. To je důležité nejen pro pozorování zákrytů, ale může to být důležité např. i pro řidiče. Součástí expozice bude i výstava: Astronomie převážně nevážně. Ta pohlíží na astronomii z neobvyklého úhlu.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni
Přijďte se na vlastní oči přesvědčit, jak nám fyzika v domácnosti zjednodušuje život. Zjistěte, jaké z fyzikálních zákonitostí nalezneme v kuchyni, obýváku, koupelně či v dětském pokoji. Nebojte se. Ve skutečnosti to je jednoduché a bude vás to bavit.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČÚ na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
