Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2018

52. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 26. prosince 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12. 2018. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je vidět Mars. Velmi nízko na ranní obloze je Merkur a Jupiter, výše je jasná Venuše. Stále můžeme vidět nejméně dvě celkem pohodlně viditelné komety. Máme za sebou slušnou kadenci startů raket, 19. prosince dokonce čtyři v jednom dni. Také se vraceli tři kosmonauti z ISS. Před 50 lety vyslala od Měsíce k Zemi své vánoční poselství posádka Apolla 8.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 29. prosince v 10:34 SEČ.

Planety:
Mars (0,4 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, později se sklání k jihozápadu. Výše na pomezí Ryb a Berana je planeta Uran (5,7 mag). Venuše (−4,7 mag) se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem na pomezí Panny a Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag) a Jupiter (−1,8 mag). Tyto planety projdou vzájemnou konjunkcí o víkendu 22. / 23. prosince.

Aktivita Slunce je velmi nízká. V korónografu LASCO C3 observatoře SOHO je tradičně na Vánoce vidět velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci a vstoupí tam zleva i planeta Saturn. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám pro změnu ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen aj.
Přes nepřízeň počasí pokračuje příznivý návrat komety 46P/Wirtanen. Od Země se už mírně vzdaluje a začne slábnout, ale stále je nejjasnější kometou oblohy a nachází se vysoko ve Vozkovi. Ve stejné části oblohy najdeme ještě dvě komety – 64P/Swift-Gehrels je v souhvězdí Berana a měla by jít vidět velkými binokuláry a slabší kometa 38P/Stephan-Oterma je poblíž Wirtanen v souhvězdí Rysa, což je nad souhvězdím Raka. Ještě na konci roku objevil japonec Iwamoto další kometu fotografickou metodou (C/2018 Y1). Tentokrát je zatím nízko na jihu, ale na začátku února 2019, kdy bude poblíž přísluní, bude i relativně blízko Zemi (asi 0,17 au) a kdoví, třeba bude i celkem jasná (odhady hovoří o 7 mag). Nechme se překvapit.

Kosmonautika

Posádka Expedice 57 z Mezinárodní vesmírné stanice úspěšně přistála po 197 dnech v kosmu ve čtvrtek ráno v kazašské stepi.

Sonda InSight na Marsu úspěšně položila na zem seismometr. Nyní budou probíhat přípravy, aby mohla začít měření.

Raketa Falcon 9 konečně úspěšně odstartovala. Povedlo se to až v neděli 23. 12. odpoledne našeho času po několika odkladech kvůli technickým problémům i počasí. Vojenská telekomunikační družice GPS III VS01 už je na srpávné dráze. 19. 12. proběhl také úspěšný start indické rakety GSLV MkIII s družicí GSAT-7A a z Francouzské Guayány odstartovala raketa Sojuz-STA s francouzkou vojenskou družicí CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). 19. prosinec byl však mimořádný v tom, že se odehrály ještě dva další starty. Z Bajkonuru vynesl Proton-M vojenskou telekomunikační družici Blagovest-13L a v Číně proběhl start menší rakety CZ-11 s družicí Hongyun, která spolu s asi 150 dalšími vytvoří telekomunikační síť pro přenos dat.

Také v posledním týdnu tohoto roku mají proběhnout starty raket (dva čínské a jeden ruský z Vostočného) a v noci na Silvestra by mohl ještě proběhnout odložený start Delty IV Heavy, ta už si také užila dost odkladů.

Výročí

24. prosince 1963 (55 let) vznikla celosvětová síť komunikačních radioteleskopů NASA Deep Space Network. Síť je tvořena anténami v Goldstone v Kalifornii, dále u Madridu ve Španělsku a Canberry v Austrálii.

24. prosince 1968 (50 let) v 17:38 SEČ viděli astronauti z lodi Apollo 8 poprvé východ Země nad Měsícem a astronaut Bill Anders pohotově pořídil nejprve černobílý a posléze i barevný snímek Země nad povrchem Měsíce. Známý je též pozdrav motivovaný prvními řádky Bible (knihy Genesis), který astronauti poslali lidem na Zemi právě na Štedrý den.

25. prosince 1978 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 11. Podobně jako u sesterské sondy s číslem 12 však i tato „pouze měřila data“ v atmosféře a na povrchu. Snímky se pro neodklopení krytek nepodařilo pořídit.

25. prosince 2003 (15 let) sledovala Evropa s napětím příběh sondy Mars Express a přistávacího pouzdra Beagle 2. Zatímco družice Marsu se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a stále přináší skvělé snímky a umožňuje i komunikaci se sondami na povrchu v případě potřeby, tak s pouzdrem Beagle 2 bylo ztraceno spojení po zahájení sestupu na povrch. Dnes už víme, že to bylo způsobeno zčásti i nevhodně umístěnou anténou, která byla schována v rozkládacím systému panelů, ze kterých bylo přistávací pouzdro složeno. Panel s anténou se však nevyklopil. Víme to díky snímkům sondy MRO.

29. prosince 2008 (10 let) zemřel astronom a čestný člen ČAS Vladimír Znojil. Byl to vynikající pozorovatel meteorů, později také biofyzik. Známý je jako spolutvůrce Astronomické ročenky a Zpravodaje SMPH.

Výhled na příští týden 

  • New Horizons míjí Ultima Thule
  • Výročí: Luna 1
  • Výročí: sonda Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2
  • Výročí: vozítko Spirit, přistání na Marsu
  • Výročí: Veněra 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Deep Space Network, Beagle 2, Mars express, Vladimír Znojil, Veněra 11, Apollo 8, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »