52. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12. 2018. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je vidět Mars. Velmi nízko na ranní obloze je Merkur a Jupiter, výše je jasná Venuše. Stále můžeme vidět nejméně dvě celkem pohodlně viditelné komety. Máme za sebou slušnou kadenci startů raket, 19. prosince dokonce čtyři v jednom dni. Také se vraceli tři kosmonauti z ISS. Před 50 lety vyslala od Měsíce k Zemi své vánoční poselství posádka Apolla 8.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 29. prosince v 10:34 SEČ.
Planety:
Mars (0,4 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, později se sklání k jihozápadu. Výše na pomezí Ryb a Berana je planeta Uran (5,7 mag). Venuše (−4,7 mag) se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem na pomezí Panny a Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag) a Jupiter (−1,8 mag). Tyto planety projdou vzájemnou konjunkcí o víkendu 22. / 23. prosince.
Aktivita Slunce je velmi nízká. V korónografu LASCO C3 observatoře SOHO je tradičně na Vánoce vidět velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci a vstoupí tam zleva i planeta Saturn. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám pro změnu ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa 46P/Wirtanen aj.
Přes nepřízeň počasí pokračuje příznivý návrat komety 46P/Wirtanen. Od Země se už mírně vzdaluje a začne slábnout, ale stále je nejjasnější kometou oblohy a nachází se vysoko ve Vozkovi. Ve stejné části oblohy najdeme ještě dvě komety – 64P/Swift-Gehrels je v souhvězdí Berana a měla by jít vidět velkými binokuláry a slabší kometa 38P/Stephan-Oterma je poblíž Wirtanen v souhvězdí Rysa, což je nad souhvězdím Raka. Ještě na konci roku objevil japonec Iwamoto další kometu fotografickou metodou (C/2018 Y1). Tentokrát je zatím nízko na jihu, ale na začátku února 2019, kdy bude poblíž přísluní, bude i relativně blízko Zemi (asi 0,17 au) a kdoví, třeba bude i celkem jasná (odhady hovoří o 7 mag). Nechme se překvapit.
Kosmonautika
Posádka Expedice 57 z Mezinárodní vesmírné stanice úspěšně přistála po 197 dnech v kosmu ve čtvrtek ráno v kazašské stepi.
Sonda InSight na Marsu úspěšně položila na zem seismometr. Nyní budou probíhat přípravy, aby mohla začít měření.
Raketa Falcon 9 konečně úspěšně odstartovala. Povedlo se to až v neděli 23. 12. odpoledne našeho času po několika odkladech kvůli technickým problémům i počasí. Vojenská telekomunikační družice GPS III VS01 už je na srpávné dráze. 19. 12. proběhl také úspěšný start indické rakety GSLV MkIII s družicí GSAT-7A a z Francouzské Guayány odstartovala raketa Sojuz-STA s francouzkou vojenskou družicí CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). 19. prosinec byl však mimořádný v tom, že se odehrály ještě dva další starty. Z Bajkonuru vynesl Proton-M vojenskou telekomunikační družici Blagovest-13L a v Číně proběhl start menší rakety CZ-11 s družicí Hongyun, která spolu s asi 150 dalšími vytvoří telekomunikační síť pro přenos dat.
Také v posledním týdnu tohoto roku mají proběhnout starty raket (dva čínské a jeden ruský z Vostočného) a v noci na Silvestra by mohl ještě proběhnout odložený start Delty IV Heavy, ta už si také užila dost odkladů.
Výročí
24. prosince 1963 (55 let) vznikla celosvětová síť komunikačních radioteleskopů NASA Deep Space Network. Síť je tvořena anténami v Goldstone v Kalifornii, dále u Madridu ve Španělsku a Canberry v Austrálii.
24. prosince 1968 (50 let) v 17:38 SEČ viděli astronauti z lodi Apollo 8 poprvé východ Země nad Měsícem a astronaut Bill Anders pohotově pořídil nejprve černobílý a posléze i barevný snímek Země nad povrchem Měsíce. Známý je též pozdrav motivovaný prvními řádky Bible (knihy Genesis), který astronauti poslali lidem na Zemi právě na Štedrý den.
25. prosince 1978 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 11. Podobně jako u sesterské sondy s číslem 12 však i tato „pouze měřila data“ v atmosféře a na povrchu. Snímky se pro neodklopení krytek nepodařilo pořídit.
25. prosince 2003 (15 let) sledovala Evropa s napětím příběh sondy Mars Express a přistávacího pouzdra Beagle 2. Zatímco družice Marsu se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a stále přináší skvělé snímky a umožňuje i komunikaci se sondami na povrchu v případě potřeby, tak s pouzdrem Beagle 2 bylo ztraceno spojení po zahájení sestupu na povrch. Dnes už víme, že to bylo způsobeno zčásti i nevhodně umístěnou anténou, která byla schována v rozkládacím systému panelů, ze kterých bylo přistávací pouzdro složeno. Panel s anténou se však nevyklopil. Víme to díky snímkům sondy MRO.
29. prosince 2008 (10 let) zemřel astronom a čestný člen ČAS Vladimír Znojil. Byl to vynikající pozorovatel meteorů, později také biofyzik. Známý je jako spolutvůrce Astronomické ročenky a Zpravodaje SMPH.
Výhled na příští týden
- New Horizons míjí Ultima Thule
- Výročí: Luna 1
- Výročí: sonda Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2
- Výročí: vozítko Spirit, přistání na Marsu
- Výročí: Veněra 5
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
