Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 14. dubna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 12. dubna ve 4:31 SELČ. Objeví se jako srpek na večerní obloze. V sobotu 17. dubna bude na denní obloze procházet kolem Marsu. Nejblíže, méně než půl stupně daleko bude kolem pravého poledne (13 hodin letního času), ale Mars bude asi viditelný až kolem západu Slunce, kdy už ho Měsíc předběhne a bude výše nad obzorem.

Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,4 mag) putující mezi rohy Býka.

Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Vnitřní planety, Venuše a Merkur jsou poblíž horní konjunkce se Sluncem a dají se tedy pozorovat na snímcích koronografu SOHO. (Venuše má dlouhé čárky, vznikající přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru, Merkur vstoupí do zorného pole zprava asi od úterý).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Povrch je beze skvrn a jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Perseverance opustila vrtulníček Ingenuity a stojí od něj cca 65 metrů východním směrem. Testovací let měl proběhnout v neděli, ale při přechodu z režimu předletového na letový došlo k chybě, a tak se bude test muset opakovat. Vrtulník je v pořádku. I při vysoké rychlosti otáčení listů rotoru by nevzlétl, protože listy nejsou natočeny vhodně pro samotný vzlet.

7. dubna proběhl úspěšný start 60 družic Starlink (L23). První stupeň rakety úspěšně dosedl na mořskou plošinu. Šlo o 79. úspěšné přistání.

V Číně došlo 8. dubna bez předchozího upozornění ke startu rakety CZ-4B s družicí Shiyan-6-03.

9. dubna proběhl úspěšný start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-18 a trojicí kosmonautů, kteří po třech hodinách letu zakotvili u Mezinárodní vesmírné stanice. Na počest 60. výročí letu prvního kosmonauta byla kosmická loď výjimečně pojmenována J. A. Gagarin.

Sojuz MS-17 se oddělí od ISS v sobotu 17. dubna a trojice kosmonautů přistane v Kazachstánu.

Výročí

Tento týden patří hlavně 60. výročí prvního letu člověka do vesmíru. Jednotlivé instituce u nás se k němu vrací různými akcemi, především v pondělí 12. dubna. Osudům Jurije Alexejeviče Gagarina se věnoval seriál na Kosmonautix.cz. Výročí se věnuje i zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015.

12. dubna 1851 (170 let) se narodil anglický astronom Edward Walter Maunder. Věnoval se pozorování slunečních skvrn a slunečnímu magnetizmu. Období snížené aktivity Slunce mezi roky 1645 a 1715 dnes nazýváme Maunderovo minimum.

12. dubna 1981 (40 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.

17. dubna 1921 (100 let) se narodil americký astronom Harold Lester Johnson. Společně s Williamem Morganem představil systém měření jasu hvězd pomocí filtru ultrafialového, modrého a zeleného (U-B-V). Systém UBV se používá pro fotometrické určení barvy hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc vysoko na obloze a zákryt kappa Gem
  • výročí: Saljut 1, vypuštění
  • výročí: fragmenty komety 73P

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Harold Lester Johnson, Columbia, STS-1, Edward Walter Maunder, Vostok 1, Jurij Gagarin, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »