Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

Představa soustavy bílého trpaslíka a staré hvězdy
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library

V souhvězdí Kassiopeia vzplála relativně jasná nova. Nova je díky svému jasu dostupná i v triedrech, její jasnost se nyní pohybuje okolo 7,8 mag. Zdá se, že zjasňování se již zastavilo a nejspíše dosáhla maxima své jasnosti. Jaký bude její další vývoj, je těžké odhadovat. V triedrové dostupnosti by měla zůstat minimálně v následujících dnech. Objekt dostal označení Nova Cas 2021 = V1405 Cas. Hvězda však byla známá již před svým vzplanutím díky pečlivému českému pozorovateli.

Objev hvězdy

Samotné vzplanutí novy objevil Japonec Yuji Nakamura dne 18. 3. 2021 na svých snímcích z elektronické kamery na teleobjektivu jako objekt o jasnosti 9,6 mag. Následná spektroskopická pozorování objektu potvdila, že se skutečně jedná o novu. Objev byl oznámen v elektronickém cirkuláři Mezinárodní astronomické unie č. 4945.

Zbyněk Henzl se svým dalekohledem v pozorovatelně Autor: Zbyněk Henzl
Zbyněk Henzl se svým dalekohledem v pozorovatelně
Autor: Zbyněk Henzl
Zajímavostí objektu je, že proměnnost této hvězdy byla známá již před současným velkým zjasněním. Jako geometrickou proměnnou hvězdu ji objevil český pozorovatel Zbyněk Henzl z Lounska, který ji zapsal do českého katalogu proměnných hvězd jako CzeV3217. Stalo se tak poprvé, kdy „česká“ proměnná hvězda byla objevena ještě před stádiem vzplanutí novy.

Co jsou proměnné hvězdy

Jde o hvězdy, které mění svoji jasnost, příčiny změn mohou být různé. Jedním z typů jsou geometrické proměnné, kde ke změnám jasnosti může docházet díky jejich rotaci či orbitálnímu pohybu ve vícehvězdném systému. Tyto změny jasnosti u hvězdy CzeV3217 zaznamenal Zbyněk Henzl ještě před samotným vzplanutím novy.

Nova je astronomický jev, při kterém hvězda prudce zvýší svoji jasnost (zhruba desettísíckrát). Dříve se myslelo, že se na obloze objevila nová hvězda (latinsky stella nova). Ve skutečnosti jde o starého bílého trpaslíka, který je ve dvojhvězdném systému s jinou hvězdou. Bílý trpaslík vysává hmotu (vodík) ze svého souputníka na svůj povrch. Pokud dojde k překročení tzv. zápalné teploty na povrchu bílého trpaslíka, tak dojde k zapálení termonukleární reakce, která má explozivní charakter. Explozi pozorujeme jako novu. Obě hvězdy explozi přežijí a proces přenosu hmoty s následným výbuchem se může po nějaké době opakovat.

Hledací mapka pro Nova Cas 2021, širší pohled Autor: Stellarium
Hledací mapka pro Nova Cas 2021, širší pohled
Autor: Stellarium

Kde novu nalézt a kdy pozorovat

Hledací mapka pro Nova Cas 2021, detail Autor: Stellarium
Hledací mapka pro Nova Cas 2021, detail
Autor: Stellarium
Nova Cas 2021 se nachází v blízkosti známé otevřené hvězdokupy M52 a mlhoviny Bublinka (NGC 7635). Je poměrně snadno nalezitelná, jako pomůcku k vyhledání můžeme použít prodloužení spojnice hvězd Shedar a Caph ze souhvězdí Kassiopeia směrem ke hvězdokupě M52 (viz přiložené vyhledávací mapky).

Nova je cirkumpolární, je tedy viditelná celou noc a nikdy nezapadá. Zvečera ji nyní najdeme zhruba 30° nad SSZ obzorem. Kolem půlnoci pak okolo 20° nad severem. Souřadnice novy (J2000) jsou: 23 24 47.741 +61 11 14.82.   

Nova Cas 2021 (V1405 Cas) 21. 3. 2021, expozice 5 s, ISO 6400, Canon 6Dmod, Sigma Art 35 mm, f2,2
Vložený detail dalekohledem WO FLT98, ohnisko 510 mm, 16×30 s, ISO 800, montáž EQ-6. Autor: Martin Gembec
Nova Cas 2021 (V1405 Cas) 21. 3. 2021, expozice 5 s, ISO 6400, Canon 6Dmod, Sigma Art 35 mm, f2,2 Vložený detail dalekohledem WO FLT98, ohnisko 510 mm, 16×30 s, ISO 800, montáž EQ-6.
Autor: Martin Gembec

Nova Cas 2021 u M52 - srovnání se snímekm z roku 2011 Autor: Martin Gembec
Nova Cas 2021 u M52 - srovnání se snímekm z roku 2011
Autor: Martin Gembec

České objevy proměnných hvězd

Nova Cas 2021 na snímku z robotického dalekohledu FRAM na La Palmě Autor: FZU, Martin Mašek
Nova Cas 2021 na snímku z robotického dalekohledu FRAM na La Palmě
Autor: FZU, Martin Mašek
Jak již bylo zmíněno, vzplanuvší hvězda je vedena v českém katalogu proměnných hvězd pod číslem 3217. Díky pečlivé práci českých pozorovatelů je v katalogu v současné době již 3435 objektů. První záznamy se v tomto katalogu, spravovaném Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, objevily v roce 1993. V roce 2013 přibyla proměnná hvězda s pořadovým číslem 500. Fakt, že k objevu dalších 500 hvězd nebylo zapotřebí dalších 20 let, ale stačily pouhé 3 roky, svědčí o tom, že i amatérští astronomové používají ke své práci stále lepší dalekohledy, větší kamery a výkonnější software.

Sekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet – planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV). Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody a informace k pozorování proměnných hvězd a další služby, které k pozorování potřebují.  

Český robotický dalekohled

Na hvězdu se zaměřil i český robotický dalekohled FRAM CTA-N (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor) na La Palmě, Kanárské ostrovy. Jde o 25cm zrcadlový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain, který je vybaven elektronickou kamerou. Dalekohled je spravován Fyzikálním ústavem AV ČR v rámci projektu Cherenkov telescope array. Měření jasnosti Novy Cas 2021 bylo prováděno ve více fotometrických filtrech.

•    18. 3. 2021, 20:30 UT, jasnost (mag): B = 9,02, V = 8,72, R = 8,43
•    19. 3. 2021, 20:25 UT, jasnost (mag): B = 8.25, V = 7.82, R = 7.44.


Dalekohled FRAM na La Palmě v rámci projektu CTA Autor: FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Dalekohled FRAM na La Palmě v rámci projektu CTA
Autor: FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Vzplanutí Novy Cas 2021 bylo dokonce nalezeno dodatečně na archivních snímcích pořízených FRAMem. Předobjevové snímky byly pořízeny za účelem měření atmosférické extinkce, které FRAM provádí. Jasnost novy 17. 3. 2021, 00:29 UT,  R = 11,0 mag  a 17. 3. 22:27 B = 10,0 mag.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] CBET 4945
[2] http://var2.astro.cz/
[3] CzeV katalog



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Martin Mašek, FRAM, Zbyněk Henzl, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, CzeV katalog, CzeV3217, Nova Cas 2021


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »