Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropská mise Proba-3 přináší revoluci ve studiu koróny i díky Čechům

Evropská mise Proba-3 přináší revoluci ve studiu koróny i díky Čechům

Sluneční koróna z koronografu ASPIICS mise Proba-3. Červeně jsou v čáře ionizovaného hélia znázorněny filamenty unikajícího plazmatu.
Autor: ESA/Proba-3/ASPIICS/Simeon Schmauß

Unikátní mise Proba-3 Evropské vesmírné agentury ESA je tvořena dvojicí družic na hodně výstředné eliptické dráze kolem Země. Díky tomu, že obě družice jsou schopny letět v bezprecedentně přesně udržované formaci, vytváří první z nich stín, a druhá se chová jako dalekohled sledující sluneční koronu. Nyní byla díky týmu koronografu ASPIICS a nadšenců do zpracování snímků publikována fantastická animace zachycující 5 hodin vývoje koróny v těsném okolí Slunce, včetně výronů plazmatu do kosmického prostoru. Čeští vědci a inženýři z optoelektronického centra TOPTEC AV ČR v Turnově na tom mají významný podíl, neboť jsou konstruktéry objektivu tohoto koronografu.

Díky tomu, že tým koronografu ASPIICS mise Proba-3 uvolnil RAW snímky známému kouzelníkovi s daty ze stran amatérských nadšenců Simeonu Schmaußovi, můžeme obdivovat fantastický snímek a animaci korony v extrémním detailu. Dříve bylo možné takové snímky vidět jen v případě úplných zatmění zpracovaných Miroslavem Drucmüllerem. Z povrchu Země je však zatmění dlouhé maximálně několik minut a ani v případě pozorování z více stanovišť nedosáhneme dost plynulé animace snímků, která by ukázala změny v nejvnitřnější části koróny těsně nad povrchem Slunce.

Úplná zatmění Slunce způsobovaná naším přirozeným sousedem Měsícem, jsou zatím nepřekonatelná, pokud jde o pohled do koróny až k povrchu Slunce. Ovšem Proba-3, byť limitovaná ohybovými jevy světla, vidí také velmi blízko ke slunečnímu povrchu a díky letu ve formaci, dlouhému až šest hodin, dostávají vědci úplně nová, dosud nepozorovaná data. A díky týmu ASPIICS a Simeonovi můžeme nyní i my lehce nahlédnout, jak tato data vypadají. A je to neuvěřitelné.

Mise Proba-3 Evropské vesmírné agentury ESA má i výrazné zapojení českých vědců a inženýrů. V optoelektronickém centru TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Turnově byl vyvinut a vyroben objektiv pro samotný koronograf ASPIICS a v Brně ve společnosti Honeywell vyvinuli tříosý gyroskop pro tuto misi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská mise Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce
[2] Tříosý gyroskop z Česka poletí na letošní evropské misi Proba-3
[3] Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční korona, Koronograf, Proba-3


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »