Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2021

14. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 7. dubna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně jasná nova v souhvězdí Kassiopeia. Perseverance má vysadit vrtulníček Ingenuity, který provede testy přežití v mrazivé marsovské noci a o týden později snad i poletí. Starship SN11 úspěšně letěla, ale před přistáním selhala a došlo k její destrukci. Na ISS se má 9. dubna vydat další tříčlenná posádka v Sojuzu MS-18. Před 30 lety byla vypuštěna velká gama observatoř Compton, před 20 lety startovala umělá družice Mars Odyssey a před 15 lety byla na dráhu kolem Venuše navedena Venus Express.

Obloha

Měsíc bude v novu až příští pondělí 12. dubna ve 4:31 SELČ. Mezitím jej budeme vídat dopoledne nebo nad ránem. Jeho konjunkce se Saturnem a Jupiterem se chystá na brzké ráno 6. dubna. S Jupiterem se potká velmi nízko nad jihovýchodem 7. dubna.

Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,4 mag) putující mezi rohy Býka. Spolu s ním zaujme na tmavší obloze také šikmý kužel zvířetníkového světla.

Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše po horní konjunkci se Sluncem se dá pozorovat na snímcích koronografu SOHO (dlouhé čárky kolem jasného zdroje vznikají přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Potěšení přineslo jen majitelům speciálních h-alfa dalekohledů, kde byly k vidění krásné velké protuberance. Povrch je beze skvrn a jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Nova Cas 2021 je stále poměrně snadno viditelná hvězda nedaleko otevřené hvězdokupy M52, která náhle zjasnila 18. března. Její jasnost je asi 8 mag.

Kosmonautika

Perseverance tento týden vysadí na povrch vrtulníček Ingenuity. V uplynulém týdnu došlo k jeho plnému vyklopení a k víkendu probíhalo poslední nabíjení baterií na 100 %. Po vysazení už bude vrtulník vyhříván jen pomocí vlastních akumulátorů nabíjených ze solárního panelu. Pokud půjde vše dobře, budou uvolněny listy rotoru, provedeny testy motorů a čidel a 11. dubna by mohl proběhnout první let. O jeho případném provedení máme být informováni 12. dubna.

Sol 43, 4. 4. 2021, vrtulníček Ingenuity byl právě vyložen na povrch Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech
Sol 43, 4. 4. 2021, vrtulníček Ingenuity byl právě vyložen na povrch Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Starship SN11 sice zvládla celý let do výšky 10 km i plachtění zpět, ale při překlápěcím manévru a zažehnutí motorů došlo k anomálii při které došlo k destrukci tohoto testovacího exempláře. Přes další selhání jsou v plném proudu přípravy Starship SN15, která má mnohá vylepšení oproti prototypům osm až jedenáct. Otázka je, jak jsou na tom motory Raptor, protože i ty prochází neustálým vylepšováním a možná právě ty stojí za dosavadními neúspěchy při přistávacích manévrech.

Na konci března jsme mohli zaznamenat ještě čínský start – raketa CZ-4C vynesla družici Gaofen 12-02.

Čína také oznámila, že místem přistání Tianwen-1 v polovině května bude oblast Utopia Planitia.

5. dubna se posádka ISS dočasně zmenší na trojici, protože čtveřice, která přiletěla na stanici v Crew Dragonu jej předokuje z portu IDA-2 na zadní části stanice na kolmo ležící port IDA-3. Uvolní tím místo pro misi Crew-2, která má startovat 22. 4.

Konfigurace ISS k 19. březnu 2021 s naznačeným přesunem Crew Dragona 5. dubna 2021 z portu IDA-2 na IDA-3 Autor: NASA
Konfigurace ISS k 19. březnu 2021 s naznačeným přesunem Crew Dragona 5. dubna 2021 z portu IDA-2 na IDA-3
Autor: NASA

7. dubna je v plánu další start rakety Falcon 9 s šedesáti družicemi sítě Starlink (start č. L23). První stupeň byl zřejmě použit zatím pouze jednou a opět se pokusí přistát na mořské plošině.

9. dubna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-18. Posádku tvoří dva Rusové (Oleg Novickij, Pjotr Dubrov) a po delší době jeden Američan (Mark Vande Hei).

Výročí

5. dubna 1991 (30 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části elektromagnetických vln.

7. dubna 2001 (20 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící umělá družice – Mars Odyssey. Jejím hlavním úkolem je sledování klimatu planety a přenos dat ze sond na povrchu.

11. dubna 2006 (15 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Venus Express. Tato sonda zkoumala především atmosféru Venuše a některé změny na povrchu (horké lávové proudy na povrchu). Mise byla ukončena vstupem do atmosféry v lednu 2015.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Mars na večerní obloze
  • výročí: Edward W. Maunder
  • výročí: Vostok 1, první let člověka, Jurij Alexejevič Gagarin
  • výročí: STS-1, raketoplán Columbia
  • výročí: Harold L. Johnson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Venus Express, Comptonova observatoř, Compton gamma ray observatory, Mars Odyssey, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »