36. vesmírný týden 2023
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 9. do 10. 9. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) se vyvíjí stále lépe, ale je viditelná jen velmi nízko za svítání. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala i slabší geomagnetická bouře. Na fotografiích LRO byl nalezen kráter po pádu Luny 25. Indická mise Chandrayaan-3 přináší další úspěchy a data. Z ISS se vrací posádka mise Crew-6. Před 15 lety navštívila sonda Rosetta planetku Šteins a před 45 lety se vydala k Venuši sonda Veněra 11.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 7. září v 0:21 SELČ.
5. 9. nad ránem bude Měsíc na obloze mezi Uranem a Jupiterem. 6. 9. prochází dva stupně od Plejád.
Planety
Večer je nad jihovýchodem Saturn (0,4 mag) a nad jihem je kolem půlnoci. Jupiter (−2,6 mag) vychází až kolem 22. hodiny a ráno za svítání je velmi vysoko (60°) nad jižním obzorem. Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání velmi nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka.
Aktivita Slunce byla poměrně nízká a zvýšila se až se začátkem září. Došlo i k několika erupcím střední třídy M, výronům hmoty z koróny, které by mohly dorazit v neděli 3. 9. a také geomagnetická aktivita je už rozkolísaná vlivem rychlejšího slunečního větru. Nejaktivnější oblast však zapadla a aktivita se asi sníží. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je stále jasnější a aktivita v jejím ohonu je i vlivem slunečního větru značná. Nádherně to zdokumentoval 2. září Michael Jäger z Rakouska. Vyplatí se proto kometu sledovat, jakmile to počasí dovolí, i když je ráno za svítání opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Její jasnost už by měla atakovat hranici 6 mag.
Evropská sekce pro pozorovatele zákrytů hvězd planetkami má na svém webu aktuálně několik zajímavých zákrytů. V noci ze 6. na 7. září zde máme v Česku dva zajímavé zákryty.
6. září kolem 22:21 SELČ má planetka (513) Clentesima zakrýt hvězdu UCAC4 404-124060 (v Kozorohu, jasnost hvězdy 12,5 mag, jasnost planetky 14,4 mag, trvání zákrytu 5,7 s v maximu, pás od jihu po severovýchod Čech).
7. září kolem 00:46 SELČ má planetka (4867) Polites zakrýt hvězdu UCAC4 435-119829 (13,3 mag) ve Vodnáři. Jasnost planetky je 16,8 mag, doba zákrytu max. 3,2 sekundy, pás jde skrz severní polovinu Čech.
Kosmonautika
Indické vozítko Pragján již urazilo na povrchu Měsíce více než 100 metrů. Společně s přistávacím modulem Vikram zkoumá oblast Měsíce hluboko na jihu (69° jižní šířky). Mise by měla skončit s nástupem měsíční noci a není plánováno, že přežijí 14 dní dlouhou noc.
Sondě Lunar Reconaissance Orbiter se podařilo najít nový kráter v oblasti předpokládaného zániku sondy Luna 25. Ta narazila do povrchu po neúspěšném manévru, při němž měla být upravena její oběžná dráha kolem Měsíce před plánovaným přistáním na povrch.
Indie v sobotu ráno vyslala do okolí Lagrangeova bodu L1 další zajímavou sondu. Jde o sluneční observatoř Aditja-L1. Doplní zde jiné sondy sledující Slunce 1,5 mil. km od nás směrem ke Slunci. Kromě stařičké SOHO jsou to např. ACE nebo DSCOVR.
Na ISS končí mise Crew-6. Kosmická loď Crew Dragon se oddělila od ISS 3. 9. ve 13:05 a přistání na moři u Floridy je v plánu v pondělí 4. 9. 2023 kolem 6:17 SELČ.
Výročí
5. září 2008 (15 let) proletěla sonda Rosetta kolem planetky (2867) Šteins. Sonda byla tehdy ani ne uprostřed své pouti ke kometě 67P. Planetka Šteins byla vůbec prvním objektem, který na své cestě zkoumala. Na fotografiích se planetka jeví jako vybroušený diamant.
6. září 1988 (35 let) odstartovala první čínská meteorologická družice Feng Yun-1A. Létá zhruba ve výšce 900 km a snímá povrch při stále stejném osvětlení (heliosynchronní dráha). Tato družice sloužila především pro testovací účely, následovnice již komerčně.
9. září 1978 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety. Sondu vyslala na cestu raketa Proton a po třech měsících letu, 25. 12., vstoupila do atmosféry Venuše. Přistání proběhlo podle plánu, během sestupu byla prováděna měření atmosféry a pouzdro pracovalo i po přistání na povrch, celkem 95 minut. Přestože byly na sondu instalovány kamery, ke smůle mise se z nich neodklopily krytky a nemáme tak snímky míst přistání.
Výhled na příští týden
- ráno Měsíc a Venuše
- výročí: Zond 5 (oblet Měsíce s živými tvory)
- výročí: Veněra 12 (start)
- výročí: Hyperion (objev měsíce Saturnu)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).