Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 22. března 2017 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Obloha

Měsíc je před novem, v pondělí 20. března v 16:58 SEČ nastává poslední čtvrť. Jeho přiblížení k Saturnu, který je ráno nad jihem ve Střelci, proběhne 20. března na vzdálenost 4°. Slábnoucí srpek bude pak obtížněji viditelný.

Planety:
Venuše (–4,1 mag) je ve fázi úzkého srpku a 25. března projde dolní konjunkcí se Sluncem. Vzhledem k pozici Venuše na obloze jakoby nad Sluncem je letos šance ji ve dne pozorovat i v období konjunkce, takže je potřeba jen odstínit sluneční světlo.
Slabší Mars (1,4 mag) je večer nad západem, ale především upozorněme na jasný Merkur, který se nyní vynořuje nízko nad obzorem a i k jeho pozorování ve dne může přispět jeho jasnost kolem –1 mag. K hledání Merkuru večer je vhodný čas po 19. hodině.
Jupiter (–2,4 mag) vychází už mezi 19. a 20. hodinou a vrcholí už kolem jedné. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,4 mag) je nejlépe vidět na ranní obloze, na jihu po páté hodině.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 3. 3:15 | 23:10   20. 3. Ganymed, zatmění zač. 21:41
Io, zatmění zač. 21:52
23. 3. 0:45 | 20:40   21. 3. Io, zákryt konec 0:28
Ganymed, zákryt konec 1:35
25. 3. 2:25 | 22:15   25. 3. Europa, zatmění zač. 1:28
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nyní opravdu velmi nízká, kotouč je beze skvrn. Vyšší geomagnetickou aktivitu v severských oblastech však můžeme očekávat i v tomto týdnu, protože k Zemi se natáčí velká koronální díra. V té unikají rychle k Zemi částice slunečního větru a při kontaktu s magnetosférou způsobují i pěkné polární záře. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Opět se můžeme těšit z pozorování komet. V nabídce je především snadno viditelná 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která nyní prochází známým obrazcem Velkého vozu. Další a slabší kometka C/2015 V2 (Johnson) je v souhvězdí Herkula. Celkovou situaci v čase 20:30 SEČ i detaily poloh nabízí mapky níže. Škoda, že nevychází počasí, přesto alespoň informativně přidáváme upozornění, jak krásné seskupení vytvoří kometa 41P s dvojicí známých Messiérových objektů, z nichž jedním je galaxie a druhým planetární mlhovina Sova.

Kometa 41P u M108 a M97
Kometa 41P u M108 a M97

41P na konci března a začátku dubna 2017
41P na konci března a začátku dubna 2017

20. března v 11:28 SEČ začíná astronomické jaro. Slunce tak překročí  jarní bod v souhvězdí Ryb (nenechme se mást jeho vstupem do znamení Berana, do souhvězdí Berana už, díky precesi, více než dva tisíce let nevstupuje). Podle všeho se brzy přidá i příroda.

V neděli 26. března ve 2:00 SEČ se mění čas na 3:00 SELČ.

Pozorování č. 17: Jarní rovnodennost a zodiakální světlo (20. 3. 2017)

Jarní rovnodennost je přesně daný (vypočítatelný) okamžik, kdy Slunce vstupuje do znamení Berana, respektive protne na své dráze ekliptikou nebeský rovník a dostává se s jižní na severní polokouli. Toto místo na obloze se nazývá jarní bod a vlivem precese se pomalu (o 50,26" ročně) posouvá po ekliptice směrem proti zdánlivému pohybu Slunce.
V roce 2017 jaro na severní polokouli začíná v pondělí 20. března v 11h 28m SEČ. Mohlo by se proto zdát, že právě v tento den bude délka dne a noci stejná. Není to ovšem úplná pravda a to ani s ohledem na odhlédnutí od nenulového horizontu. Hlavní důvody jsou dva. Jedná se o nebodovou velikost slunečního kotouče a lom světla způsobený zemskou atmosférou. V den rovnodennosti tak Slunce vidíme o přibližně 10 minut déle, než je trvání noci (12h 10m oproti 11h 50m). Shodná délka dne a noci (12h oproti 12h), tedy skutečná rovnodennost, nastala již o tři dny dříve 17. března.

Zvířetníkové světlo nad Krounou. Autor: Michal  Vařečka
Zvířetníkové světlo nad Krounou.
Autor: Michal Vařečka
A ještě jedna poznámka, tentokrát již skutečně pozorovatelský tip. Právě v období kolem jarní rovnodennosti nastávají večer po západu Slunce nejlepší podmínky pro sledování zodiakálního světla, které je také někdy nazýváno zvířetníkové. Jedná se o slabý světelný kužel, který kopíruje ekliptiku. Jeho podstatou je rozptýlené sluneční světlo odrážející se od částeček drobného meziplanetárního prachu a plynu. Vhodnost březnových večerů pro jeho sledování je dána maximálním sklonem ekliptiky vůči obzoru právě v tomto období. Pro sledování zodiakálního světla je nutno najít místo nerušené světelným znečištěním, s dobrým výhledem nad západo-severozápadní obzor. Vrchol kuželu zodiakálního světla je možné najít až do vzdálenosti přibližně 90° od Slunce. V letošním roce budou pro sledování zodiakálního světla vhodné i astronomické podmínky, neboť v čase rovnodennosti bude Měsíc, který jeho hledání může znemožnit stejně jako výše zmíněné umělé světelné znečištění, ve fázi kolem poslední čtvrti.

Pozorování č. 18: (136472) Makemake, transneptunická trpasličí planeta, v opozici (23. 3. 2017)

Nejpříznivější podmínky pro sledování trpasličí planety Makemake v letošním roce nastávají v závěru března, kdy se dostává do opozice se Sluncem. Promítat se bude do souhvězdí Vlasy Bereniky a kolem půlnoci místního času ji nalezneme, respektive spíše vyfotografujeme, 65° nad jižním obzorem.

Trpasličí planeta Makemake a její nově objevený měsíček. Autor: HST/NASA/ESA
Trpasličí planeta Makemake a její nově objevený měsíček.
Autor: HST/NASA/ESA
Makemake obíhá Slunce za drahou Neptunu. Její původní označení bylo 2005 FY9. Makemake byla objevena 31. března 2005 trojicí objevitelů (M. E. Brown, Ch Trujillo, D. Rabinowitz). Objekt byl formálně klasifikován jako plutoid dne 11. července 2008.
Makemake obíhá Slunce ve vzdálenosti 38–53 au, tedy jen o málo dále než Pluto. S průměrem 1300–1900 km je třetí největší trpasličí planetou právě po Plutu a Eris. Makemake je relativně jasné těleso, po Plutu jde o nejjasnější transneptunické těleso a je tak v dosahu výkonných amatérských dalekohledů. Její zdánlivá jasnost v čase letošní opozice činí 16,9 mag. Důvodem je vysoké albedo (odrazivost), která byla stanovena na 80 %. Jedna z hypotéz, vysvětlující tento jev, předpokládá, že na povrchu tělesa mohla v minulosti zmrznout atmosféra. Uvažuje se, že tento proces probíhá i u Pluta – v perihéliu (když je planeta nejblíže ke Slunci) je atmosféra ve velké míře v plynném stavu, ale na druhé straně oběžné dráhy v aféliu plyn vymrzne a může vytvořit hladké lesklé plochy.
V dubnu 2016 byl oznámen objev měsíce této trpasličí planety, který byl objeven Hubbleovým vesmírným dalekohledem, pracovně se nazývá S/2015 (136472) 1. Trpasličí planeta má oběžnou dobu 112 tisíc dnů, což odpovídá více než 306 rokům. Velká poloosa dráhy měří 45,6 au. Bylo by škoda se nepokusit o její vyhledání či vyfocení.

Pozorování č. 19: Messier Marathon (25. 3. 2017)

Ve druhé polovině 18. století francouzský astronom Charles Messier, známý pozorovatel komet, začal sestavovat seznam mlhavých vesmírných objektů. Jednalo se z dnešního hlediska o hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. V Messierově době byly vnímány jen jako mlhavé „obláčky“, které neměnily v průběhu času svoji pozici na obloze a astronomům se často pletly právě s kometami. Soupis, který z této jeho činnosti postupem doby, počínaje rokem 1757, vznikal, obsahuje 110 objektů, které jsou označovány jako M1 až M110 a ustálilo se pro něj označení Messierův katalog.
Náhoda tomu chtěla, že se Slunce jednou ročně, vždy kolem jarní rovnodennosti, dostane do oblasti, v níž se nenachází žádný objekt slavného Messierova katalogu. Z toho však vyplývá, že na samém konci zimy a začátku jara lze teoreticky během jediné noci spatřit prakticky všechny položky slavného soupisu nejjasnějších deep-sky objektů severní oblohy. Stačí jen, aby vám přálo trochu štěstí na počasí a abyste byli velice dobře připraveni.
A od toho už je jen krok k „Messierovskému maratónu“. Vymysleli si jej pro zábavu, motivaci k pozorování a získávání nových zkušeností astronomové amatéři v Severní Americe. „Běhá“ se už mnoho desítek let. Samozřejmě, že jako každý maratón, není ani tento jednoduchý. Obzvlášť když „pravověrní sportovci“ při něm zakazují používat jakékoli pomůcky usnadňující vyhledávání jednotlivých objektů (např. dělené kruhy, natož pak další moderní automaticky naváděné montáže).

Mozaika vybraných objektů Messiérova katalogu pořízených behěm Messiérovského maratónu v roce 2011 Autor: Martin Gembec
Mozaika vybraných objektů Messiérova katalogu pořízených behěm Messiérovského maratónu v roce 2011
Autor: Martin Gembec

V roce 2017 připadá měsíční nov na úterý 28. března, tedy na čas, který je pro pořádání maratónu velmi vhodný. S ohledem na kalendář je tedy celosvětově klání v hledání 110 položek Messierova katalogu letos směrováno na víkendovou noc ze soboty 25. na neděli 26. března. Pokud si ovšem zorganizujete sledování na jinou noc, nikdo vás za to nezatratí. Hlavní je dobrá příprava, jasné nebe a dostatek odhodlání strávit stále ještě až nepříjemně chladnou noc pod hvězdami.

Přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, autor Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Falcon 9 zvládl 16. března ráno našeho času vynést družici Echostar 23. Šlo o dosud nejtěžší vynášenou družici na dráhu přechodovou ke geostacionární. Díky tomu se po velmi dlouhé době neuskutečnil pokus o přistání prvního stupně. Ten byl proto bez dnes už typických přistávacích noh a roštových kormidel.
  • Japonsko také úspěšně vypustilo vojenskou radarovou družici. Postarala se o to v pátek raketa H-IIA.
  • Poslední start proběhl v noci na neděli, když raketa Delta IV vynesla komunikační družici SATCOM 9.
  • Také v tomto týdnu by měly proběhnout hned dva starty raket. Jednak Ariane 5 má vynést dvě komunikační družice a potom Atlas V bude vynášet nákladní loď Cygnus k ISS. Tato nákladní loď ponese jméno John Glenn na počest nedávno zesnulého astronauta.

Výročí

  • 21. března 1762 (255 let) zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Významně přispěl k poznání jižní oblohy, když z ostrova Réunion katalogizoval asi 10 tisíc hvězd, zavedl 14 nových souhvězdí a přidal na 42 deep-sky objektů.
  • 22. března 1982 (35 let) odstartoval ke své třetí misi raketoplán Columbia. Zajímavostí mise bylo, že během letu bylo zjištěno poškození tepelné ochrany raketoplánu, naštěstí ne v nejnamáhanějších místech. Přistání také neproběhlo na základně Edwards v Kalifornii, kde mimořádně hodně pršelo. Jako jediný raketoplán tedy přistál na White Sands v Novém Mexiku.
  • 23. března 1912 (105 let) se narodil významný raketový konstruktér Wernher von Braun. Znám je nejprve jako konstruktér německých válečných raket V2, které ničily cíle v Británii, aby posléze pomohl vynést první americkou družici i americké astronauty na Měsíc.

Výhled na příští týden

  • Merkur na večerní obloze
  • 100 pozorování: Maximální východní elongace Merkuru
  • 100 pozorování: M104 v nejlepší pozici
  • Výročí: Veněra 8
  • Výročí: planetka (2) Pallas a (4) Vesta
  • Výročí: kometa Hale-Bopp
  • Výročí: Bernard Lyot (úmrtí)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Abbe Nicolas Louis de Lacaille, Raketoplán Columbia, Wernher von braun


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »