Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dvoudenní konference připomenula významného astronoma ze západních Čech
Josef Jíra Vytisknout článek

Dvoudenní konference připomenula významného astronoma ze západních Čech

Plzeň restaurovala náhrobek Josefa Františka Smetany.
Autor: Smetanovské dny/Image Pro.

V rámci 100. výročí založení České astronomické společnosti se v Plzni uskutečnila odborná konference o životě a díle Josefa Františka Smetany, který je dodnes pro řadu lidí neznámou osobností, navíc se pohybující ve stínu svého mladšího bratrance a hudebního skladatele Bedřicha Smetany.  Termín konání odborné konference 10. a 11. 3. 2017 byl zvolený záměrně na narozeniny Josefa Františka Smetany. Konference se stala součástí právě probíhajícího festivalu hudby s názvem Smetanovské dny, který v Plzni téměř 40 let nabízí nápadité kulturní projekty či zajímavá umělecká setkání.

Začátek konference byl spojený se slavnostním odhalením obnoveného náhrobku J. F. Smetany na bývalém Mikulášském hřbitově v Plzni. Právě iniciativa členů Západočeské pobočky ČAS upozornila památkáře města Plzně na jeden dosud bezejmenný kamenný náhrobek, který patřil právě J. F. Smetanovi. Spolu se Správou veřejného statku města Plzně pak vznikl projekt na rekonstrukci náhrobku. V městském depozitu byl nalezen vhodný litinový kříž, který restaurátor osadil a podle dochované fotografické dokumentace vyrobil věrnou kopii destičky s jeho jménem. Zároveň byl hřbitov, kde se Smetanův hrob nachází, doplněn o nový informační systém. V současné době probíhají na Mikulášském hřbitově další rozsáhlé rekonstrukční práce, které by měly důstojně zviditelnit „plzeňský Slavín“, kde jsou uloženy ostatky významných osobností jako např. Josefa Kajetána Tyla či Emila Škody.

Další program naší odborné konference, nad kterou převzala záštitu řada osobností společenského a kulturního života v Plzni jakými jsou biskup plzeňské diecéze Mons. ThLic. Tomáš Holub, Th.D., rektor Západočeské univerzity v Plzni doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček, hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, primátor města Plzně Martina Zrzavecký, se již odehrával v prostorách Západočeského muzea, kam se sjela téměř čtyřicítka odborníků a zájemců o život a dílo J. F. Smetany. O úvodní slovo se postaral děkan Fakulty pedagogické ZČU v Plzni RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., na jeho slova navázal předseda České astronomické společnosti, Ing. Jan Vodrák, DrSc., dr.h.c. Poté Josefa Františka Smetanu, osobnost Premonstrátského řádu v Teplé, představil opat kláštera Filip Zdeněk Lobkovic.

Josef František Smetana (1801-1861) Autor: Wikimedia Commons, uživatel Boris7. CC BY-SA 3.0
Josef František Smetana (1801-1861)
Autor: Wikimedia Commons, uživatel Boris7. CC BY-SA 3.0
Následující program se již odehrával po oba dva dny v odborném duchu. Zazněla více než desítka příspěvků nejenom o životě a díle J. F. Smetany, ale i o architektuře, hudbě, politice a spolupracovnících J. F. Smetany. Odborný program konference byl vkusně doplněn o hudební vystoupení nastupující hvězdou světového formátu, houslistou Markem Pavelcem, který příznačně zahrál skladby slavnějšího Smetany. Velké překvapení přinesl poslední příspěvek konference  doc. RNDr. Jindřicha Bečváře, CSc., který opravil datum narození J. F. Smetany.  Na většině dobových materiálů včetně náhrobku či pomníku ve Smetanových sadech se uvádí datum narození 11. 3. 1801.  Nicméně správné datum narození dle matričního zápisu je 24. 3. 1801. Jak mohlo dojít k takovému omylu? Vše odhaluje právě matriční záznam, ze kterého je patrné, že číslo 11, uvedené ve vedlejším sloupci, je číslem popisným, kde se J. F. Smetana narodil. Je tedy dosti pravděpodobné, že např. osoba vypisující křestní list se přehlédla.

A co říci na závěr… Z velmi pozitivních ohlasů jak účastníků, tak i přednášejících jsme se rozhodli, že i v následujících letech uspořádáme pokračování odborné konference na podobné téma. Kdy a  jakou formou je v tuto chvíli stále otázkou. Těšit se však můžeme na impaktovaný sborník z konference o životě a díle Josefa Františka Smetany z roku 2017.

Za Západočeskou pobočku České astronomické společnosti bych rád poděkoval všem přednášejícím, účastníkům a organizacím, kteří se podíleli na zdárném průběhu konference, jmenovitě Plzeňské filharmonii, Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, Hvězdárně v Rokycanech a Plzni a Západočeskému muzeu v Plzni.

Prohlédněte si fotogalerii z akce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS
[2] Reportáž na ZAK TV (v čase 9:30)
[3] Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany
[4] J. F. Smetana: První český popularizátor astronomie
[5] Fotogalerie z akce

Převzato: Zp ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Západočeská pobočka ČAS, Josef František Smetana


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »