Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2011

15. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 15. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 15. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 11. do 17. 4. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Končí ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. dubna 2011 ve 21:00 SELČ

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v pondělí 11. dubna. O víkendu se bude nacházet v sousedství Saturnu a hvězdy Spica v Panně.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je viditelný celou noc. V případě mimořádných podmínek se zkuste zaměřit na světlejší oblačný útvar na severní polokouli - protáhlou bouři. Optimální čas k pozorování najdete na AF.
Jupiter (-2,1 mag) je úhlově blízko Slunce. Putuje zorným polem korónografu SOHO.
Venuše (-4,0 mag) je už téměř nepozorovatelná, a když, tak pouze nízko nad východním obzorem před východem Slunce.

Aktivita Slunce je nižší. Menších slunečních skvrn je však stále dostatečné množství k pozorování, dejte pozor na použití správného filtru. Zajímavé je Slunce i v čáře H-alfa, kdy lze zachytit filamenty či protuberance a stále se něco děje.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 6. dubna se kosmická loď Sojuz TMA-21 spojila se stanicí ISS.
  • 14. dubna je plánován start rakety Atlas 5 s vojenským staelitem NROL 34.
  • Marsovské vozidlo Curiosity se chystá ke startu. Nyní prošlo zátěžovými testy. Průběh letu, přistání a práci robota si můžete prohlédnout díky vynikající počítačové animaci.
  • Ke startu se chystá také kosmická sonda k Jupiteru Juno. Nyní byla převezena na Floridu.
  • MESSENGER bude schopen vybrané oblasti fotografovat ve velmi vysokém rozlišení (např. jako na právě uvedeném záběru s rozlišením 16 m / pixel).

Výročí

  • 12. dubna 1961 (50 let) odstartoval do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin. Výročí se podrobně věnuje tiskové prohlášení na našem serveru: Jurij Gagarin nás všechny před padesáti roky pozval do vesmíru.
  • 11. dubna 2006 (5 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Venus Express. Ta nyní pokračuje ve výzkumu atmosféry Venuše.
  • 12. dubna 1981 (30 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Vostok 1, Jurij Gagarin, Venus Express


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »