Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2023

37. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 13. září 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 9. do 17. 9. 2023. Měsíc bude v novu, předtím potká Venuši. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) nás potěšila na ranní obloze, ale období nejlepší viditelnosti skončilo. Slunce je poměrně klidné. Raketa H-IIA vynesla rentgenovou observatoř XRISM a misi k Měsíci SLIM. Falcon 9 letěl úspěšně po 225. a první stupeň přistál po 150. Na ISS má startovat tříčlenná posádka v Sojuzu MS-24. Probíhají testy Ariane 6. Před 55 lety startovala mise Zond-5 s živými tvory kolem Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 15. září ve 3:40 SELČ.
Na ranní obloze projde v blízkosti jasné Venuše. V pondělí 11. 9. bude nad ní poblíž hvězdokupy Jesličky. V úterý 12. 9. bude od ní vlevo asi 11 stupňů.

Planety
Večer je nad jihovýchodem Saturn (0,4 mag) a nad jihem je před půlnocí. Jupiter (−2,6 mag) vychází až po 21. hodině a ráno za svítání je velmi vysoko (60°) nad jižním obzorem. Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka. Neptun (7,8 mag) je vidět pouze dalekohledem a prochází tento týden kolem hvězdičky 5,6 mag v souhvězdí Ryb. Uran (5,7 mag) je se svojí jasností vlastně viditelný i pouhým okem, ale malý dalekohled jej odhalí snadněji. Na obloze je nyní nedaleko Jupiteru.

Aktivita Slunce byla poměrně nízká a rozčísla to hlavně erupce M2,1 ze 7. září. Povrch Slunce však zdobí již tradičně hodně skvrn a velmi pěkné jsou i tmavé filamenty nad povrchem a protuberance viditelné na okrajích (odkazy směřují na krásné detaily od Pavla Prokopa). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) již o víkendu prolomila hranici 4 mag a jen nízká výška nad obzorem brání její viditelnosti pouhým okem. Nyní již nevystoupí ani za svítání příliš vysoko, takže asi přijdeme o možnost vidět její krátký ohon, který dobře odhalí fotografie. V týdnu se přesune její viditelnost na oblohu večerní. Konkrétně tedy ráno bude ještě vidět v pondělí 11. a v úterý 12. 9., od středy jedině v případě velké jasnosti. Stejně špatné budou podmínky její večerní viditelnosti. Jistá naděje je hlavně 14. až 16. září, kdy bude i dosahovat maximální jasnosti (není vyloučeno že v rozmezí 2 až 3 mag).

C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023, 12×60 sekund, Orion CT8 (200/900@1006 mm), ASI294MC Pro, pointace ASIAir Mini a ASI120MM, montáž EQ6 OnStep. Do snímku složeného na hvězdy citlivě vložena kometa ze snímku složeného na kometu. Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023, 12×60 sekund, Orion CT8 (200/900@1006 mm), ASI294MC Pro, pointace ASIAir Mini a ASI120MM, montáž EQ6 OnStep. Do snímku složeného na hvězdy citlivě vložena kometa ze snímku složeného na kometu.
Autor: Martin Gembec

Pro případ průzračného počasí připomínáme mapky k vyhledání komety na ranní i večerní obloze.

Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ
Autor: Jakub Černý

Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ. Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ.
Autor: Jakub Černý

Kosmonautika

5. září proběhlo kompletní tankování a 4s statický zážeh motoru Vulcain 2.1 připravované evropské rakety Ariane 6. Testovací exemplář byl natankován, poprvé také zažehnut a pak byl kapalný vodík a kyslík přečrpán zpět do zásobníků. Proběhla tedy simulace bezpečného přerušení během plánovaného startu.

Raketa H-IIA vynesla 7. září při svém předposledním civilním startu dva významné náklady. Prvním byla rentgenová observatoř XRISM (společný projekt JAXA a NASA s příspěvkem ESA). Druhým nákladem byla sonda SLIM, která se za několik měsíců /po velmi úsporné dráze) dostane k Měsíci a pokusí se na jeho povrch přistát.

Společnost Virgin Galactic provádí nyní každý měsíc jednu misi, při které se platící turisté dostávají na hranice atmosféry a nakrátko do stavu mikrogravitace (chcete-li, beztíže). Mise Galactic 03 proběhla úspěšně 8. září.

Falcon 9 vynesl 9. září 22 družic Starlink verze 2 mini. Tento let by nebyl nijak vybočující z řady mnoha misí, ovšem tentokrát šlo o 150. úspěšné přistání prvního stupně (stupeň B1076 letěl už sedmkrát).

Neděle 10. září přinesla start rakety Atlas V z Floridy. Šlo o poslední start Atlasu V pro NRO a vynášeny byly družice sítě SILENTBARKER. Raketa startovala v nejsilnější konfiguraci Atlas V 551 (s 5,4 m širokým aerodynamickým krytem, pěti pomocnými motory na tuhé pohonné látky a jedním motorem na horním stupni Centaur).

Blíží se start další tříčlenné posádky na ISS. Raketa Sojuz má startovat 15. září s kosmickou lodí Sojuz MS-24. Na ISS letí Oleg Kononěnko (Rusko, 5. kosmický let) jako velitel, Nikolaj Čub (Rusko, 1. let) jako palubní inženýr a Loral O'Hara (USA, 1. let) jako palubní inženýrka.

Výročí

14. září 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská bezpilotní loď Zond 5. Ta vycházela konstrukčně z lodí Sojuz a jako první se jí podařil oblet Měsíce a návrat k Zemi. Kabina i s živými organismy na palubě přistála na padácích do Indického oceánu, kde byla vylovena a převezena do Moskvy. Sonda pořídila také snímek Země, na němž je dobře patrná Afrika.

14. září 1978 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12. Ta přistála na povrchu Venuše 21. prosince, o několik dnů dříve než Veněra 11. Sonda odesílala informace z povrchu po dobu 110 minut, což bylo v extrémních podmínkách, které na povrchu panují, velmi dobré. Podařilo se jí také zaznamenat blesky a hromy.

16. září 1848 (175 let) byl objeven Saturnův měsíc Hyperion. Poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který také objev publikoval dříve než Bondovi. Měsíc je to podle fotografií na první pohled velmi zvláštní. Navíc obíhá kolem Saturnu po protáhlé dráze poblíž velkého Titanu, což by mohlo být příčinou toho, že rotuje zcela chaoticky, což je u měsíců planet naprosto neobvyklé.

Výhled na příští týden 

  • Merkur na ranní obloze
  • výročí: Šavit, první izraelský start s družicí
  • výročí: sonda Galileo, zánik
  • výročí: Emil Škrabal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Hyperion, Zond 5, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »