36. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 9. září ve 20:01 SELČ. 7. září ráno jej najdeme poblíž hvězdokupy M 44 Jesličky a těsně vedle Měsíce se bude nacházet hvězda delta ze souhvězdí Raka.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) dosahuje tento týden maximálního jasu. K vyhledání však doporučujeme spíše odpolední hodiny, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,9 mag) je večer tak nízko nad jihozápadem, že bude čím dál obtížnější vůbec vidět cokoli kromě planety samotné. Saturn (0,4 mag) je za soumraku nedaleko jižního obzoru a to platí i pro Mars (−2 mag), který je níže, ale výrazně jasnější. Neptun (7,8 mag) je tento týden v opozici a bude tedy vidět celou noc. K vyhledání mezi hvězdami lambda a fí Aquarii je třeba použít alespoň triedr. Uran (5,7 mag) vystupuje nejvýše až nad ránem. Najdeme ho v Rybách. Na tmavé obloze by měl jít identifikovat i pouhým okem, protože v jeho blízkosti žádná tak jasná hvězda není. Ráno je poslední možnost zkusit najít Merkur (asi −1 mag). Je nízko, ale velmi jasný.

Aktivita Slunce je nízká. Zato před 159 lety se na jeho povrchu vytvořila obří oblast se skvrnami, kde došlo k tak silné erupci, že to 2. září 1859 způsobilo polární záře viditelné až v rovníkových oblastech. V telegrafní síti USA se indukovala elektřina, která způsobovala šoky telegrafistům a prý to i zapalovalo telegrafní papír. Dnes nic takového čekat nemůžeme a asi ani nechceme. Kdo by také chtěl riskovat výpadky elektřiny nebo navigačních sítí? Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Ranní úkazy Měsíce a Merkuru
Zvláště v druhé polovině týdne, kdy už Měsíc bude ve fázi srpku, bude možné si užít krásná ranní pozorování. Nejlepší to bude asi v pátek 7. září, kdy se srpek Měsíce bude nacházet v Raku poblíž jeho hvězdy lambda a hvězdokupě M 44. Patrný bude také popelavý svit, tedy část povrchu, na kterou nedopadají sluneční paprsky přímo, ale až odrazem od Země. Před svítáním v sobotu by měl být patrný také kužel zvířetníkového světla a nízko nad východem Merkur a Měsíc v souhvězdí Lva.

Kosmonautika

Žádný start rakety se neodehrál, ale na Mezinárodní vesmírné stanici se nenudili. Zjištěn byl pomalý únik atmosféry. Za únik mohla otvor v orbitální sekci lodi Sojuz, ale panují nejasnosti, jak přesně se otvor objevil a také nepanovala shoda nad tím, jak situaci řešit, co se týče velení Sojuzu v ruském podání a velení ISS v amerických rukou (Drew Feustel). Nakonec víme, že otvor byl utěsněn a že únik je výrazně menší, ale na další informace musíme počkat do pondělí.

V tomto týdnu můžeme očekávat přípravy na start na Floridě. Raketa Falcon 9 by měla prodělat statický zážeh před startem s družicí Telstar 18 Vantage. Ten je v plánu v pondělí za týden (10. 9.).

Výročí

5. září 2008 (10 let) proletěla sonda Rosetta kolem planetky (2867) Šteins. Sonda byla tehdy ani ne uprostřed své pouti ke kometě 67P. Planetka Šteins byla vůbec prvním objektem, který na své cestě zkoumala. Na fotografiích se planetka jeví jako vybroušený diamant.

6. září 1988 (25 let) odstartovala první čínská meteorologická družice Feng Yun-1A. Létá zhruba ve výšce 900 km a snímá povrch při stále stejném osvětlení (heliosynchronní dráha). Tato družice sloužila především pro testovací účely, následovnice již komerčně.

9. září 1978 (40 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety. Sondu vyslala na cestu raketa Proton a po třech měsících letu, 25. 12., vstoupila do atmosféry Venuše. Přistání proběhlo podle plánu, během sestupu byla prováděna měření atmosféry a pouzdro pracovalo i po přistání na povrch, celkem 95 minut. Přestože byly na sondu instalovány kamery, ke smůle mise se z nich neodklopily krytky a nemáme tak snímky míst přistání.

Výhled na příští týden 

• Ranní Merkur a Měsíc
• Výročí: Zond 5
• Výročí: Veněra 12
• Výročí: Hyperion

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.