Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2023

36. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 6. září 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 9. do 10. 9. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) se vyvíjí stále lépe, ale je viditelná jen velmi nízko za svítání. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala i slabší geomagnetická bouře. Na fotografiích LRO byl nalezen kráter po pádu Luny 25. Indická mise Chandrayaan-3 přináší další úspěchy a data. Z ISS se vrací posádka mise Crew-6. Před 15 lety navštívila sonda Rosetta planetku Šteins a před 45 lety se vydala k Venuši sonda Veněra 11.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 7. září v 0:21 SELČ.
5. 9. nad ránem bude Měsíc na obloze mezi Uranem a Jupiterem. 6. 9. prochází dva stupně od Plejád.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Hvězdná obloha – Orion, Býk a Jupiter Autor: Jakub Albert
Hvězdná obloha – Orion, Býk a Jupiter
Autor: Jakub Albert
Planety
Večer je nad jihovýchodem Saturn (0,4 mag) a nad jihem je kolem půlnoci. Jupiter (−2,6 mag) vychází až kolem 22. hodiny a ráno za svítání je velmi vysoko (60°) nad jižním obzorem. Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání velmi nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka.

Aktivita Slunce byla poměrně nízká a zvýšila se až se začátkem září. Došlo i k několika erupcím střední třídy M, výronům hmoty z koróny, které by mohly dorazit v neděli 3. 9. a také geomagnetická aktivita je už rozkolísaná vlivem rychlejšího slunečního větru. Nejaktivnější oblast však zapadla a aktivita se asi sníží. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je stále jasnější a aktivita v jejím ohonu je i vlivem slunečního větru značná. Nádherně to zdokumentoval 2. září Michael Jäger z Rakouska. Vyplatí se proto kometu sledovat, jakmile to počasí dovolí, i když je ráno za svítání opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Její jasnost už by měla atakovat hranici 6 mag.

Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) v první polovině září 2023 Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) v první polovině září 2023
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Evropská sekce pro pozorovatele zákrytů hvězd planetkami má na svém webu aktuálně několik zajímavých zákrytů. V noci ze 6. na 7. září zde máme v Česku dva zajímavé zákryty.
6. září kolem 22:21 SELČ má planetka (513) Clentesima zakrýt hvězdu UCAC4 404-124060 (v Kozorohu, jasnost hvězdy 12,5 mag, jasnost planetky 14,4 mag, trvání zákrytu 5,7 s v maximu, pás od jihu po severovýchod Čech).
7. září kolem 00:46 SELČ má planetka (4867) Polites zakrýt hvězdu UCAC4 435-119829 (13,3 mag) ve Vodnáři. Jasnost planetky je 16,8 mag, doba zákrytu max. 3,2 sekundy, pás jde skrz severní polovinu Čech.

Kosmonautika

Indické vozítko Pragján již urazilo na povrchu Měsíce více než 100 metrů. Společně s přistávacím modulem Vikram zkoumá oblast Měsíce hluboko na jihu (69° jižní šířky). Mise by měla skončit s nástupem měsíční noci a není plánováno, že přežijí 14 dní dlouhou noc.

Sondě Lunar Reconaissance Orbiter se podařilo najít nový kráter v oblasti předpokládaného zániku sondy Luna 25. Ta narazila do povrchu po neúspěšném manévru, při němž měla být upravena její oběžná dráha kolem Měsíce před plánovaným přistáním na povrch.

Indie v sobotu ráno vyslala do okolí Lagrangeova bodu L1 další zajímavou sondu. Jde o sluneční observatoř Aditja-L1. Doplní zde jiné sondy sledující Slunce 1,5 mil. km od nás směrem ke Slunci. Kromě stařičké SOHO jsou to např. ACE nebo DSCOVR.

Na ISS končí mise Crew-6. Kosmická loď Crew Dragon se oddělila od ISS 3. 9. ve 13:05 a přistání na moři u Floridy je v plánu v pondělí 4. 9. 2023 kolem 6:17 SELČ.

Výročí

5. září 2008 (15 let) proletěla sonda Rosetta kolem planetky (2867) Šteins. Sonda byla tehdy ani ne uprostřed své pouti ke kometě 67P. Planetka Šteins byla vůbec prvním objektem, který na své cestě zkoumala. Na fotografiích se planetka jeví jako vybroušený diamant.

6. září 1988 (35 let) odstartovala první čínská meteorologická družice Feng Yun-1A. Létá zhruba ve výšce 900 km a snímá povrch při stále stejném osvětlení (heliosynchronní dráha). Tato družice sloužila především pro testovací účely, následovnice již komerčně.

Veněra 11 Autor: Don P. Mitchell
Veněra 11
Autor: Don P. Mitchell
9. září 1978 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety. Sondu vyslala na cestu raketa Proton a po třech měsících letu, 25. 12., vstoupila do atmosféry Venuše. Přistání proběhlo podle plánu, během sestupu byla prováděna měření atmosféry a pouzdro pracovalo i po přistání na povrch, celkem 95 minut. Přestože byly na sondu instalovány kamery, ke smůle mise se z nich neodklopily krytky a nemáme tak snímky míst přistání.

Výhled na příští týden 

  • ráno Měsíc a Venuše
  • výročí: Zond 5 (oblet Měsíce s živými tvory)
  • výročí: Veněra 12 (start)
  • výročí: Hyperion (objev měsíce Saturnu)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Feng Yun-1A, Steins, Veněra 11, Vesmírný týden


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »