49. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 8. 12. v 16:26 SEČ. Jeho slabý srpek se vynoří na večerní obloze v úterý 3. 12. a nejlepší úkaz nás čeká ve středu večer, kdy se přiblíží k jasně zářící Venuši. Bude sice čtyři stupně pod ní, ale přesto to bude hezká podívaná.

Planety
Merkur se úhlově vrací ke Slunci a blíží se do dolní konjunkce, kdy je nejblíže Zemi. Bude viditelný jako slabý objekt na snímcích koronografu LASCO C3 a pravděpodobně jej na první pohled ani nepůjde identifikovat bez mapy. Venuše (–4,2 mag) už je večer nepřehlédnutelnou Večernicí, výraznou hvězdou nad jihozápadním obzorem. Saturn (1 mag) vrcholí nad jihem hned po setmění. 6. 12. se na jeho jižní polokouli opět promítne stín měsíce Titan. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad jihovýchodem a protože 7. 12. nastává jeho opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a nejjasnější. Vypadá proto jako výrazná „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,6 mag) je velmi vysoko nad jihem ráno, ale v rozumné výšce nad východem jej najdeme už po 22. hodině. Nachází se poměrně blízko otevřené hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Ve své zdánlivé zpětné smyčce na obloze nyní vykonává „zastávku“, kdy je neblíže k M44 a začne se vracet k Blížencům. Uran (5,6 mag) je pod Plejádami a na velmi tmavé obloze je vidět i okem jako slabá hvězdička. Neptun (7,9 mag) pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu je viditelný pouze s pomocí dalekohledu.

Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je na povrchu velké množství. Obvykle odkazovaný aktuální snímek SDO nyní není k dispozici, protože ve Stanfordu vyplavila voda JSOC, kde se nachází hlavní server pro ukládání dat z této observatoře. Význam amatérských snímků nyní stoupl a můžete je vidět například v galerii na Spaceweather.com. Alternativně jsou snímky Slunce k dispozici ze sítě observatoří GONG, webu belgického slunečního centra a Slunce v UV oboru pak z družice GOES-16.

Kosmonautika a sondy

Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Při průletu 1. 12. byla o něco dál od planety, než při dřívějších setkáních, ale zato poletí mezi planetou a Sluncem a bude moci zapojit do výzkumu i přístroj MERTIS na měření složení povrchu Merkuru.

Čína otestovala novou raketu CZ-12. Při startu 30. 11. byly nákladem dvě testovací telekomunikační družice. Nosnost dvoustupňové rakety s motory na kapalný kyslík a kerosin je kolem 10 tun na nízkou oběžnou dráhu.

Raketa Falcon 9 je nejúspěšnějším nosičem historie, ať už se na to díváme z různých hledisek. Letos by měl vykonat více startů, než většina jiných nosičů za celou svou provozní historii.

Výročí

3. prosince 1904 (120 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.

3. prosince 1904 (120 let) se narodil americký astronom Robert George Harrington. Jeho jméno nese několik periodických komet, které objevil nebo spoluobjevil.

3. prosince 2014 (10 let) odstartovala mise japonské sondy Hajabusa 2 k asteroidu Ryugu. Mise její předchůdkyně Hajabusa se vydala k planetce Itokawa, která svým složením patří k asteroidům typu S. Hajabusa 2 byla vyslána k planetce typu C s cílem objasnit případný původ vody na Zemi a organického materiálu nebo života v dávné minulosti. Předpokládá se, že vodu na Zemi krátce po jejím vzniku přinesly planetky a komety. Hajabusa 2 úspěšně zkoumala planetku od roku 2018 a v roce 2019 bylo úspěšně odebráno velké množství vzorků z povrchu. 6. 12. 2020 se pouzdro se vzorky úspěšně sneslo na padáku do australské pouště. Samotná sonda byla z kolizní dráhy se Zemí odkloněna a její mise nyní pokračuje. V roce 2031 by se měla setkat s planetkou 1998 KY26 z Apollonovy skupiny blízkozemních těles (planetky, jejichž dráha je z velké části vně zemské dráhy, ale zčásti ji kolem perihelu křižují.)

4. prosince 1639 (385 let) provedli Jeremiah Horrocks a William Crabtree první úspěšné pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Setkat se můžeme i s datem 24. listopadu, protože tak tomu bylo v Anglii podle tehdy platného Juliánského kalendáře. První přechod Venuše předpověděl Johannes Kepler na rok 1631, ale proběhl mimo Evropu a nikdo jej nepozoroval. V případě dalšího přechodu se Kepler domníval, že se Venuše na Slunce netrefí, ale Horrocks tyto údaje přepočítal a zjistil, že Venuše projde před Sluncem 4. 12. 1639 a všiml si také, že se přechody opakují vždy ve dvojici po osmi letech s více než stoletou pauzou (naposledy proběhly přechody 2004 a 2012).

4. prosince 1959 (65 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.

Výhled na příští týden 

• maximum roje Geminid
• Výročí: Helios-A
• Výročí: XMM-Newton
• Výročí: William McCrea
• Výročí: WISE
• Výročí: Vega 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).