28. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 14. 7. v 0:49 SELČ. Vzhledem k malému sklonu ekliptiky vůči obzoru se nachází jen nízko nad západním obzorem.
Planety
Na ranní obloze můžeme nejlépe pozorovat Saturn (1 mag). Ten je za svítání už více než 25° vysoko nad jihovýchodním obzorem. Jeho prstenec je již hodně sklopený a vypadá jako tenká čárka. Mars (1 mag) září jako výrazná červená hvězdička níže nad východním obzorem. Objevuje se už také Jupiter (–2 mag), který je vidět jen těsně při severovýchodním obzoru, ale se svojí jasností bude podobně výrazný, jako zmíněné slabší planety. Pro zajímavost dodejme, že na ranní obloze jsou i dalekohledem viditelné vzdálené plynné planety. 10° východně od Saturnu, v souhvězdí Ryb, je slabý Neptun (7,9 mag) a 5° východně od Marsu je Uran (5,8 mag). Venuše a Merkur se nachází východně od Slunce, ale pro pozorovatele ve střední Evropě jsou prakticky nepozorovatelné, jen extrémně nízko při obzoru.
Aktivita Slunce byla na střední úrovni. Skvrn je trochu méně a silné erupce vzácnější. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
NLC, noční svítící oblaka, si dala v týdnu pauzu. Případný jasnější úkaz může přijít kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.
Autor: Ján Gajdoš
Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers, která už dosahuje jasnosti asi 6 mag na fotografiích je vidět kromě bílého prachového i modrý iontový ohon. Po obrazcem souhvězdí Lva lze vyhledat kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), naději letošního podzimu, která zatím dosahuje jasnosti asi 10 mag. Nachází se přibližně ve vzdálenosti, kde obíhá Mars a zjasňuje nyní výrazně pomaleji, než bylo očekáváno, takže na podzim by nakonec nemusela být vůbec snadno viditelná. Uvidíme, co přinesou další dva měsíce a jak jasná nakonec v říjnu bude.
Kosmonautika a sondy
Ve čtvrtek 4. 7. po odkladu úspěšně odstartovala raketa Firefly Alpha. Vynesla osm minidružic (CubeSatů) NASA a amerických univerzit. Protože jde o druhý plně úspěšný start této rakety z celkově pěti pokusů, jde o velmi důležitý okamžik pro firmu Firelfy Aerospace.
3. 7. se uskutečnil výstup do volného kosmu z paluby čínské orbitální stanice Tiangong. Hlavním cílem výstupu byla obsluha vědeckých experimentů na vnějšku stanice.
1. 7. provedla úspěšný start také japonská raketa H-3, která vynesla radarovou družici ALOS-4 (též známou jako Daichi-4), která výrazně zvýší četnost snímání povrchu Japonska v rádiovém oboru s vysokým rozlišením.
Úspěšný start zaznamenal i Falcon 9 se Starlinky a čínská CZ-6A s družicemi Tianhui 5-02 určenými k dálkovému průzkumu Země pro geografické účely.
Hned v pondělí 8. 7. má startovat Falcon 9 s první velkou tureckou geostacionární telekomunikační družicí Türksat 6A. Následovat mají 9. 7. Starlinky na Falconu 9, ale hlavně dlouho připravovaný inaugurační let nové evropské rakety Ariane 6. Při jejím startu budou vyneseny jen malé družice, jejichž přehled shrnuje seriál na Kosmonautix.cz.
Kosmická loď Starliner zůstane u ISS připojena zhruba do druhé poloviny července. Boeing ve spolupráci s NASA dokončil 80 % simulací a pozemních testů potřebných k pochopení chování pohonného systému kosmické lodi Calypso.
Výročí
9. července 1979 (45 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.
11. července 1979 (45 let) zanikla v atmosféře stanice Skylab. Její části dopadly i do západní Austrálie, poblíž města Esperance, asi 500 km východně od Perthu. Trosky naštěstí nikoho nezasáhly a nenadělaly ani žádné škody, jež by stály za řeč. Stanice měla sice po vypuštění řadu problémů, ale díky opravě se na ní nakonec vystřídaly tři posádky v lodích Apollo s celkem devíti astronauty.
Výhled na příští týden
- Měsíc u hvězdy Antares (17. 7.)
- Výročí: Samuel Molyneux
- Výročí: Apollo 11
- Výročí: Shoemaker-Levy 9 dopadla na Jupiter
- Výročí: Georges Lemaître
- Výročí: Sinope, měsíček Jupiteru
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
