37. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 15. září ve 3:40 SELČ.
Na ranní obloze projde v blízkosti jasné Venuše. V pondělí 11. 9. bude nad ní poblíž hvězdokupy Jesličky. V úterý 12. 9. bude od ní vlevo asi 11 stupňů.

Planety
Večer je nad jihovýchodem Saturn (0,4 mag) a nad jihem je před půlnocí. Jupiter (−2,6 mag) vychází až po 21. hodině a ráno za svítání je velmi vysoko (60°) nad jižním obzorem. Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka. Neptun (7,8 mag) je vidět pouze dalekohledem a prochází tento týden kolem hvězdičky 5,6 mag v souhvězdí Ryb. Uran (5,7 mag) je se svojí jasností vlastně viditelný i pouhým okem, ale malý dalekohled jej odhalí snadněji. Na obloze je nyní nedaleko Jupiteru.

Aktivita Slunce byla poměrně nízká a rozčísla to hlavně erupce M2,1 ze 7. září. Povrch Slunce však zdobí již tradičně hodně skvrn a velmi pěkné jsou i tmavé filamenty nad povrchem a protuberance viditelné na okrajích (odkazy směřují na krásné detaily od Pavla Prokopa). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) již o víkendu prolomila hranici 4 mag a jen nízká výška nad obzorem brání její viditelnosti pouhým okem. Nyní již nevystoupí ani za svítání příliš vysoko, takže asi přijdeme o možnost vidět její krátký ohon, který dobře odhalí fotografie. V týdnu se přesune její viditelnost na oblohu večerní. Konkrétně tedy ráno bude ještě vidět v pondělí 11. a v úterý 12. 9., od středy jedině v případě velké jasnosti. Stejně špatné budou podmínky její večerní viditelnosti. Jistá naděje je hlavně 14. až 16. září, kdy bude i dosahovat maximální jasnosti (není vyloučeno že v rozmezí 2 až 3 mag).

Pro případ průzračného počasí připomínáme mapky k vyhledání komety na ranní i večerní obloze.

Kosmonautika

5. září proběhlo kompletní tankování a 4s statický zážeh motoru Vulcain 2.1 připravované evropské rakety Ariane 6. Testovací exemplář byl natankován, poprvé také zažehnut a pak byl kapalný vodík a kyslík přečrpán zpět do zásobníků. Proběhla tedy simulace bezpečného přerušení během plánovaného startu.

Raketa H-IIA vynesla 7. září při svém předposledním civilním startu dva významné náklady. Prvním byla rentgenová observatoř XRISM (společný projekt JAXA a NASA s příspěvkem ESA). Druhým nákladem byla sonda SLIM, která se za několik měsíců /po velmi úsporné dráze) dostane k Měsíci a pokusí se na jeho povrch přistát.

Společnost Virgin Galactic provádí nyní každý měsíc jednu misi, při které se platící turisté dostávají na hranice atmosféry a nakrátko do stavu mikrogravitace (chcete-li, beztíže). Mise Galactic 03 proběhla úspěšně 8. září.

Falcon 9 vynesl 9. září 22 družic Starlink verze 2 mini. Tento let by nebyl nijak vybočující z řady mnoha misí, ovšem tentokrát šlo o 150. úspěšné přistání prvního stupně (stupeň B1076 letěl už sedmkrát).

Neděle 10. září přinesla start rakety Atlas V z Floridy. Šlo o poslední start Atlasu V pro NRO a vynášeny byly družice sítě SILENTBARKER. Raketa startovala v nejsilnější konfiguraci Atlas V 551 (s 5,4 m širokým aerodynamickým krytem, pěti pomocnými motory na tuhé pohonné látky a jedním motorem na horním stupni Centaur).

Blíží se start další tříčlenné posádky na ISS. Raketa Sojuz má startovat 15. září s kosmickou lodí Sojuz MS-24. Na ISS letí Oleg Kononěnko (Rusko, 5. kosmický let) jako velitel, Nikolaj Čub (Rusko, 1. let) jako palubní inženýr a Loral O'Hara (USA, 1. let) jako palubní inženýrka.

Výročí

14. září 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská bezpilotní loď Zond 5. Ta vycházela konstrukčně z lodí Sojuz a jako první se jí podařil oblet Měsíce a návrat k Zemi. Kabina i s živými organismy na palubě přistála na padácích do Indického oceánu, kde byla vylovena a převezena do Moskvy. Sonda pořídila také snímek Země, na němž je dobře patrná Afrika.

14. září 1978 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12. Ta přistála na povrchu Venuše 21. prosince, o několik dnů dříve než Veněra 11. Sonda odesílala informace z povrchu po dobu 110 minut, což bylo v extrémních podmínkách, které na povrchu panují, velmi dobré. Podařilo se jí také zaznamenat blesky a hromy.

16. září 1848 (175 let) byl objeven Saturnův měsíc Hyperion. Poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který také objev publikoval dříve než Bondovi. Měsíc je to podle fotografií na první pohled velmi zvláštní. Navíc obíhá kolem Saturnu po protáhlé dráze poblíž velkého Titanu, což by mohlo být příčinou toho, že rotuje zcela chaoticky, což je u měsíců planet naprosto neobvyklé.

Výhled na příští týden 

• Merkur na ranní obloze
• výročí: Šavit, první izraelský start s družicí
• výročí: sonda Galileo, zánik
• výročí: Emil Škrabal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).