Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně...
Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá...
Jak vznikla tato neobvyklá světlá skalní formace na Marsu? Podrobné studium těchto prstů vyvolané možností, že by se mohlo jednat o ložiska soli z vyschlého dna dávného jezera, nyní ukazuje na prozaičtější možnost, že se jedná o sopečný popel. Studium přesné barvy formace ukazuje na...
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011. Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC ...
Tuto globální mapu energetických neutronů ve falešných barvách jinak rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají vodu na Marsu s využitím detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co neutrony dělat s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
Tuto globální mapu ve falešných barvách energetických neutronů jinak Rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají na Marsu vodu s pomocí detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co dělat neutrony s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
THEMIS není starověká řecká bohyně, ale je to soudobý akronym pro zobrazovací systém tepelné emise THermal EMission Imaging System. Nahoře je pozoruhodný první infračervený snímek Marsu tímto přístrojem z nově obíhající družice Mars Odyssey. Infračervený snímek pořízený 30.října zabírá výseč...
Po meziplanetární cestě trvající 200 dní vstoupila kosmická sonda Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem Rudé planety. Tento poslední úspěch je vítán, jelikož v minulosti bylo často vidět, jak je Mars obtížné navštívit. Počínaje prvními sovětskými pokusy v roce 1960 to zkusilo kolem 30 výprav, ale...
Příští zastávka: Mars. V sobotu odstartovala z Cape Canaveral na Floridě kosmická sonda 2001 Mars Odyssey na svou cestu ke vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu koncem října. Nahoře je zobrazena raketa Delta II jenž vynáší ze startovací rampy automatickou sondu umístěnou v kuželovitém vrcholu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně...
Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá...
Jak vznikla tato neobvyklá světlá skalní formace na Marsu? Podrobné studium těchto prstů vyvolané možností, že by se mohlo jednat o ložiska soli z vyschlého dna dávného jezera, nyní ukazuje na prozaičtější možnost, že se jedná o sopečný popel. Studium přesné barvy formace ukazuje na...
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011. Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC ...
Tuto globální mapu energetických neutronů ve falešných barvách jinak rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají vodu na Marsu s využitím detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co neutrony dělat s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
Tuto globální mapu ve falešných barvách energetických neutronů jinak Rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají na Marsu vodu s pomocí detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co dělat neutrony s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
THEMIS není starověká řecká bohyně, ale je to soudobý akronym pro zobrazovací systém tepelné emise THermal EMission Imaging System. Nahoře je pozoruhodný první infračervený snímek Marsu tímto přístrojem z nově obíhající družice Mars Odyssey. Infračervený snímek pořízený 30.října zabírá výseč...
Po meziplanetární cestě trvající 200 dní vstoupila kosmická sonda Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem Rudé planety. Tento poslední úspěch je vítán, jelikož v minulosti bylo často vidět, jak je Mars obtížné navštívit. Počínaje prvními sovětskými pokusy v roce 1960 to zkusilo kolem 30 výprav, ale...
Příští zastávka: Mars. V sobotu odstartovala z Cape Canaveral na Floridě kosmická sonda 2001 Mars Odyssey na svou cestu ke vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu koncem října. Nahoře je zobrazena raketa Delta II jenž vynáší ze startovací rampy automatickou sondu umístěnou v kuželovitém vrcholu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
