Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně...
Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá...
Jak vznikla tato neobvyklá světlá skalní formace na Marsu? Podrobné studium těchto prstů vyvolané možností, že by se mohlo jednat o ložiska soli z vyschlého dna dávného jezera, nyní ukazuje na prozaičtější možnost, že se jedná o sopečný popel. Studium přesné barvy formace ukazuje na...
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011. Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC ...
Tuto globální mapu energetických neutronů ve falešných barvách jinak rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají vodu na Marsu s využitím detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co neutrony dělat s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
Tuto globální mapu ve falešných barvách energetických neutronů jinak Rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají na Marsu vodu s pomocí detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co dělat neutrony s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
THEMIS není starověká řecká bohyně, ale je to soudobý akronym pro zobrazovací systém tepelné emise THermal EMission Imaging System. Nahoře je pozoruhodný první infračervený snímek Marsu tímto přístrojem z nově obíhající družice Mars Odyssey. Infračervený snímek pořízený 30.října zabírá výseč...
Po meziplanetární cestě trvající 200 dní vstoupila kosmická sonda Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem Rudé planety. Tento poslední úspěch je vítán, jelikož v minulosti bylo často vidět, jak je Mars obtížné navštívit. Počínaje prvními sovětskými pokusy v roce 1960 to zkusilo kolem 30 výprav, ale...
Příští zastávka: Mars. V sobotu odstartovala z Cape Canaveral na Floridě kosmická sonda 2001 Mars Odyssey na svou cestu ke vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu koncem října. Nahoře je zobrazena raketa Delta II jenž vynáší ze startovací rampy automatickou sondu umístěnou v kuželovitém vrcholu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně...
Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá...
Jak vznikla tato neobvyklá světlá skalní formace na Marsu? Podrobné studium těchto prstů vyvolané možností, že by se mohlo jednat o ložiska soli z vyschlého dna dávného jezera, nyní ukazuje na prozaičtější možnost, že se jedná o sopečný popel. Studium přesné barvy formace ukazuje na...
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011. Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC ...
Tuto globální mapu energetických neutronů ve falešných barvách jinak rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají vodu na Marsu s využitím detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co neutrony dělat s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
Tuto globální mapu ve falešných barvách energetických neutronů jinak Rudé planety vytvořili badatelé, kteří hledají na Marsu vodu s pomocí detektorů na palubě družice Mars Odyssey. Co mají co dělat neutrony s vodou? Když kosmické paprsky z meziplanetárního prostoru proniknou tenkou...
THEMIS není starověká řecká bohyně, ale je to soudobý akronym pro zobrazovací systém tepelné emise THermal EMission Imaging System. Nahoře je pozoruhodný první infračervený snímek Marsu tímto přístrojem z nově obíhající družice Mars Odyssey. Infračervený snímek pořízený 30.října zabírá výseč...
Po meziplanetární cestě trvající 200 dní vstoupila kosmická sonda Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem Rudé planety. Tento poslední úspěch je vítán, jelikož v minulosti bylo často vidět, jak je Mars obtížné navštívit. Počínaje prvními sovětskými pokusy v roce 1960 to zkusilo kolem 30 výprav, ale...
Příští zastávka: Mars. V sobotu odstartovala z Cape Canaveral na Floridě kosmická sonda 2001 Mars Odyssey na svou cestu ke vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu koncem října. Nahoře je zobrazena raketa Delta II jenž vynáší ze startovací rampy automatickou sondu umístěnou v kuželovitém vrcholu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
